Z rekreační plavby se v Česku stává fenomén. V exponovaných místech na Vltavě, jako je Praha či Slapská údolní nádrž, skokově přibývá lodí. Mimořádný zájem dokládají údaje Státní plavební správy. Úřad hlásí, že za rok 2016 bylo nově vydáno 3359 nových průkazů k vedení malých a rekreačních plavidel, předloni to bylo 2154 oprávnění. I letos se rostoucí trend potvrzuje. Vývoj vítají podnikatelé, v plavebních regionech zaznamenávají několikanásobně vyšší tržby.
„Letos v prvním čtvrtletí jsme vydali 550 nových průkazů způsobilosti vůdců malých a rekreačních plavidel. Je to poměrně výrazný nárůst, v roce 2015 to ve stejném období bylo 461 průkazů,“ uvedla na dotaz webu Euro.cz ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.
Do provozu se loni přihlásilo 793 nových plavidel, meziročně o 162 více. „Aktuálně máme v rejstříku 16 531 malých plavidel,“ dodala Němcová.
Určitě to nebudou lodě všechny, na českých tocích se jistě plaví i černé duše. Ředitelka plavební správy však tvrdí, že situace není nijak dramatická.
„Samozřejmě nelze vyloučit, že majitel plavidlo podléhající evidenci nezaregistruje, ale setkáváme s tímto jevem v řádu jednotek za rok na celém území republiky,“ argumentuje Němcová.
Vývoj počtu nově evidovaných plavidel
Pramen: Státní plavební správa
Poznámka: Evidenci v rejstříku podléhají plavidla o celkové hmotnosti přesahující 1000 kg včetně povoleného zatížení, s vlastním strojním pohonem o výkonu větším než 4 kW, nebo s celkovou plochou plachet přesahující 12 metrů čtverečních
K rozvoji plavby jednoznačně přispěla změna legislativy z roku 2015, která v minulém roce umožnila plavbu motorových člunů na většině našich vod. V České republice se tak stalo splavných rekordních 900 kilometrů řek v kategoriích 1. a 2. třídy.
„V České republice jde o nový fenomén, který může rozhýbat podnikání v malých obcích v blízkosti vodních toků,“ říká pro Euro.cz Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podnikatelů ČR (AMSP).
Prosperita místo „smrti“
„Pozorujeme, že koloniály, restaurace nebo penziony, které byly na zavření, začínají prosperovat. Zvýšený ruch zaznamenávají i přilehlé památky a na venkov zavítají statisíce našich i zahraničních turistů, kteří by za jiných okolností vyrazili provozovat rekreační plavbu do zahraničních destinací,“ pokračuje Havlíček.
Přesná čísla o dopadu plavby na byznys asociace podnikatelů nemá, ale její šéf mluví o skokovém efektu: „ U oblíbených destinací, kde se dá zakotvit a ještě je v okolí nějaká zajímavost, hrad, slavnosti nebo třeba dobrá cyklistická stezka, to je příklad prakticky celého Baťova kanálu, tržby přilehlých hospod, penzionů a koloniálů stoupají v ročním průměru na dvojnásobek. Máme ale i případy, kdy jsou ubytovací zařízení vyprodána na půl roku dopředu a v hospodách je několikanásobně větší návštěvnost.“
| Proč roste zájem o rekreační plavbu |
|---|
| Mírné uvolnění právní úpravy užívání povrchových vod k plavbě plavidel se spalovacími motory |
| Příznivá socioekonomická situace (realizace odložených nákupů) |
| Státní investice do budování vodních cest a jejich infrastruktury |
| Bezpečnostní situace v cizině - vyšší procento občanů tráví dovolenou v letních měsících v tuzemsku |
Pramen: Státní plavební správa
Samotní podnikatelé údaje plavební správy a AMSP potvrzují. „Rekreační plavba na Baťově kanálu má několik let trvající vzestupnou tendenci a loni zažila svou rekordní sezónu. Na palubách lodí brázdících 53 km dlouhou vodní cestu se u nás svezlo 90 tisíc návštěvníků. Z toho pět tisíc bylo na kajutových lodích v rámci vícedenních pobytů,“ dává na stůl čísla Vojtěch Bártek, ředitel Baťova kanálu, o.p.s.
Velký nárůst Baťův kanál zaznamenává i v počtu plavidel. V roce 2013 přes plavební komory proplulo 2195 lodí. V loňském roce to bylo téměř o tisíc více.
Baťův kanál
I přes zvýšený turistický ruch a nárůst počtu motorových plavidel nedošlo podle Státní plavební správy k zásadnímu nárůstu počtu nehod. Za uplynulý rok bylo vyšetřováno celkem 20 plavebních nehod, což nevybočuje ze statistik za posledních deset let. Jedna z nich byla v minulém roce na přehradě Orlík smrtelná, ostatní nehody neměly fatální následky. Před deseti lety (r. 2007) bylo u malých plavidel za celý rok vyšetřováno 16 nehod, v roce 2015 jich bylo 11.
„Naše asociace úzce spolupracuje s Evropskými asociacemi. Snažíme se přenést pozitivní výsledky pro rozvoj turistického ruchu kolem vodních cest i do České republiky. Nejde jen o samotné řeky a jezera, ale i o široké okolí do vzdálenosti 20 km na obě strany. Tak jako v okolních zemích mají lidé u nás na turistických lodích kola a podnikají výlety. Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí v Evropě, z toho důvodu je tento druh turistiky velmi perspektivní. A to pro rozvoj měst a obcí, zaměstnanost a agroturistiku,“ dodává Jiří Belinger, člen představenstva Asociace lodního průmyslu.
Čtěte také:
