Situace v Evropě je poměrně stabilní, říká šéf Ispat Nová Huť
Ocelářským firmám se v posledních měsících skvěle daří. Loňské výdělky dosahovaly několik miliard korun, například zisk po zdanění společnosti Ispat Nová huť dosáhl 5,44 miliardy korun. Letošní rok může být pro oceláře ještě úspěšnější. „Doufám, že ano. Současný stav je takový, že zatím není důvod mačkat nějaké poplašné tlačítko,“ tvrdí generální ředitel společnosti Ispat Nová huť František Chowaniec.
EURO: Jak tedy hodnotíte současnou situaci v oboru? CHOWANIEC: Například situace v profilech je v Evropě poměrně stabilní. Co se týče drátů, je to výkyv z měsíce na měsíc, většinou kopíruje ceny šrotu. Pokud jde o ploché výrobky, je situace docela dobrá.
EURO: V souvislosti se současným boomem v ocelářství se jako o tahounu spíše hovoří o jiných teritoriích, než je Evropa…. CHOWANIEC: Určitě je to Čína a Spojené státy. O něco méně pak Střední východ.
EURO: Oceláři si počátkem roku stěžovali na vysoké ceny šrotu, je situace stále tak dramatická? CHOWANIEC: Ceny šrotu rostou již několik měsíců, na přelomu srpna a září sice poněkud spadly, ale zřejmě jen proto, že ocelářské firmy měly vysoké zásoby. Očekávám, že ceny v nejbližší době opět porostou, protože si výrobci začnou dělat další zásoby, aby naplno přes zimu vytížili své kapacity. Ceny šrotu jsou stále vysoké, jejich pohyb je podstatně vyšší než u dalších vstupů, vychylují se o čtyřicet eur jak směrem dolů, tak i nahoru.
EURO: Stále si stěžujete na rostoucí vývoz šrotu, jste vůbec schopni sehnat takové množství, které potřebujete? CHOWANIEC: Pro vývoz šrotu z České republiky neexistuje žádná bariéra, pouze cena. Šrot tak dostane ten, kdo zaplatí nejvíc. Naše firma má problémy sehnat ho potřebné množství, i když na trhu opticky žádný nedostatek šrotu není. Půl milionu tun se ho ročně z republiky vyveze. V regionu však chybí deset až patnáct tisíc tun měsíčně. Naštěstí máme v rámci skupiny LNM Holdings přístup k větší oblasti a šrot si umíme navzdory potížím sehnat.
EURO: Už se podařilo urovnat spor mezi firmou Vítkovice Steel a dcerou Ispatu, společností Vysoké pece Ostrava (VPO), o cenu dodávek surového železa? CHOWANIEC: Kauza stále není vyřešena smluvním vztahem. Vysoké pece dodávají surové železo do Vítkovic, ty zhruba od poloviny letošního února platí cenu, kterou VPO požadují. Stále však neexistuje dlouhodobá ani krátkodobá smlouva, která by obchodní vztah ošetřila. Vše je v podstatě založeno na tom, že my, respektive Vysoké pece, nechtějí omezit dodávky železa, protože jsou pro výrobu ve Vítkovicích nezbytné. Vítkovice Steel si vyhradily možnost do tří dnů odstoupit od dohody. To znamená, že kdyby dnes jejich vedení řeklo, že za tři dny přestane brát železo, tak ve VPO zůstane rozfoukaná vysoká pec. Zásoby rudy jsou tu na měsíc, obdobné je to s koksem.
EURO: Dodávky ale Vítkovice těžko vypoví, když stejně nemohou odebírat surové železo nikde jinde…. CHOWANIEC: To věděly už loni, kdy odmítly přistoupit na náš návrh na uzavření smlouvy. V podstatě již od března loňského roku jsme předkládali různé návrhy, jak spor vyřešit. Jedním z požadavků privatizace Nové huti bylo, aby skupina LNM Holdings, jako nový vlastník oceláren, zajistila uzavření dlouhodobé smlouvy na dodávky surového železa pro Vítkovice Steel.
EURO: Takže LNM neplní privatizační podmínky? CHOWANIEC: Opak je pravdou, Vysoké pece Ostrava dodávají surové železo ve větším množství, než ukládá privatizační smlouva. V ní je napsáno, že kontrakt má být uzavřen za obvyklých tržních podmínek. To vždy protistrana Vysokých pecí odmítala.
EURO: Chystáte sloučení společností Ispat Nová huť a Vysoké pece Ostrava, kdy k němu dojde? CHOWANIEC: Náš privatizační plán s tím počítá do konce roku 2005. Samozřejmě chceme, aby ke sloučení došlo v době, kdy budou vyrovnané všechny obchodní vztahy, včetně toho s Vítkovice Steel.
EURO: Za kolik prodávají Vysoké pece Vítkovicím surové železo? CHOWANIEC: Světové ceny železa jsou dnes vysoké, VPO do Vítkovic prodávají za nižší, respektive za ceny srovnatelné se světovými. Vítkovice platí stejně jako Ispat Nová huť.
EURO: Vedení Vítkovice Steel ale tvrdí něco jiného … CHOWANIEC: Ne. Jsme na tom jako ostatní výrobci z oboru, protože celý svět pracuje s cenami rud možná ještě vyššími, než máme my. Umíme je sehnat o něco levněji, když nakupujeme ve velkém objemu v rámci skupiny LNM. Umíme si pomoci s koksem, protože máme vlastní produkci, takže koks, který odebíráme pro naše surové železo, může být vyroben s nižším nákladem než ten, který získáváme z venku. Nicméně naše vlastní kapacity nestačí a veškerý koks pro výrobu železa pro Vítkovice Steel nakupujeme. Dokupujeme skoro čtvrtinu našich potřeb.
EURO: Takže nedostatek koksu stále trvá? CHOWANIEC: Ano, nedávno jsem hovořil se zástupci jedné velké ocelářské firmy, museli omezit výrobu železa, protože neměli dostatek koksu.
EURO: Také musíte omezovat výrobu? CHOWANIEC: Naštěstí máme vlastní koksovnu, v opačném případě bychom i my měli nedostatek. Navíc v rámci seskupení máme ještě jednu koksovnu s kapacitou tři a půl milionu tun v Polsku, která prodala část kapacity firmám ve skupině. Cena koksu se v současnosti ustálila a pohybuje se někde pod 300 dolary za tunu.
EURO: Již jste se zmínil, že do skupiny LNM patří i polské hutě, existuje kromě dodávek koksu nějaká další spolupráce, ze které by pro vás vyplývaly synergické efekty? CHOWANIEC: Nedávno jsme jednali o cenách za dodávky rud společně pro Ispat Nová huť a polské hutě, konkrétně šlo o kontrakty do konce letošního roku. Společným jednání jsme dosáhli úspor pěti až sedmi milionů dolarů za tři měsíce v porovnání s původními požadavky dodavatelů. Pokud si vezmete, že z toho má Ostrava milion tun rudy s průměrnou slevou 2,5 dolaru za tunu, je to docela hodně. V rámci skupiny jsme schopni prodávat větší portfolio výrobků a být blíže zákazníkovi. Například se docela dobře rozběhla spolupráce mezi polskou částí a naší válcovnou za studena, kde se využívá společných mořících kapacit.
EURO: Jaký zisk v letošním roce očekáváte? CHOWANIEC: Na to neodpovím, minimálně srovnatelný s loňským rokem, kdy po zdanění dosáhl 5,44 miliardy korun.
EURO: Zisky Ispat Nová huť rostou, kdy vyplatí firma dividendy? CHOWANIEC: To záleží na rozhodnutí valné hromady, ne na mé osobě. Nemyslím si, že v době, kdy se zadluženost pohybuje kolem osmi miliard, je čas platit nějaké dividendy, musíme také investovat.
EURO: Jak vysoká je v současnosti zadluženost společnosti Ispat Nová huť? CHOWANIEC: Uhradili jsme některé mimořádné úvěrové splátky, které zadluženost snížily. Ta je teď v několika rovinách. U konsorcia bank odpovídá zhruba 200 milionům dolarů, vůči našemu vlastníkovi, který převzal některé dluhy, to je 3,8 miliardy korun. Ta druhá částka je splatná po deseti letech, dluhy u konsorcia bank od teď do sedmi let.
EURO: Proč LNM podala nabídku na koupi Vítkovice Steel? CHOWANIEC: Konkrétní nabídku zatím nepodal nikdo, doposud nebylo rozhodnuto, jakým způsobem prodej proběhne. Za naši skupinu musím říci, že Vítkovice Steel tvoří organickou součást ostravského hutnictví, stejně tak i šachty, výroba koksu, surového železa a oceli v Nové huti. Tak to bylo vždycky koncipováno, historicky vzniklo a patří k sobě. I vlastnické vztahy by měly být takto nastaveny. Neříkám, že máme vlastnit šachty, ale dlouhodobě by materiálové toky měly být následující: místní uhlí, koks a železo z místních železáren.
EURO: Kolik zaměstnanců Ispat Nová huť v nejbližších letech propustí? CHOWANIEC: Musíme dojít k nějaké produktivitě, která je měřitelná s konkurencí. To je ovšem spojeno se snižováním nákladů, tedy i počtu zaměstnanců. Nový vlastník se při podpisu privatizační smlouvy zavázal, že do konce roku 2005 bude mít společnost 8860 zaměstnanců. Postupně počet zaměstnanců racionalizujeme v rámci organizačních změn. Co měsíc, to nějaké množství propuštěných lidí, zhruba padesát až osmdesát. Z části odejdou přirozenou cestou, z části s naší pomocí. Zatím jsme nepřikročili k vyčlenění některých činností, které zcela nesouvisejí s našim klíčovým byznysem, to možná ještě částečně uděláme. Celý proces racionalizace se bohužel vždycky zablokuje v průběhu kolektivního vyjednávání s odbory, se kterými propouštění musíme projednávat. To vždycky celý proces přibrzdí, já si ale myslím, že předpokládaných čísel dosáhneme. Do konce roku, pokud se nám podaří uskutečnit to, co chceme, budeme zaměstnávat přibližně 10 700 lidí.
