O tučných ziscích UEFA si můžou pořadatelské země nechat zdát
Horko nehorko, u televizních obrazovek sedí od soboty miliony lidí. Další statisíce obyvatel Evropy vyměnily (nebo ještě vymění) na několik týdnů své domovy za pohostinnost Beneluxu. Kdeže turistika, kdeže odpočinek, hrací plochy osmi stadionů v Nizozemsku a Belgii opanovaly jedenáctky šestnácti nejlepších evropských reprezentací, aby svedly úporný boj o titul premianta starého kontinetu. A zatímco na trávnících předvádějí mistři kulatého míče kousky, o nichž se bude ještě dlouho vyprávět, vládne napětí nejen v ochozech, ale i v zákulisí. „Nepoperou se fanoušci? zajímá funkcionáře Svazu evropských fotbalových asociací (UEFA) stejně jako strážce pořádku. „Vyplatí se televizní reklamy, vrátí se alespoň část investic? honí se hlavami sponzorů, členů vlád, i radních měst, v nichž se utkání hrají. „Vydělám, nebo prodělám? přemítají hoteliéři a obchodníci. Nejrozšířenější hra na světě, jejíž šampionáty si nárokují přídomek „událost roku , už dlouho není jen o rychlých únicích, efektních zákrocích brankářů či pohledných gólech. Fotbal je dnes především velkým byznysem a jeho svátky připomínají stále více prudce roztočený kolotoč velkých peněz. Nasednout se vyplatí, ale újmu nelze vyloučit. Belgický ekonomický týdeník Trends et Tendences už osočil kabinety v Bruselu a Amsterodamu, které musely mohutně investovat především do rekonstrukcí stadionů, infrastruktury a zajištění bezpečnosti účastníků fotbalového mistrovství, že přepustily příliš velký prostor privátnímu sektoru. „Euro připomíná divoký kapitalismus devatenáctého století, kdy stát sloužil výhradně soukromému kapitálu, cituje list Jeana–Michela De Waela ze Svobodné bruselské univerzity. Draze, ale přece. Z dvanácti hlavních sponzorů, tvrdí britský zdroj Haymarket Business Publications, zaplatil každý za reklamu zhruba dvanáct milionů liber. Carlsberg, Coca–Cola, Fuji Film, Hyundai, JVC, MasterCard, McDonald s, Philips, Sony PlayStation, Pringles, PSINet a Sportal měly ke svému sponzorství přinejmenším jeden dobrý důvod: propočty říkají, že by spektákl o jedenatřiceti dílech mohlo sledovat přímo na stadionech či v pohodlí svých domácností sedm miliard lidí ve 210 zemích světa. A ti jiná loga a slogany než zmíněných sponzorů na stadionech neuvidí. Celkové příjmy ze všech přidělených licencí by letos mohly dosáhnout rekordních 180 milionů liber. Pro srovnání: při Euru 1996 na britských ostrovech vynesl prodej asi stovky práv 120 milionů liber. Lví podíl na těchto částkách mají vysílací licence. „Ceny, za něž jsme koupili letošní zápasy, vzrostly ve srovnání s předchozím mistrovstvím Evropy téměř dvakrát. A už teď víme, že smlouva na příští Euro 2004 v Portugalsku bude dvanáctkrát dražší než na Euro 1996, konstatuje komentátor Vladimír Drbohlav ze sportovní redakce České televize, který vede oddělení mezinárodních přenosů. Svaz evropských fotbalových asociací a jeho členové se o přísun financí obávat nemusejí. „UEFA je skutečným pánem šampionátu, držitelem veškerých práv, konstatují redaktoři Trends et Tendences. Od švýcarské marketingové agentury ISL, kterou si fotbaloví bossové najali, aby pečovala o sponzory, loga, maskoty a reklamní prostor, dostane UEFA podle různých zdrojů od dvou do pěti miliard belgických franků (necelých 75 milionů liber). Obrat ISL odhadují experti na sedm miliard. Asociace veřejnoprávních televizí a rádií European Broadcasting Union (EBU) přihodí další tři a půl miliardy belgických franků, které vybere od svých členů za přenosy a záznamy utkání. Tyto peníze, jejichž část představují koncesionářské poplatky, poputují převážně do soukromých kapes těch, kdo se kolem celého byznysu točí. Kus koláče dostanou také svazy a hráči. Vítěz se může těšit na 360 milionů belgických franků, poražený finalista na 330, třetí a čtvrtý na 225 milionů. Reprezentace vyřazené ve čtvrtfinále dostanou po 200,5 milionu. Naprázdno nevyjde ani osm mužstev, která nepřežijí první kolo. Mají jistou odměnu po 120 milionech belgických franků. Další dvě miliardy rozdělí UEFA mezi všechny národní svazy, které sdružuje, 875 milionů si nechá na vlastní provoz. „Efekt účasti na šampionátu je v podstatě dvojí. Svými výsledky mužstvo jednak míří k získání vypsané prémie, jednak zvyšuje i svou hodnotu na trhu. Ta se potom odráží ve výhodnějších sponzorských smlouvách, vysvětluje tiskový mluvčí Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Jaroslav Kolář. Čerstvě uzavřené smlouvy fotbalového svazu s Plzeňským pivovarem a operátorem RadioMobil klauzuli o bonifikaci obsahují. Vysílej, kdo můžeš. Spokojena může být i EBU, tradiční evropský dodavatel obrazu a zvuku ze špičkových fotbalových turnajů a olympijských her. Ta ostatně slavila jedno vítězství už loni v prosinci. Poté, co po zásahu Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) přišla o svá dosud obvyklá práva vysílat světové šampionáty 2002 a 2006 (přenosy získala konkurenční ISL/Kirch), uspěla v soutěži o přenosy z Eura 2004. Mezinárodní olympijský výbor s ní má podepsané dohody až do roku 2008. „EBU je velmi potěšena získáním kontraktu. Víme, že bude obtížné zajistit potřebné finanční prostředky, ale jsme rozhodnuti postarat se o to, aby zápasy mohlo sledovat co největší množství lidí, reagoval na rozhodnutí Svazu evropských fotbalových asociací generální tajemník EBU Jean–Bernard Münch. Právě zahájené Euro 2000 budou natáčet belgické VRT a RBTF a nizozemská NOS, které pro tuto příležitost spojily síly ve sdružení FORTO 2000. Vysílat míní šedesát televizních stanic včetně alžírské či egyptské nebo panevropských satelitů Eurosport, BBC a Deutsche Welle. Výše poplatků, které musí jednotlivé členské televize (a rádia) EBU zaplatit ve víceletém splátkovém kalendáři, není jednotná a vychází z poměrně komplikované formule. „Přihlíží jak k množství diváků, tak i k počtu obyvatel a celkové ekonomické prosperitě konkrétní země, sdělil týdeníku EURO tiskový mluvčí EBU David Lewis. Náklady, související se zakoupením přímých přenosů i záznamů, se snaží účastnické stanice kompenzovat příjmy z reklam. Ceníky společnosti IP Praha, která zajišťuje komerci reklamních časů pro Českou televizi, uvádějí, že půlminutový šot v propagačním bloku stojí podle atraktivity utkání od padesáti tisíc do 390 tisíc korun. „Evropská unie doporučuje zhruba desetiprocentní podíl reklamy na celkovém vysílacím čase. Když jsem zahraničním kolegům vyprávěl o povoleném jednom procentu v České televizi, nechtěli mi věřit, říká Drbohlav. Kavčí Hory nabídnou divákům 68 hodin fotbalu včetně rozhovorů ze studia a reportáží. Živé vstupy ze všech utkání české reprezentace a závěrečný boj o titul zprostředkuje posluchačům také Český rozhlas. Chudá příbuzná. Nadace Euro 2000, která má oficiálně pod palcem organizaci mistrovství, si může o penězích UEFA i EBU nechat jen zdát. Její rozpočet činí pouhé 2,3 miliardy belgických franků, informuje Trends et Tendences. Týdeník předpokládá, že zisk bude činit ubohé dva miliony. Částky vybrané od sponzorů a členů EBU obě vlády nikdy neuvidí. Jednu a půl miliardy belgických franků, tedy třiapadesát procent příjmů, chce nadace vydělat na vstupenkách. Do prodeje půjdou tři čtvrtiny lístků. Zbytek rozdělují sponzoři. Šest procent dostane tisk, pět procent VIP a dvě procenta funkcionáři UEFA a FIFA. Z komerční sféry přispěje do nadační kasy pouze ISL, a to 850 miliony. Výdaje přitom nejsou malé. Třetinu z předpokladaných tržeb 2,3 miliardy belgických franků utratí neziskový subjekt za pronájem stadionů. Patnáct procent přijde na výplaty lidí z nadace. Desetinu celkového obnosu pohltilo vytištění vstupenek, osm procent poputuje na komunikaci a reklamu. Čtyři procenta jsou vyhrazena na nepředvídatelné okolnosti. A zbytek? „Celá čtvrtina tohoto rozpočtu se pohybuje v nevyjasněné kapitole různé, vypátrali redaktoři Trends et Tendences. Belgický tisk navíc zpochybňuje základní předpoklad nadace, která spolehá na příliv více než milionu platících diváků. List Le Soir napsal, že například v Bruggách klesl počet hotelových rezervací proti běžné sezoně. „Turisté se budou městu obloukem vyhýbat ze strachu z chuligánů, soudí noviny. Jistý profit mohou prý očekávat města, jako Charleroi nebo Lutych, která nejsou zavedenými turistickými centry. Ta také vložila do příprav nejvíce peněz. „Jenže po jedné dvou bouřlivých nocích mohou sotva čekat nějaké dlouhodobé vylepšení pověsti. Nehledě na to, že řada obchodníků raději přijde o tržby – tedy zatáhne roletu – než aby se stala obětí rozkurážených fanoušků, krotí přílišné očekávání Le Soir. Výdaje na bezpečnostní opatření, jež přijdou jenom Belgii na miliardu tamních franků, může stěží uhradit daň z přidané hodnoty prodaného zboží, jídel, nápojů a příjmů hotelů. „Znamená to, že řadový daňový poplatník prodělá. Na něčem, co se tváří jako veskrze lidový svátek, shrnuje týdeník Trends et Tendences. Děs jménem hooligans. Obavy, aby se neopakovaly nedávné incidenty ze semifinále Poháru UEFA v Istanbulu a z finále téže soutěže v Kodani, vrhly stín na přípravu šampionátu. Pozorovatelé se shodují, že právě strach je tím rušivým elementem, který způsobil, že se scénář fotbalové slavnosti podobá spíše mobilizaci. A zavdal dokonce podnět k úvahám, zda se podobné monstrpodniky pořadatelským zemím (o městech ani nemluvě) vůbec vyplatí. Sedmdesát procent z více než pěti set tisíc lidí, kteří mají do Belgie na šampionát zavítat, hodlají na silnicích nepřetržitě sledovat hlídky, v cílových místech pak soukromá očka. V osmi městech mají být v pohotovosti kropicí vozy, policejní antony i obrněné transportéry. Cesty budou vyznačeny až k parkovištím stejnou barvou jako vstupenky. Ministryně dopravy Isabelle Durantová zveřejnila pár dní před prvním výkopem podrobný plán dopravní situace v Bruselu, Bruggách, Lutychu a Charleroi. Například v Lutychu, kde se utká 21. června Česká republika s Dánskem, budou ke vstupu do hermeticky uzavřené části města potřebovat „propustky i místní obyvatelé. Čechy čeká izolovaný převoz z vyhrazeného místa k parkování až na stadion. Stejný režim zavládne i při dalších zápasech. Pasažéry, kteří přicestují vlakem do Bruselu, odvezou autobusy s policejní eskortou k metru, jímž se dá dojet na stadion krále Baudouina. Dvě hodiny před začátkem každého střetnutí budou policisté provádět na klíčových stanicích metra kontroly. Diváky ze zemí schengenského prostoru, kteří se do belgické metropole vydají letadlem, dovezou z letiště k arénám autobusy. Všichni musí projít zpřísněnou kontrolou dokladů a zavazadel. Už od státních hranic. Prevenci proti problémovým osobám, za něž považují úřady asi pětapadesát tisíc osob bez zakoupených vstupenek a všechny Brity, bere vážně i sousední Německo. V Porýní–Vestfálsku navštívila minulý týden policejní komanda domácnosti vybraných 950 výtržníků, aby je důrazně varovala před účastí na nepokojích. Čtyřiceti z nich byla nařízena ohlašovací povinnost během mistrovství, dalším šedesáti strážci zákona vycestování rovnou zatrhli. Na hranice, prohlásila federální celní ochrana, vyšle Spolková republika 1500 úředníků. S pořádkovými silami pořádajících zemí spolupracují intenzivně i policejní sbory států, jejichž jedenáctky se na turnaj probojovaly. V nizozemském Driebergenu vzniká „dvounárodní středisko policejních informací , na jehož práci se bude podílet také český důstojník. V miliardě franků, na kterou přijdou bezpečnostní opatření belgické daňové poplatníky (nizozemské výdaje stanoví experti v podobné výši), figurují i nahrávky CD–disků s mnohojazyčnými pokyny typu „zachovejte úpořádek a „setrvejte na svých místech , které nechala pořídit belgická Královská policejní akademie. „Policejní síly mají nařízeno jednat co nejrychleji, aby zmařily v zárodku jakýkoli potenciální zdroj nepořádku. Vůči opilým fanouškům budou zasahovat okamžitě, zdůraznil belgický ministr vnitra Antoine Duquesne. A vyzval starosty, aby raději zapomněli na prodej alkoholických nápojů a případnou instalaci obřích obrazovek. Hlavní pozornost věnují Belgie a Nizozemsko, poučené podvody z předloňského mistrovství světa ve Francii, distribuci vstupenek. Ty prodává UEFA výlučně přes národní fotbalové federace. Obtížně padělatelné a zcela nepřenosné lístky – na nichž bude v případě Turků, Rumunů či Jugoslávců uvedeno i číslo vstupního víza – doručovala zájemcům pošta. Ministr Duquesne ostře varoval před jakýmikoli pokusy o prodej mimo oficiální síť. „Nebudeme se s nikým mazlit, uvedl. Provinilci hrozí až tři roky vězení a čtyřmi miliony franků pokuty. „A má to vůbec všechno cenu? kontrovali novináři na tiskové konferenci. „Pokud se to povede, přímé i nepřímé zisky zejména soukromého sektoru nebudou zanedbatelné. Kromě toho se do Belgie a Holandska prostřednictvím televizních obrazovek podívá sedm miliard diváků. Záleží nám na tom, co uvidí, ujistil Duquesne. Přitažlivost peněz. Protestující hlasy slábnou pod tlakem sponzorských zájmů. Od fotbalu k formuli jedna, od evropského mistrovství k olympidádě usilují zvučná jména o to, aby byla s atraktivními akcemi spojována. Televizní práva, sponzorství, získání licencí, prodej vstupenek – každá cesta je dobrá, vede-li k cíli. „Zkušení sponzoři, jako Coca–Cola, umějí dokonale využít příležitost, uznává v týdeníku Marketing manažerka Karen Earlová, jež se zabývá sponzorským poradenstvím. Ředitel marketingové firmy Octagon Sean Jefferson vidí ve sportovním sponzoringu vítanou příležitost, jak zaujmout zákazníky. „Být považován za součást dění, to se vyplatí. Takový Guinness prodával v době světového šampionátu ve Francii denně až o 150 tisíc piv více, připomíná Jefferson. Firma CPLG, která se coby dcera ISL podílí na Euru 2000, upozorňuje, že se z velkých sportovních podniků pokouší profitovat i maloobchod. „Tak přicházejí ke slovu všechny ty licenční hry, odznaky, programy, samolepky, psací potřeby, hračky či miniatury maskota šampionátu jménem Benelucky, vypočítává šéf evropské sportovní divize Chris Protheroe. Co na tom, že si nějaký nizozemský Arnhem stěžuje na nedostatek peněz a žádá vládu s souvislosti s Eurem 2000 o příspěvek na provoz hasičů a záchraných sborů? Že hlava katolické církve Jan Pavel II., svého času bývalý brankář týmu v rodném městě, vyzval nedávno vedení UEFA, aby více dbalo sportovních ideálů než peněz? Fotbal je věčný, peníze nepeníze, mávají rukou fanoušci. Sponzoři, fotbaloví činovníci, majitelé přenosových práv a obchodníci spokojeně přizvukují. A v Portugalsku, dějišti příštího evropského šampionátu, už roste pět nových stadionů.
Fotbalu zdar, předsedovi zvlášť! Podnikatelské aktivity předsedy Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského, který nejpopulárnější český sport právě reprezentuje na Euru 2000, začala vyšetřovat policie. Zajímají ji hlavně nejasnosti při využívání finančních prostředků, které společnosti Satrapa, v níž je Chvalovský předsedou dozorčí rady, poskytla Komerční banka. Policie a Nejvyšší státní zastupitelství pouze potvrdily, že se věcí zabývají na základě trestního oznámení podaného dozorčí radou Komerční banky. „Šetření nebylo zatím ukončeno. Zadokumentovali jsme všechny transakce přefinancovaných akreditivů ekonomicky spjatých se společností Satrapa, konstatovala bez dalších podrobností minulý týden nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Prokáže–li se Chvalovskému vina za škodu velkého rozsahu, hrozí mu až dvanáct let vězení. Hovoří se o tom, že do skupiny Č.A.S./Satrapa rozpůjčovala Komerční banka 2,4 miliardy korun, a to na podobném principu – prostřednictvím takzvaných dokumentárních akreditivů – jako při obchodech s rakouskou firmou B.C.L. Při těchto transakcích banka tratila zhruba osm miliard korun. Nedobytná je patrně i většina úvěrů poskytnutých skupině Františka Chvalovského. Ten sice prohlásil, že je ochoten alespoň část peněz vrátit, ale pouze v případě, že bude moci o celé záležitosti jednat s novým předsedou představenstva Komerční banky. Chvalovský, který byl v dubnu 1998 na kongresu Evropské fotbalové unie v Dublinu znovu zvolen do výkonného výboru UEFA, obchoduje s masem a chmelem. Je ale také například spolumajitelem firmy, která je výhradním dovozcem sportovního zboží značky Reebok, a vyvíjí i další aktivity. Stál rovněž u zrodu marketingového projektu STES, který do fotbalu přivedl silné sponzory.
(ha)
