Menu Zavřít

Malí výrobci sladu bojují o místo na trhu

23. 2. 2004
Autor: Euro.cz

SE ZÁNIKEM MALÝCH SLADOVEN BY ZMIZELA TRADIČNÍ VÝROBA SLADU, COŽ BY MOHLO NEGATIVNĚ OVLIVNIT I ČESKÉ PIVOVARNICTVÍ. ŠANCE SE OTEVÍRÁ V PŘÍMÉ SPOLUPRÁCI SLADOVEN S MENŠÍMI PIVOVARY.

Ve sladovnictví dochází ke koncentraci výroby, obor ovládají velké firmy Stranu připravil Odlišný dopad na prosperitu sladoven má vstup České republiky do Evropské unie. Velké firmy očekávají spíše vzestup výroby a expanzi na zahraniční trhy. Naproti tomu malé sladovny mají problém přizpůsobit se evropským normám. Musí investovat do modernizace provozu, ale nemají na to prostředky. Malé společnosti budou mít proto problém udržet se na trhu. Některé asi čeká ukončení výroby. „Je to nepříjemné, platí pro nás stejné předpisy jako pro velké firmy,“ upozorňuje majitel malé sladovny v Kounicích Karel Klusáček s tím, že drobné provozy musí plnit stejné normy jako nadnárodní firmy s obrovským kapitálem. Přitom například náklady na mzdy příliš rozdílné nejsou. V Kounicích je zaměstnáno 13 lidí s průměrným platem 13 800 korun, bez započítaní platu ředitele. Ve velkých sladovnách se pohybuje průměrný plat něco přes 17 000 korun, ale včetně průměru zplatu ředitele a celého vedení firmy. V současnosti je z 35 sladoven v ČR deset malých firem, které vyrábějí ročně do 10 000 tun sladu. S jejich zánikem by zmizela z českého sladovnictví tradiční forma výroby. Je založena především na klasické výrobě na tzv. humnech. Naproti tomu ve velkých firmách se plně uplatnila automatizovaná výroba. DŘEVĚNÉ PODLAHY NEOBSTOJÍ Během tří let musí malé sladovny používat k namáčení ječmene pouze pitnou vodu z rozvodu. Úpravna vody pro menší provoz přijde na 500 tisíc korun. Podle evropských předpisů nesmí mít sladovna dřevěné podlahy na humnech ani hrázděné ohrady. Sila musí být kovová. Přitom malé sladovny se nacházejí často v historických objektech, kde se slad vyrábí po staletí. Mnohým odborníkům se vyvíjený tlak na malé provozy, někde rodinného charakteru, nelíbí. „Je hezké normy vymyslet, ale měly by se dodržovat všude, i v EU,“ upozorňuje tajemník Sdružení přátel piva František Štrupl, že evropské normy postihly zejména české sladovny a pivovary. Mnohé výrobní provozy v Evropské unii na to zatím nereagovaly nebo mají odklad pro plnění předpisů. Tím získaly konkurenční výhodu proti firmám, které musely investovat do modernizace výroby a nákupu nových technologií. Z tohoto důvodu pokračuje koncentrace výroby sladu v České republice. V současnosti u nás vyrábí 35 sladoven, jejich počet klesá. Ještě v roce 1994 jich bylo 71 a na jednu firmu v průměru připadalo ročně 5830 tun sladu. Vloni to bylo již 14 000 tun. MUSÍ SE NAJÍT KLIENTELA

Přes koncentraci výroby do velkých provozů mnozí odborníci předpokládají, že se malé sladovny udrží. Podobně jako malé pivovary ityto firmy zpestřují trh, udržují tradiční výrobu. „Pokud se najde klientela, která dokáže zaplatit pivo vyrobené klasickým způsobem a ze surovin připravených rovněž klasickým způsobem, přežijí vstup ČR do Evropské unie také zastaralé humnové sladovny, protože itato technologie sladování je pro výrobu tradičního českého piva přínosná,“ tvrdí ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze Karel Kosař. Dodává, že ale obliba nízkostupňovaných piv vede k další koncentraci. Historické humnové sladovny podle Kosaře přežijí jen tam, kde dojde ke spojení malého pivovaru s tradiční výrobou sladu a k marketingovému využití výhod tohoto propojení. „I menší sladovny připravují modernizaci,“ říká Klusáček, který je zároveň předsedou Sdružení soukromých výrobců sladu. Malé provozovny řeší otázku, zda zachovat klasickou výrobu a čelit konkurenci průmyslové výroby, nebo se soustředit na tradiční výrobu. „Začíná se prosazovat určitý slad, z konkrétních odrůd, pivovary si to dávají i do smluv,“ upozorňuje Klusáček na nový trend. Právě malé sladovny jsou schopny vyrobit slad konkrétního charakteru. Zájem o tradiční metody začínají projevovat i zahraniční pivovary. Se soukromou sladovnou v Kounicích začali jednat Japonci, zakázka uvázla pouze na dlouhé přepravě, kdy výrobce nemohl ručit za kvalitu sladu přepravovaného na velkou vzdálenost. Koncentraci výroby může napomoci zánik pivovarnických sladoven. Kromě sladovny při Plzeňském Prazdroji, která je největší v republice, nestačí ostatní sladovny pokrývat potřeby pivovarů. Podstatnou část suroviny většina pivovarů nakupuje u obchodních sladoven. Do modernizace vlastní výroby sladu příliš neinvestují, což může vést k jejich uzavření. V současnosti působí v ČR 19 pivovarnických sladoven.

MM25_AI

VELCÍ JSOU NA TOM DOBŘE „Jsme v pohodě, těšíme se na vstup do Evropské unie, až padnou všechny exportní bariéry,“ vyjádřil se Richard Paulů, výkonný ředitel Obchodní sladovny Prostějov, která patří do skupiny francouzské společnosti Soufflet. Velké sladovny profitují zejména ze vzrůstající výroby piva v České republice. Tuzemské sladovny si také dobře vedou ve vývozu. Úspěšný byl i loňský rok. Představitelé Českého svazu pivovarů a sladoven odhadují, že celkem bylo loni vyrobeno 480 000 tun sladu. Ve srovnání s rokem 2002, kdy výroba sladu představovala 452 000 tun, se jedná o šestiprocentní nárůst. Poptávka českých pivovarů se posledních deset let příliš nemění. Domácí spotřeba sladu z loňské úrody ječmene se tak bude pohybovat mezi 260 až 275 tisíci tunami. Export tradiční české komodity se postupně zvyšuje. Vývoz sladu by měl letos přesáhnout 220 tisíc tun. Český slad je používán téměř všemi nejvýznamnějšími pivovarskými společnostmi na světě. Nakupují jej pivovary ze skupiny SabMiller, Interbrew, Heineken a další firmy. Počty sladoven a výroba sladu v na území ČR  |Rok |Sladovny  |Výroba sladu (v tunách)**|

1948 178 200 000
1972 116 313 000 
1989 87 380 000 
2004 35 480 000 

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven

  • Našli jste v článku chybu?