ŠÉF ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU JOSEF FIŘT: Energetický regulační úřad (ERÚ) koncem srpna oznámil výrazné zdražení plynu. Další šok teď zažívají motoristé u pump. O cenách energií a o tom, jak je může úřad ovlivnit, jsme hovořili s jeho předsedou Josefem Fiřtem.
ŠÉF ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU JOSEF FIŘT:
Energetický regulační úřad (ERÚ) koncem srpna oznámil výrazné zdražení plynu. Další šok teď zažívají motoristé u pump. O cenách energií a o tom, jak je může úřad ovlivnit, jsme hovořili s jeho předsedou Josefem Fiřtem.
* Ceny plynu i motorových paliv reagovaly na růst cen ropy dramatickým zdražením. Kdy lze čekat stejnou reakci i u elektřiny?
Cena elektřiny je na ropě závislá, ale jen částečně. Výrazný nárůst u ropy tak ovlivňuje na světovém trhu i cenu významné suroviny pro výrobu elektřiny - černého uhlí. Je tedy zřejmé, že tento vliv se projeví také v ceně silové elektřiny v dalším období. V této souvislosti je třeba připomenout, že od 1. ledna 2006 bude v Česku plně otevřen trh s elektřinou, tedy že všichni koneční zákazníci budou zákazníky oprávněnými a budou pro ně platit smluvní ceny.
* Jak se podle vašeho odhadu budou tyto smluvní ceny vyvíjet?
Nejvíce budou závislé na ceně vlastní komodity, tedy silové elektřiny. Ta je určujícím prvkem nejen na našem trhu, ale -díky propojení národních přenosových soustav - spíše na evropském. Na něm cena elektřiny stále stoupá a nepochybně se bude zvyšovat i nadále. Poroste i proto, že ubývají zdroje, aniž by je nahradily nové kapacity a poptávka bude vyšší.
* Jak elektřinu prodraží podpora výroby z obnovitelných zdrojů?
Letos se tyto zdroje podílejí na celkové výrobě zhruba pěti procenty, podpora dosahuje 1,6 miliardy korun. V roce 2010 to má být podle přístupové smlouvy podepsané v rámci připojení k EU osm procent. Příspěvek, který zaplatí zákazníci v cenách elektřiny by tak dosáhl 7,8 miliardy korun. Jestliže teď se obnovitelné zdroje podílejí na konečné ceně 1,4 procenta, pak to bude kolem sedmi procent.
* O kolik to zdraží každou kilowatthodinu?
Kdybychom vycházeli z nynější velkoobchodní ceny silové elektřiny, jen kvůli podpoře obnovitelných zdrojů by stoupla z dnešního zhruba tisíce korun za megawatthodinu na 1070 korun. A pokud bychom (čistě teoreticky) vycházeli z dnešní konečné ceny pro domácnosti – tedy kolem čtyř korun za kilowatthodinu, zvýší ji v roce 2010 podpora obnovitelných zdrojů o 28 haléřů.
* Proč jste se před rozhodnutím o říjnovém zdražení plynu sešel s premiérem a ministrem průmyslu
(Profit 35/2005)? Na svém předchozím místě na ministerstvu, v pozici vrchního ředitele sekce energetiky, jsem za jednu ze slabin ERÚ považoval špatnou komunikaci. A do úřadu jsem nastupoval s předsevzetím, že chci být komunikativní. A to nejen vůči účastníkům trhu, kteří dnes mají možnost se podílet na tvorbě legislativních pravidel i cenových rozhodnutích, ale i vůči těm, kteří vládnou této zemi. Protože šlo o dramatické zdražení plynu (pro domácnosti o 17,4 a pro firmy i o více než dvacet procent -pozn. red.), považoval jsem za svoji povinnost seznámit s tím představitele vlády. Schůzka byla čistě informativní, chtěl jsem, aby vláda měla čas - a pokud to uzná za vhodné - přijmout nějaká opatření.
* Jak by podle vás mohla vláda dopady růstu cen ropy zmírnit?
Například přípravou sociálního programu, aby dopady nebyly pro některé vrstvy obyvatelstva tak drastické.
* Bývalý šéf elektrárenské společnosti ČEZ, nyní prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl pro Profit uvedl, že váš úřad nikdy nebyl nezávislý.
Nevím, jak to pan Míl myslel, ale pokud jde o jeho názor na nezávislost úřadu, tak se hluboce mýlí. Regulované ceny elektřiny a plynu jsou a vždycky byly stanovovány podle jasných pravidel. Ani premiér, ani ministr Urban mě navíc ke snížení cen plynu netlačili. Zajímali se spíš o to, jak se stanovují, jak dalece je ovlivňuje světová cena ropy a zda má úřad nějaký prostor na ovlivnění ceny.
* Má úřad takový prostor?
Ze zákona má chránit konečné zákazníky, tedy především ty malé a slabé. My tuto povinnost bereme velmi vážně, a pokud můžeme jít s cenou dolů, tak to děláme.
* Proto jste to zdražení snížili z avizovaných pětadvaceti na sedmnáct procent?
Jestliže tady existuje určitá volnost, něco, co je na našem rozhodnutí, tak je to posouzení prognóz vývoje nákupní ceny plynu na příští období. Zjednodušeně řečeno, plynárenské firmy vycházely z pesimističtějších odhadů vývoje, my jsme se přiklonili k těm méně dramatickým.
* Proč se ve výpočtu nových cen neodráží jen vývoj za minulé období?
Výpočet se provádí podle přesných pravidel. Podle nich úřad určuje ceny plynu čtvrtletně a musí je oznámit měsíc před tím, než začnou platit. Při jejich stanovení vychází z vývoje minulého období a prognóz budoucího vývoje. A je na odpovědnosti úřadu, který scénář je reálný.
* Není chyba, že jste vycházeli z optimistického scénáře, když cena ropy dál roste?
Jistěže se stává, a v minulosti se to stalo už několikrát, že použitý odhad není přesný a vyvolá potřebu korekcí. Takže se na konci kvartálu ukáže, že zákazníci zaplatili víc, než měli, nebo naopak zaplatili méně. Tento plus nebo minus pak ovšem také vstupuje jako korekce do nové ceny. Takže ve výsledku se střetává současná pořizovací cena plynu, korekce z minulého období a prognóza budoucího vývoje. A tyto náklady - na nákup plynu - jsou určující, protože tvoří zhruba osmdesát procent ceny pro konečné zákazníky.
* Jak ale prokážete, že jste to vybraným odhadem neovlivnili?
My pracujeme s reálným odhadem vývoje a na výpočet nové ceny existuje přesný vzorec. Čili my vždy můžeme prokázat, z jakých odhadů jsme vycházeli a že jsme cenu stanovili správně a korektně.
* Když vycházíte z údajů od monopolního dovozce, RWE Transgas, jak si můžete být jistí, že je nezkresluje ve svůj prospěch?
Pořizovací ceny plynu vycházejí ze světových cen a z dlouhodobých smluv s ruským a norským partnerem. Z Ruska se do ČR dováží 70 až 80 procent plynu, zbytek z Norska. Tyto smlouvy a jejich podmínky známe. Podklady, které od RWE Transgas dostáváme a které slouží ke stanovení ceny pro další období, důsledně prověřujeme. A proto se nemůže stát, že by z tohoto důvodu mohl společnosti RWE Transgas vzniknout neoprávněný zisk.
* Máte možnost nějaké kontroly?
V případě sporu máme právo si vyžádat jakékoli podklady, které nám Transgas musí dát. Totéž bude platit i do budoucna a osobně si myslím, že se tyto povinnosti pro dovozce dále zpřísní, protože v rámci Evropské unie není na plynárenském trhu taková konkurence, aby se dokázala ceny uhlídat sama, jen prostřednictvím tržních mechanismů.
* Proč od října zdražujete plyn pro středně velké odběratele z řad podnikatelů o více než dvacet procent, zatímco pro domácnosti „jen“ o sedmnáct procent?
Pro to máme velmi jednoduché vysvětlení. Cena komodity, tedy nákupní cena plynu, která v uplynulém období dramaticky stoupla, se do celkové ceny pro velké zákazníky promítá mnohem víc než u drobného odběru. Jestliže u drobného zákaznífoto: ka tvoří komodita 78 procent ceny, u velkoodběratele to je o čtyři procenta víc. Logicky proto, že náklady na vlastní dodávku plynu a služby s ní spojené, jsou u velkých zákazníků při rozpočítání na jednotku dodaného plynu nižší. I nyní jsme do nových cen promítli naprosto stejné zdražení komodity - o 150 Kč na kilowatthodinu - pro všechny skupiny zákazníků.
* Kdo bude drobné zákazníky chránit po úplném otevření trhu? Připomínám, že u elektřiny dojde k tomuto úplnému otevření od 1. ledna příštího roku, u plynu od 1. ledna 2007. Úřad tedy už nebude vyhlašovat ceny pro chráněné zákazníky, protože tato kategorie zákazníků zanikne. Poplatky, které nesouvisí s komoditou, tedy za distribuci, přenos a u elektřiny ještě za systémové služby a výkupní ceny z obnovitelných zdrojů, budeme stanovovat i nadále. A zůstane nám i povinnost chránit odběratele energií, hlavně ty malé a drobné. Konkrétně tak, že pokud nedojde k dohodě o ceně, podle zákona se mohou obrátit na regulační úřad a žádat o prověření podmínek. A to není úloha do budoucna, děje se to už teď. * Máte na mysli stížnosti velkých odběratelů plynu? Právě ty momentálně prověřujeme. Oprávněnými zákazníky (úřad je už „nechrání“ maximální cenou, ale mají právo nebo spíše povinnost si cenu dojednat smluvně s dodavatelem - pozn. red.) jsou od ledna letošního roku největší odběratelé plynu. Jde o 34 firem s odběrem větším než 15 milionů m3 ročně. Zhruba třetina těchto oprávněných zákazníků se obrátila na náš úřad, protože nesouhlasí s cenou, kterou jim nabízí příslušné distribuční společnosti. A od nás chtějí, abychom prověřili, zda jsou požadavky těchto dodavatelů oprávněné. * Budete mít dostatečnou kapacitu na to, abyste takové stížnosti prověřovali i u tisícovek drobných odběratelů?
Nemyslím, že by se tady objevila nějaká lavina stížností. A kdyby náhodou ano, určitě to zvládneme, protože se nejspíš budou týkat určité kategorie zákazníků. Pokud bychom například dostali řadu podnětů od různých menších firem, budou všechny patřit do kategorie „podnikatelský maloodběr“. A protože jak u plynu, tak u elektřiny tady zatím máme omezený počet dodavatelů (u elektřiny je to vedle skupiny ČEZ jen Pražská, Jihočeská a Jihomoravská energetika, u plynu vedle skupiny RWE Transgas jen Pražská a Jihočeská plynárenská - pozn. red.), nebude naše šetření tak rozsáhlé.
* Jak moc jsou zákazníci odkázaní na dosavadní dodavatele? Nebudou u nich muset zůstat, protože je pro ně příliš obtížné tohoto dodavatele změnit?
U elektřiny to není administrativně vůbec obtížné. Prostě přijde obchodník, což může být jak fyzická, tak i právnická osoba, která má licenci na obchod a nabídne své podmínky. Za zákazníka, který na ně přistoupí, vyřídí všechny náležitosti převodu smluv.
* Proč to nefunguje?
U velkých zákazníků to funguje, na obchodování s elektřinou jsme už vydali řadu licencí. U plynu je trochu problém, protože obchodníci musí nakupovat od jediného dodavatele a tím je RWE Transgas. Ale myslím, že do budoucna tady vznikne obchodníků víc, což ovšem závisí na tom, jak se změní podmínky trhu s plynem nejen pro Česko, ale pro celou Evropu.
* Kolik zákazníků z kategorie podnikatelského maloodběru změnilo dodavatele elektřiny? U této kategorie, do níž spadá přibližně 790 tisíc odběrů, to udělaly necelé čtyři procenta zákazníků. K největším změnám došlo u velkoodběratelů z vysokého napětí, kde už v roce 2003 změnilo dodavatele zhruba osm těchto zákazníků. Ing. JOSEF FIŘT (57) Pracuje v energetice od roku 1967. Začínal v čakovických Závodech průmyslové automatizace, pokračoval v Energoinvestu a v Elektrárnách Holešovice. Jako spoluautor a předkladatel privatizačního projektu Pražské teplárenské zastával po její privatizaci funkci investičního ředitele. V roce 1993 přešel do firmy Energotrans na post generálního ředitele, kde byl do května 2001 rovněž předsedou představenstva. Od července 2001 nastoupil do funkce vrchního ředitele sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Předsedou ERÚ je od září minulého roku. ZÁLIBY Josef Fiřt je ženatý a má tři děti. Nikdy nebyl a není členem žádné politické strany a k jeho zálibám patří sport, cestování, vážná hudba a společenské akce. POVINNOSTI ERÚ**
Energetický regulační úřad má dvě hlavní role: Na trhu s elektřinou a plynem, kde existuje přirozený monopol dodavatelských sítí, má chránit zákazníky. Zároveň má dodavatelům a obchodníkům s energiemi, kteří na tento trh přinášejí prvky konkurence, zajistit rovné soutěžní podmínky. Trh se pro ně i pro zákazníky otevírá postupně, od roku 2002 u elektřiny a od letošního roku u plynu. Konkrétně to znamená, že si nyní mohou vybrat svého dodavatele elektřiny všichni kromě domácností, které jsou dosud takzvanými chráněnými zákazníky. Úřad je na rozdíl od oprávněných zákazníků (mají právo změnit dodavatele) „chrání“ vyhlašovanou maximální cenou. Pro letošek ji u elektřiny stanovil naposledy. U plynu zatím mají právo výběru dodavatele jen největší odběratelé, hlavně teplárny. Pro všechny ostatní zákazníky úřad dosud vyhlašoval „regulovanou“, tedy maximální cenu. Pro firmy a podnikatele, kteří budou od ledna příštího roku rovněž oprávněnými zákazníky, ji letos v září stanovil naposledy. Pro příští období ji vyhlásí už jen pro domácnosti.
