říká ředitelka soukromé jazykové školy Barbara Kuželovápřípadová studieNázev firmy: Alka LanguageSpecialists Forma podnikání: živnostníkDatum vzniku: 1990Předmět podnikání: jazyková výuka ve firmách, překladatelství a tlumočeníKlíčová osobnost: Barbara KuželováCíl: být i do budoucna kvalitním poskytovatelem jazykových služeb pro firmy za přijatelné ceny s individuálním přístupem ke klientůmBarbara Kuželová vystudovala angličtinu a afrikanistiku na filosofické fakultě UK.
říká ředitelka soukromé jazykové školy Barbara Kuželová
případová studie
Název firmy: Alka Language
Specialists Forma podnikání: živnostník
Datum vzniku: 1990
Předmět podnikání: jazyková výuka ve firmách, překladatelství a tlumočení
Klíčová osobnost: Barbara Kuželová
Cíl: být i do budoucna kvalitním poskytovatelem jazykových služeb pro firmy za přijatelné ceny s individuálním přístupem ke klientům
Barbara Kuželová vystudovala angličtinu a afrikanistiku na filosofické fakultě UK. Po ukončení studií začala učit angličtinu. Se svým manželem pracovala původně v Českém Krumlově, kde předtím získali byt. Vzhledem k většímu množství pracovních nabídek se ale po nějaké době vrátili do hlavního města. Působila jako asistentka na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde vyučovala angličtinu. Nyní se specializuje na výuku cizích jazyků převážně u velkých firemních klientů.
Nelehké začátky
Po sametové revoluci v roce 1989 nynější podnikatelku oslovila jedna konzultační firma, která hledala kvalifikovaného učitele jazyků. Vedle pracovního úvazku na vysoké škola začala Barbara Kuželová s podnikáním a snažila se postavit na vlastní nohy. V té době to v jejím oboru ale nebylo vůbec jednoduché. Kromě shánění dobrých jazykových lektorů byly problémy sehnat i potřebné kvalitní didaktické materiály, jichž nebyl na trhu dostatek. „Sháněla jsem je například i na britské radě nebo na americké ambasádě, nahrávali jsme pořady ze CNN a podobně. V té době jsme ani neměli počítače, takže jsme jednotlivé texty rozmnožovali pomocí kopíráku na psacím stroji,“ říká ke svým podnikatelským začátkům ředitelka jazykové školy. Zhruba po pěti letech se ocitla před rozhodováním, zda se bude zabývat jazykovou výukou jako podnikatelka a nebude již nadále působit na vysoké škole. „Postupně jsem se dostala do fáze, kdy nešlo obě věci zvládat najednou s plným nasazením. Nakonec jsem se v roce 1997 rozhodl definitivně. K tomu patřilo i zařízení si nové kanceláře. Byla poměrně skromná. Jednalo se o jednu místnost v pražském Karlíně,“ popisuje podnikatelka.
Problém č. 1: Kvalifikovaní lektoři
Zpočátku začínala soukromá škola s pěti-šesti lidmi. Nyní jich ředitelka Kuželová zaměstnává přibližně třicet až čtyřicet. Kromě angličtiny vyučuje její škola i románské jazyky. Většinou se jedná o české občany, kteří jazyky vyučují. Kuželová se ve svém podnikání téměř nikdy nezabývala individuální výukou a zaměřovala se výhradně na firmy. „S tím souvisí i nároky na lektory, které zaměstnáváme,“ podotýká. Dříve učili v její škole i cizinci, u kterých převažovalo nadšení. Nyní musí alespoň absolvovat příslušný kurz, který je zárukou jejich kvalifikace. Čeští lektoři mají odpovídající vysokoškolské vzdělání a dlouhodobou zkušenost. Mnozí z nich pracují u Kuželové třeba deset let. Nezanedbatelnou součástí vzájemného vztahu s klientem je pravidelné a časté ověřování jeho spokojenosti s poskytovanými službami. V pravidelných intervalech studenti vyplňují test, který by měl být jistou kontrolou kvality jazykových lektorů. „Výsledky testů poskytujeme i svým klientům. Zároveň se jedná i o motivaci našich lektorů a trvalou snahu o neustálé zkvalitňování našich služeb.“ Největší zájem je o angličtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu a španělštinu. „Ruština je také v naší nabídce, ale zatím o ni není zájem“.
Problém č. 2: Zaměstnávání cizinců
Většinou firmy mají v souvislosti s jazykovým vzděláváním svých zaměstnanců striktní požadavky týkající se učitelů. Často požadují rodilé mluvčí. S tím jsou často spojeny však tak velké potíže, že je to velký problém podobným žádostem vyhovět v krátké době. Nejde ani tak o nedostatek zahraničních zájemců, ale spíše o formální záležitosti spojené s jejich zaměstnáním. Jejich vyřízení trvá i půl roku. „Je to mnohem horší než dříve,“ stěžuje si Kuželová. Nějakou dobu po roce 1989 podle ní stačilo, aby si anglický, americký, kanadský nebo jiný cizinec požádal o pracovní povolení na cizinecké policii u nás. Teď ale musí žádat v zahraničí na českých zastupitelstvích. „Proces je složitější. Musíme jim sjednat na českém konsulátu schůzku. To samo o sobě je někdy zdlouhavý proces. České zastupitelství přijme žádost cizince o zaměstnání, které pošle naší cizinecké policii. Ta to pošle zpátky na příslušný český úřad v zahraničí a lektor si tam může pracovní povolení vyzvednout.“ Se zaměstnáváním cizinců jsou spojeny i vyšší náklady, protože pracují v jazykové škole jako její zaměstnanci, zatímco čeští lektoři mají většinou živnostenský list.
Problém č. 3: Nároky firem
Od roku 1990, kdy má Barbara Kuželová živnostenský list, se požadavky jejích podnikových klientů v mnohém změnily. Ze začátku byl poměrně velký nedostatek lidí, kteří dobře ovládali cizí jazyky. Postupem doby, kdy znalost cizích jazyků v České republice je na vyšší úrovni než před deseti lety, se nároky firem na jejich zaměstnance v mnohém změnily. Jsou větší a mnohem specifičtější než v minulosti. „Při nedávných vstupních zkušebních testech u jedné velké firmy mezi jedním stem zaměstnanců, studentů naší jazykové školy, nebyl ani jeden člověk, který by nemluvil anglicky. Jedná se o to, aby byli skutečně jazykově vybavení v oboru, který mají v pracovní náplni. S tím souvisí i větší nároky na naše lektory. Je také mnohem větší konkurence ve srovnání s dobou, kdy jsme s výukou začínali,“ podotýká ředitelka jazykové školy.
Problém č. 4: Nasycenost trhu a hledání klientů
Dříve nebyl žádný velký problém získat nového firemního klienta. Nyní, kdy ve velkých firmách, zejména těch se zahraničním kapitálem, téměř každý významný zaměstnanec ovládá nějaký světový jazyk, se může zdát, že se pro jazykovou výuku zmenšuje poptávka. Novou příležitost a další potenciální klienty by ale jazykové školy mohly podle Barbary Kuželové získat především u malých a středních firem. Souvisí s tím i naše budoucí členství v Evropské unii, kde se bez dobré znalosti alespoň jednoho světového jazyka žádný malý a střední podnikatel bude velice těžko uplatňovat. „Je to určitě dobrá investice, která se v podnikání vrátí. Rozhodně také stoupá význam znalosti ruštiny,“ upozorňuje. Obrat jazykové školy, která začínala s 200 tisíci ročně, se nyní pohybuje zhruba kolem deseti milionů korun. Důležité je i umístění jejího sídla, které je v centru hlavního města. V ýuka ale většinou probíhá v podnikových prostorách klientů. Také díky tomu jsou mnohem menší náklady spojené s pronajímáním si učeben. Barbara Kuželová zdůrazňuje, že se musí neustále něčemu novému učit a snažit se držet krok s vývojem. Patří k tomu i využívání nejnovějších technologií, včetně internetu. „Nejtěžší práce je ale práce s lidmi. Ať už se jedná o lektory, firemní klienty nebo jednotlivé studenty z těchto podniků. Může se stát, že jsou mezi nimi i velice konfliktní lidi. Musí se s tím ale počítat a snažit se podobné situace zvládnou,“ podotýká ředitelka jazykové školy, která se za pochodu učila i jiným věcem, které jsou k podnikání nezbytné. Patří mezi ně i základní ekonomické znalosti, marketing, propagace či řízení lidí.
tipy
* Výběr lidí, se kterými chcete podnikat například na postech lektorů, musí být skutečně pečlivý. Je potřeba brát v úvahu nejenom jejich profesní znalosti, ale například i jejich povahové rysy.
* Vzhledem k velké konkurenci je nezbytné snažit se udržet krok s novými trendy v oboru, ve kterém podnikáte.
* Pokud chcete zaměstnávat legálně cizince, mějte na paměti, že jsou s tím spojeny nemalé formální problémy.
Barbara Kuželová zdůrazňuje, že se musí neustále něčemu novému učit a snažit se držet krok s vývojem.
