Výrobě bezolovnatého benzinu brání zatím jeho cena
Druhým čtením prošel v Evropském parlamentu společný návrh Evropské rady a parlamentu na využití biopaliv v dopravě. Vstoupí-li v platnost - a to je pravděpodobné - měl by od roku 2005 podíl biopaliv na celkové spotřebě paliv v členských zemích unie dosahovat dvou procent. V dalších letech by měl narůstat o 0,75 procenta ročně, a to do roku 2010. Do roku 2020 by roční nárůst měl stoupnout na 1,5 procenta.
Česká republika dnes produkuje pouhé procento z celkové spotřeby pohonných hmot v podobě obnovitelných látek, což znamená, že do roku 2005 zřejmě bude muset svou produkci zdvojnásobit. Většinu výroby představuje bionafta, která z celkové spotřeby motorové nafty zaujímá podíl 1,8 procenta.
Máme oxylin!
Ovšem vedle nafty lze z části nahradit biologicky obnovitelnou složkou i benzin. Litvínovská firma Tacita dodává pro čerpací stanici v Boleticích na Děčínsku místo tradičního naturalu palivo nazvané oxylin, benzinovou obdobu bionafty. Oxylin funguje stejně jako benzin, jeho předností však je, že kromě ropných složek tvoří pět procent obsahu líh, tedy biologicky obnovitelný zdroj energie. Současný podíl oxylinu na celkové spotřebě benzinu v Česku je však zanedbatelný.
Bionafta je díky státní podpoře atraktivním produktem pro všechny strany, které se na její výrobě a prodeji podílejí. Protože minimální podíl složky z obnovitelných zdrojů dosahuje 31 procent, je celková dotace státu na výrobu litru bionafty zhruba dvacet korun. Kromě přímé dotace je téměř třetina litru bionafty zvýhodněna i nižší sazbou DPH a spotřební daně. Výsledkem je o tři až čtyři koruny nižší cena u čerpacích stanic ve srovnání s klasickou motorovou naftou.
Oxylin zatím tolik netáhne. „Cenový rozdíl mezi oxylinem a klasickým benzinem je nyní nepatrný. Není-li dotace od státu, tak se uspoří jen spotřební daň z pěti procent obsahu paliva, které netvoří klasický benzin. Celkový rozdíl je dvacet, třicet haléřů za litr, zatímco u bionafty jde o koruny,“ řekl týdeníku EURO vynálezce oxylinu Oldřich Švajgl. „Bionafta dostává miliardovou podporu státu ročně, zatímco líh jen 20 milionů,“ dodal.
Nezájem.
František Balšík z ministerstva zemědělství však upozorňuje, že výrobce oxylinu i z oné nižší státní dotace čerpá jen nepatrnou část: „Z loni uvolněných 30 milionů na dotaci biolihu bylo čerpáno jen 91 tisíc korun. Na letošní rok schválila sněmovna dvacet milionů korun.“
Litr oxylinu obsahuje 87 procent klasického benzinu. Líh, jako složka z obnovitelných zdrojů, je v oxylinu od spotřební daně osvobozen. Ministerstvo zemědělství navíc dotuje výrobu lihu z obilí částkou 3,50 koruny za litr méně kvalitního lihu až po osm korun za líh bezvodý. Jeho výrobní cena je však téměř trojnásobná než cena benzinu, přibližně 19 korun za litr zatímco benzin se vyrábí za sedm až osm korun.
Bezolovnatý oxylin bude mít díky Evropské unii zřejmě nadějnou budoucnost. Unie, která od svých členských zemí požaduje, aby po roce 2005 významně zvyšovaly množství pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, se bude snažit pro jejich výrobu najít uplatnění zemědělských přebytků.
Na seznamu technicky využitelných plodin je kromě obilí i cukrová řepa. Na základě pravidel unie mají zemědělci možnost deset procent dotované půdy uvedené do klidu využít právě pro výrobu těchto plodin, aniž by se započítávaly do národních kvót. Z obilovin a brambor vyrábějí zatím líh pouze malé zemědělské lihovary. Těch je v Česku asi padesát. Kvůli přebytku se pouze líh z obilí může těšit na státní podporu.
Výroba oxylinu ve velkém by znamenala přínos pro všechny strany: zemědělce, rafinerie i pumpaře. Zájem o oxylin projevily i takové giganty, jako je OMV nebo Benzina. Zatím však pouze platonický. „Kdyby ministerstvo dalo oxylinu jen šestinu dotace, kterou dává bionaftě, nastal by rychle nevídaný výrobní boom,“ domnívá se Oldřich Švajgl.
Přesto se již první zájemci hlásí. Probíhá licenční jednání s výrobcem z Uherského Brodu, který chce v regionu zásobovat více než deset čerpacích stanic, na výrobu oxylinu se chystá také firma v okolí Prahy.
