Od července dostávají zaměstnanci prvních třicet dnů nemoci 60 procent svého vyměřovacího základu.
Toto rozhodnutí, způsobené v přeneseném slova smyslu Ústavním soudem, je podle názoru Hospodářské komory nejen nesystémové, ale hlavně podlamuje ekonomiku v situaci, kdy všem podnikatelům chybějí pracovníci. Komora se obává, že nemocnost se nárazově zvýší. Firmy naopak doufají, že sezonně nižší nemocnost tento náraz vyrovná.
Již dříve jsme upozorňovali na fakt, že Češi zneužívají zdravotní pojištění a podle počtu návštěv u lékaře patří k nejvíce nemocným národům v Evropě. To, že zákon o zrušení nemocenské první tři dny nemoci zafungoval, potvrdily statistiky nemocnosti, která poklesla zhruba o dvacet procent.
Pro podnikatele tak návrh ministerstva práce a sociálních věcí, že výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci se vrátí na původní sazbu 25 procent a od Nového roku se zruší, znamená přijatelné řešení. Neproplácení prvních tří dnů nemocenské podle mne motivovalo zaměstnance čerpat nemocenskou jen v nezbytně nutných případech. Zaměstnanci navíc využívali možnosti připojistit se, aby mohli nemocenskou čerpat i v této době. Otázkou tedy také je, jak s těmito pojistkami nyní nakládat.
Hospodářská komora ovšem odmítá, aby zodpovědnost za placení prvních dvou týdnů nemocenské přešla ze státu i na drobné zaměstnavatele. Takové opatření by citelně postihovalo zejména malé podnikatele, kteří by náročnost na zpracování náhrad mzdy a zvýšenou administrativu spojenou s vystavováním podkladů pro výpočet nemocenských dávek museli promítnout do částek na zpracování mzdové agendy. Drobní podnikatelé by měli dostat možnost alespoň po přechodné období vybrat si systém, který pro ně bude po administrativní stránce výhodnější. To znamená, zda tuto agendu povedou sami a stát jim uleví na pojištění, nebo zůstanou ve stávajícím systému a nemocenské dávky bude vyplácet Správa sociálního zabezpečení.
