Zhruba třicet miliard korun nebudou muset banky nadále ukládat u ČNB a budou je moci použít na vydělávání peněz. ČNB snížila minulý týden povinné minimální rezervy ze sedmi a půl na pět procent.
Jde o další uvolnění měnové politiky po snížení čtrnáctidenní repo sazby o jedno procento na počátku prosince. Lze očekávat, že tento krok centrální banky nebude mít vliv na situaci na mezibankovním trhu a volné peníze se buď v repooperacích, nebo za pokladniční poukázky vrátí pod státní křídla, neboť banky klientům v současné situaci nepůjčují. Je to však pomoc bankám, kterým úroky z peněz, dosud nečinně ležících v ČNB, mohou přinést malou náplast na velké ztráty z nezodpovědně poskytnutých úvěrů. Například v České spořitelně to může znamenat pro příští rok dodatečný úrokový výnos ve výši zhruba šesti stovek milionů korun.
ČNB pokračuje ve zvedání stavidel a to přesto, že nad jejími požadavky vláda mává rukou. Po zvýšení mezd v rozpočtové sféře o 12,5 procenta narostou mzdy i železničářům o úctyhodných 10,7 procenta. Okruh zaměstnanců, jimž výrazně rostou reálné platy bez ohledu na růst výkonnosti, se tak citelně rozšiřuje a je příznačné, že jde o platy zcela, či částečně hrazené z kapes daňových poplatníků. Centrální banka přitom již řadu měsíců před razantnějším růstem reálných mezd varuje a považuje ho za hrozbu především pro vnější rovnováhu ekonomiky. Tošovského tým se však již rozběhl z kopce a nezastaví se ani před koncem roku. V úterý by se měla neočekávaně sejít bankovní rada, z níž by mohlo vzejít další snížení sazeb.
ČLÁNKY DO MAILU