Malá Hanoj v Modřanech

Vietnamci nakupují české byty a platí hotově

Rusové a Slováci figurovali dříve na žebříčku národností, které v České republice kupují rezidenční nemovitosti. Nyní se na přední místa dostávají Vietnamci. Dle údajů některých realitních kanceláří jim patří hned za Slováky druhá příčka. Makléři tvrdí, že Vietnamci jsou skromní, je na ně spolehnutí a platí hotově. Jedinou nevýhodou je jazyková bariéra. Z jednání o transakci s byty totiž česky rozumí jen to, kolik nemovitost stojí.
Paní Marcela Kylarová prodávala byt 3 + 1 na sídlišti v Modřanech. Novou majitelkou nemovitosti se stala třiadvacetiletá Vietnamka. „Zálohu na byt, milion korun, nám přinesla v igelitové tašce,“ vypráví Kylarová. „Protože jsme nesouhlasili s platbou v hotovosti, každý den nám skládala na účet v bance po 450 tisících korunách,“ dodává původní majitelka bytu. Stejnou zkušenost má i ředitel franšízové realitní kanceláře Chirš Artěm Jegorov. „Je to přirozené, protože Vietnamci jsou obchodníci. Dalším důvodem je i to, že nemají možnost zajistit si hypotéku,“ vysvětluje Jegorov.

Blízko Malé Hanoje Vietnamka, která získala byt od Marcely Kylarové, při jeho koupi tvrdila, že ho má pro svou matku. „Když manžel přišel po nějakém čase do bytu, zjistil, že jednotlivé pokoje jsou zařízené pouze na spaní. Vypadá to, že majitelka bude byt pronajímat jako ubytovnu,“ říká Kylarová. Největší zájem má vietnamská komunita o nemovitosti na sídlišti v Modřanech, které se nachází v blízkosti areálu bývalého masokombinátu Libuš. Ten získala vietnamská firma Saparia. Řadu let vedle provozuje velkoobchodní tržnici Sapa, které se přezdívá Malá Hanoj. Na 25 hektarech se nacházejí velkoobchody, restaurace, advokátní kanceláře, pobočky bank a VZP, realitky, kadeřnické salony, svatební agentury a dokonce i malý buddhistický chrám. Vietnamci si vydávají i vlastní časopis. Zaměstnanci jeho inzertního oddělení týdeníku EURO potvrdili, že inzeráty na prodej bytu či domku chodí do Malé Hanoje zadávat i Češi. Malé oznámení vyjde na 250 korun. Cena zahrnuje i překlad do vietnamštiny.
Vietnamci se neomezují jen na modřanské sídliště. „Nakupují byty po celé Praze. Potřebují bydlet blízko místa, kde podnikají. Dnes už mají krámky všude po městě,“ říká Jegorov. Dodává, že na rozdíl od Rusů, kteří si pořizují byty hlavně v novostavbách, nakupují Vietnamci většinou starší byty. Někteří makléři tvrdí, že Vietnamci jsou dnes více vybíraví než například před dvěma lety, kdy kupovali byty včetně záclon a veškerého zařízení. Část Vietnamců si dokonce kupuje i luxusní vily. O Vietnamcích se přitom traduje, že je pro ně typický neokázalý, na první pohled skromný způsob života. „V prvních letech v Česku si nejprve byty jen pronajímali, později je začali kupovat,“ tvrdí Jegorov. Stejný posun je patrný i u aut. Dříve se říkalo, že na pražských sídlištích se pozná, kde bydlí Vietnamci, protože tam jsou zaparkované ty nejošuntělejší dodávky. Dnes po Malé Hanoji jezdí nová auta značek Audi nebo Mercedes.

Tlumočí děti Vedení realitní kanceláře Chirš nemá k dispozici údaje o tom, kolik procent z jejich celkových obchodů připadá na Vietnamce. „Opravdu hodně Vietnamců nás kontaktuje a má zájem nějaký byt koupit. Obchodů, které s nimi uzavřeme, je mnohem méně,“ tvrdí Jegorov. Jedním z důvodů je prý jazyková bariéra. Dospělým často tlumočí jejich děti, které ale nerozumí složitým právním nebo finančním výrazům. „Jejich rodiče česky nehovoří a pochopí jen to, kolik by měli za byt zaplatit,“ dodává Jegorov s tím, že uvažují o tom zaměstnat v některé z poboček realitní kanceláře Vietnamce, který by pomohl překládat a tlumočit.
Dle statistik M&M reality holding nakupují v České republice nejvíce nemovitostí občané Slovenské republiky, kteří tvoří polovinu cizozemské klientely. Za nimi následují Vietnamci. Ti uzavírají třicet pět procent transakcí, ve kterých figurují cizinci. Dále ke klientům M&M reality holding patří zejména Rusové, Ukrajinci a Holanďané. Spíše ojediněle se mezi kupujícími nemovitostí objevují zájemci z Německa, Anglie, Jižní Koreje nebo Saúdské Arábie.
Společnost M&M reality holding má 52 kanceláří ve všech regionech České republiky, proto i výsledky z jejích statistik jsou zaměřené na situaci hlavně v jednotlivých regionech. „Největší zájem mimo Prahu mají cizinci především o levnější byty, často v panelové výstavbě,“ upřesňuje Miroslav Jonáš, obchodní ředitel M&M reality holding. Dle jeho slov je v Praze situace zcela odlišná. Tam cizinci z řad klientů M&M reality holding poptávají zejména luxusní hotely, činžovní domy či pozemky v lukrativních lokalitách.
Údaje realitní kanceláře Sting, která patří mezi největší v České republice, hovoří o tom, že v Praze vzrostl v posledních třech letech zájem o koupi bytů především u Rusů a Vietnamců. U těchto národností se poptávka zvýšila přibližně o třicet procent. Vientamci figurují na čelních místech i v pronájmech bytů. Praha není jediným regionem, kde Vietnamci investují do nemovitostí. Sting registruje zájem Vietnamců také o rodinné domy v Brně. Komunita nakupuje také nemovitosti ve Znojmě, Hodoníně, Břeclavi a v Uherském Hradišti. Některé realitní kanceláře tvrdí, že Vietnamci postupně Prahu opouštějí a kupují si hlavně objekty v blízkosti rakouských a německých hranic. Příkladem může být Železná Ruda na Šumavě, o které by se tak dalo s nadsázkou mluvit jako o vietnamském městečku.

Nechceme Vietnamce za sousedy Češi sice byty Vietnamcům prodávají nebo jim je pronajímají, bydlet vedle nich v jednom domě ale většinou nechtějí. „Nedávno jedna z našich klientek nekoupila byt, protože ze sousedního vyšel Vietnamec,“ říká Artěm Jegorov. Týdeník EURO má informace, že některá družstva se hodlají přistěhování dalších Vietnamců bránit. Do stanov chtějí zapracovat, že členové družstva mohou prodávat byty pouze Čechům. Tím eliminují i potenciální zájemce z řad Vietnamců. „Myslím, že v roce 2008, kdy je Česká republika členem Evropské unie, je takováto diskriminace neprůchodná. Není možné takto omezit nové obyvatele bytů jen na Čechy,“ domnívá se Jegorov. Dle jeho názoru panuje mezi Čechy zbytečná fobie. „Nesetkali jsme se s jediným problémem, který by zavinili Vietnamci,“ tvrdí Jegorov.

Box:
Vietnamci v Česku
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) mělo loni na podzim povolení k pobytu v ČR přes 45 tisíc Vietnamců. Po Slovácích a Ukrajincích jsou v Česku třetí nejpočetnější menšinou. V ČR navíc roste poptávka po pracovní síle z Vietnamu, a výrazně tak stoupá počet zájemců o dlouhodobá víza. Čeští podnikatelé uvádějí, že shánějí až 45 tisíc vietnamských dělníků do továren. Již dnes má Česká republika třetí největší vietnamskou komunitu v Evropě – za Francií, jež Vietnam až do roku 1945 ovládala, a Německem, kam Vietnamci také odcházeli studovat ještě za komunismu. Česká komunita Vietnamců se od jiných v Evropě liší: má nejvyšší podíl podnikatelů. Po revoluci zde totiž bylo nejsnazší získat pracovní povolení k živnostenskému listu, což v devadesátých letech přimělo i velkou část německých Vietnamců, aby se usadili právě v Česku.