Malé dobrodružství ve velké Číně

Padělatel výrobků Jablotronu skončil ve vězení

Když na začátku devadesátých let založil Dalibor Dědek společnost Jablotron a začal podnikat v elektronice, všichni okolo ho přesvědčovali, že zvolil nejméně perspektivní obor v Československu. A nebyli daleko od pravdy. Elektronický průmysl byl prvním odvětvím, které tehdy zkrachovalo. Historické prvenství mezi zbrankrotovanými podniky patří Tesle Bratislava. Přesto za několik let již zaznamenal Jablotron úspěch i v zahraničí. A to nejen díky svým výrobkům. Vedení společnosti se podařilo úspěšně zakročit proti čínskému producentovi pirátských kopií svých výrobků. I když porušování ochrany duševního vlastnictví je velice častým prohřeškem proti zákonu, dovést případ až k potrestání viníka se podaří málokdy. Jablotron byl úspěšný, padělatel skončil v čínském vězení.

Exotika z Čech.

„Všichni nás na počátcích našeho podnikání odrazovali a první fáze byla deprimující. Potom jsme ale začali vyrábět a měli jsme dojem, že máme něco, co můžeme ukázat i v zahraničí,“ popisuje začátky Jablotronu jeho ředitel Dalibor Dědek. Majitelé firmy si proto zaplatili poměrně drahou účast na veletrhu v Hannoveru. „Na výstavě nás považovali za exoty. Žádný obchod se nám uzavřít nepodařilo. Věděli jsme ale, že výrobky srovnatelné s našimi se prodávají v Hongkongu nebo na Tchaj-wanu. Proto naše další cesta vedla na Dálný východ,“ říká Dědek. Tchaj-wan považovali majitelé Jablotronu za meku pro obchodníky s elektronikou z celého světa. Očekávali, že se asijský tygr pro ně stane branou do mezinárodního obchodu. „Inzerovali jsme v tamních novinách a nabízeli jsme naše výrobky,“ říká Dědek. Odezva mezi potenciálními zájemci prý byla dobrá. Díky tchajwanským novinám kontaktovaly jablonecké výrobce i další firmy z České republiky. Následovalo založení dceřiné společnosti na Tchaj-wanu. „Postupně jsme začali nabízet naše zboží do Číny,“ konstatuje ředitel Jablotronu.
Mezi výrobky, které jablonecký producent prodával v Číně, byly i zabezpečovací systémy. „Po určité době jsme měli pocit, že v Číně tyto systémy prodáváme hodně nestandardním způsobem. Objem prodejů jednotlivých položek, které dohromady tvoří zabezpečovací systém, odpovídá určitému vzoru,“ vysvětluje Dalibor Dědek. K jedné ústředně je nutné zakoupit několik snímačů a sirén. „I v Číně odpovídaly prodeje jistou dobu tomuto vzorci. Poté ale Číňané nakupovali jen ústředny. Dlouho jsme nemohli přijít na to, co s tímto komponentem dělají,“ vypráví ředitel.

Kompletní kopie.

Otázka byla zodpovězena ve chvíli, kdy se v servisním středisku objevil snímač, který po zapojení do testeru vykazoval odlišné vlastnosti, přestože na první pohled vypadal identicky se snímači vyráběnými v Jablonci. Nejprve se Jablotron domníval, že jde zřejmě o chybu v čipu. „Později jsme zjistili, že je to kopie. Byla tak věrná, že ji lidé, kteří snímače konstruují, nebyli schopni okamžitě rozpoznat. Až když jsme se soustředili na drobné detaily, zjistili jsme odchylky,“ líčí Dědek. Čínský výrobce prý své kopie označil i značkou Jablotron včetně podpisu zaměstnankyně, která výrobky v Jablonci testuje. Jablonečtí brzy zjistili, že v distribuční síti v Číně je plagiátů snímačů poměrně hodně. Rozhodnutí Číňanů kopírovat z celého zabezpečovacího systému právě snímače nebylo nahodilé. „Snímač je komponent, který generuje na výrobku největší zisk,“ vysvětluje Dědek. Dodává, že padělky si objednal jeden z distributorů. Následovalo pátrání po tom, kde se prodávají kopie a odkud přicházejí. „Najali jsme hongkongskou pobočku mezinárodní advokátní společnosti Lovells, která se zabývá právní ochranou registrovaných značek a jednou z jejích specializací jsou spory týkající se duševního vlastnictví,“ popisuje další postup jablonecký manažer. Advokáti z Lovells spolupracovali s detektivem, který vypátral, kdy se v čínské továrně vyrábějí kopie snímačů z Jablotronu. Následovala policejní razie, při které byla zabavena vyrobená dávka komponentů. Navíc se ukázalo, že se podnik specializuje na výrobu kopií na zakázku. „Majitel, pro kterého tento případ nebyl prvním deliktem, skončil ve vězení,“ doplňuje Dědek. Firma musela navíc zaplatit Jablotronu náhradu škody. V Číně navíc platí poměrně přísná legislativa ohledně odškodnění v případě, že je zjištěna výroba pirátských kopií a viník je odsouzen. Škodu platí nejen výrobci, ale i ten, kdo si takovýto padělaný výrobek koupí. Ten musí buď kopii zničit, nebo doplatit ušlý zisk řádnému výrobci.

Spokojenost.

Zabezpečovací systémy českého výrobce se v Číně dodávaly hlavně pro velké developerské projekty. „Podařilo se nám skutečně najít několik míst, kde tyto padělané snímače fungovaly. Právní kancelář vyjednávala s majiteli těchto objektů. Ti souhlasili s tím, že nám raději doplatí plnou cenu, než aby zařízení předělávali,“ říká Dědek, který byl s odškodněním spokojen, přestože nezískal náhradu od všech majitelů pirátských kopií snímačů. „Můžeme jen odhadovat, kolik plagiátů bylo celkem prodáno,“ tvrdí. Dalibor Dědek se domnívá, že jeho kauza s kopiemi snímačů je důkazem, že čínské právo není v boji proti padělkům bezzubé. „Naší hlavní výhodou bylo, že jsme nechali zaregistrovat obchodní značku Jablotron mezinárodně,“ říká Dědek. Dalším plusem prý bylo, že společnost spolupracovala s advokátní firmou, která má s problematikou pirátských kopií zkušenosti. „Měl jsem hořko-sladký pocit, když jsme padělky objevili. Na začátku našeho podnikání jsme si přáli, abychom se stali renomovanou firmou. Celou dobu jsme si kladli otázku, jak se vlastně pozná, že už jsme toho dosáhli. Poté, co jsme objevili napodobeniny, jsme si říkali, že už jsme asi renomovanou firmou, když naše výrobky někdo kopíruje. Netušili jsme, že toto zjištění může být také smutné,“ konstatuje Dědek. Český výrobce tvrdí, že nikdy nejde zabránit tomu, aby se objevily kopie dalších jeho produktů. Vidí ale nesporné plus v tom, že podniká právě v elektronice. „Vše, co vyrobíme, začíná od chvíle, kdy se to dostane na trh, rychle stárnout. Životnost produktů jsou dva, maximálně tři roky. Pokud potom neinovujete výrobek, nabízíte něco, co se prodává s velkými obtížemi,“ upozorňuje Dědek. To je prý také důvod, proč firma nechce nabízet tuctové výrobky na trhu, ale snaží se být o krok před ostatními. V mateřské společnosti v Jablonci proto z 210 lidí pracuje 65 ve vývoji a výzkumu.

V Číně ve velkém.

I přes zkušenost s pirátskými kopiemi začal Jablotron vyrábět některé produkty přímo v Číně, konkrétně stolní mobilní telefon, se kterým firma slavila úspěch na loňské výstavě elektroniky v Hongkongu. V nejlidnatější zemi světa se prý vyplatí vyrábět zboží, které je produkováno ve velkém množství. „Když děláme pro naše výrobky srovnání nákladů a počítáme cenu práce, představuje relativně malé procento, nicméně pokud vyrábíme ve velkém, tak na ni musíme brát ohled, můžeme počítat v Číně s náklady na práci nula. Pracovní síla je tam skutečně levná,“ vysvětluje Dalibor Dědek. Nechce ale upřesnit, kolik procent nákladů firma přesunem výroby do Číny ušetří. „Je hrozně těžké porovnávat náklady v Česku a v Číně. Zboží, které produkujeme ve velkých objemech, jsme totiž neměli možnost vyrábět v Čechách. Navíc jsme s přesunem produkce také provedli jakousi ozdravnou kúru ve výrobě. Nějaké výrobní operace jsme rozdělili tak, aby se vyrábělo efektivněji. Úspora nákladů proto není dána jen přesunem výroby do Číny, ale také tím, že jsme změnili výrobní postup,“ konstatuje Dědek. Dodává, že o přesunu výroby do Číny rozhoduje kromě objemu výroby také podíl ruční práce. „Pokud jde o výrobek z jednoduchého plastu, který je zpracováván automatem, je jedno, zda je vyroben v Česku nebo v Číně, protože strojová práce je stejně drahá. Komponenty dokážeme sehnat na obou místech za stejné ceny. Pokud jde o výrobek, u nějž je potřeba více lidské práce, pak má smysl ho vyrábět v Číně,“ tvrdí manažer. Čína je pro Jablotron jednoznačně nejrychleji rostoucím trhem. „Čínský trh je ohromnou výzvou. Byl jsem překvapen tím, že lidé jsou připraveni pracovat dvanáct hodin denně,“ doplňuje důvody působení v Číně Dalibor Dědek.

Bezkonkurenční Čína Na pět až sedm procent veškeré světové obchodní výměny je odhadován objem padělaného značkového zboží. Navíc tento ukazatel vykazuje každoročně stoupající tendenci. Světová celní organizace odhaduje, že v loňském roce se ve světě prodalo padělků za 512 miliard dolarů. Výrobci plagiátů se již neomezují jen na luxusní produkty, ale z jejich dílen pocházejí i napodobeniny masově vyráběného zboží. Ekonomové varují, že jsme svědky značného zvýšení množství pirátských kopií a existuje prý nebezpečí, že by tento obchod mohl dostat podobu nekontrolované spirály. Jen v loňském roce se ve Spojených státech zvýšilo množství padělků zabavených celními orgány o 46 procent. Světovou padělatelskou velmocí je bezkonkurenčně Čína. Odhady hovoří o tom, že až 60 procent padělaných výrobků dovážených do Evropské unie pochází právě z Číny, v případě Spojených států je to dokonce 66 procent. Světoví výrobci značkového zboží odhadli, že až pětina výrobků známých značek na čínském trhu jsou pirátské kopie. „Ročně řešíme přes dvě stě případů spojených s pirátskými produkty v Číně,“ uvedl pro týdeník EURO šanghajský advokát Douglas Clark, partner společnosti Lovells, která se mimo jiné specializuje na problematiku spojenou s ochranou duševního vlastnictví a na vymáhání škod způsobených výrobou pirátských kopií. Většinu klientů advokátní kanceláře tvoří americké a japonské firmy. Menší část pochází z Evropy, Austrálie a Hongkongu. Právník tvrdí, že padělání zboží zasahuje do všech oborů podnikání. „Běžně se napodobuje obuv, oděvy nebo elektronické produkty. Setkáváme se ale také s kopiemi farmaceutických výrobků, dětské výživy, kosmetiky a mnoha dalších typů produktů,“ tvrdí Clark. Dodává, že se kvalita padělaných výrobků stále zlepšuje. „V některých případech je dokonce lepší než u původních produktů.“ Tím je také složitější odhalit padělky a účinně postupovat proti producentům těchto kopií.

Pouhé procento.

Clark připouští, že je většinou možné uspořádat razii v továrně, kde se vyrábějí plagiáty, a následně tyto kopie zabavit. „Je ale velmi těžké dostat viníka před soud a poslat ho do vězení,“ dodává Clark. Tak prý končí méně než jedno procento případů. Většinou jde o velké producenty nebo o ty, kteří se dopustili tohoto přestupku opakovaně. Advokát zdůrazňuje, že každý z producentů a obchodníků si musí před tím, než začne v Číně podnikat, zajistit odpovídající ochranu svého intelektuálního vlastnictví. To zahrnuje mimo jiné mezinárodní registraci obchodních známek a patentů. O zpřísnění postupu proti výrobcům pirátských kopií žádají čínské vedení ostatní státy. V lednu americký ministr obchodu Donald Evans při návštěvě Pekingu kritizoval Číňany a požadoval, aby zvýšili úsilí na ochranu před porušováním duševního vlastnictví. Evans tehdy uvedl případ filiálky společnosti General Motors, která žaluje čínského výrobce automobilů Chery Automotive za to, že okopíroval design jejího miniauta Chevrolet Spark. Čínské úřady nad problémem pirátských kopií přivíraly dlouhou dobu oči. Důvodem bylo hlavně to, že poškozeni byli většinou zahraniční podnikatelé a padělání bylo do značné míry považováno za pouhý přestupek. V současné době Čína zpřísňuje právní postihy. V prosinci Peking snížil práh pro trestní řízení proti padělatelům. Před změnami musel mít obchodník zboží v hodnotě nejméně za dvanáct tisíc dolarů, aby ho mohla policie stíhat. Tuto normu ale bylo velmi snadné obejít. Jednoduše se zboží rozdělilo mezi více osob. Současný práh, který umožňuje policejní stíhání, je šest tisíc dolarů, pokud osoba disponuje zbožím jedné značky. V případech, kdy je u takového „podnikatele“ nalezeno zboží dvou a více značek, byl limit snížen dokonce na 3600 dolarů.