Euro: Členové ČSTV jsou bez peněz, Sazka v konkurzu a vy sám často zmiňován jako spoluviník současného stavu. Vyvodíte z toho osobní odpovědnost a rezignujete?
Svoji osobní odpovědnost si uvědomuji a umím ji popsat. Vliv mnoha dalších událostí mě nicméně vede k tomu, že k rezignaci není důvod. Naopak vzpomínám na to, co je pro sport typické a jak mě vychoval, tedy hrát podle pravidel a nevzdávat závod. Platí to i o výkonu funkce předsedy ČSTV. Na druhé straně, pokud členové svazu odhlasují mé odvolání, jsem schopen to pochopit a přijmout.
Euro: Jaká je tedy vaše osobní odpovědnost?
Ve výkonném výboru ČSTV jsem v dobré víře hlasoval pro výstavbu O2 areny, někdejší Sazka areny, protože informace, které jsme tehdy měli k dispozici, svědčily o tom, že model financování výstavby multifunkční haly je životaschopný. Problém nevidím ani v otázce vyjednávání se státem o financování sportu. Ještě před rokem to vypadalo velice dobře. Uspořádali jsme konferenci Stát a sport, v předvolební euforii padlo plno slibů. Jenže po ustanovení vlády vše nabralo zcela jiný směr, to se nedalo dopředu předpokládat.
Euro: Takže nepovažujete za svoji chybu, že stát odmítl poslat část prostředků na podporu sportu prostřednictvím ČSTV?
Určitě necítím osobní díl viny na tom, že financování ze strany státu mohlo být ve prospěch ČSTV lepší. Přesměrování části státních zdrojů v případě kapitoly Všeobecná pokladní správa ministerstva financí bylo více méně rozhodnutím ministra Kalouska, které pravděpodobně vycházelo z určitých názorů některých jeho poradců. Teď se ukazuje, že to nebylo šťastné rozhodnutí. Přesměrování inkriminovaných finančních zdrojů prostřednictvím sportovních svazů s cílem – nyní použiji bonmot ministra Kalouska – aby finance z této kapitoly skončily u kluků v trenýrkách, vyznělo v podstatě liše. S výjimkou fotbalového se zdá, že všechny sportovní svazy, právě z nedostatku jiných finančních zdrojů, již stihly státní dotace úspěšně využít pro financování jiných činností, než je zabezpečení přípravy sportovců. Připravujeme podrobné vyhodnocování tohoto přesunu peněz ve více než devíti tisících tělovýchovných jednotách a sportovních klubech a na podzim je budeme moci objektivně pojmenovat.
Euro: Stále se zastáváte šéfa Sazky Aleše Hušáka, přitom pod jeho vedením spadla firma do insolvence. Je to proto, že na vás něco ví nebo že vám vyplácí nějaké peníze?
Mám naprosto čisté svědomí, nemám tušení, co by na mě mohl vědět, abych se začal chovat jinak. Snažím se posuzovat a hodnotit člověka v celé šíři jeho osobnosti, tedy i z hlediska času. Nevidím jen Hušáka posledních šesti měsíců, kde by bylo možné brát některé kroky trochu jinou optikou, ale vidím ho v horizontu 16 let a mnoha miliard korun, které nesporně do sportu přivedl.
Euro: Stále jej podporujete, nebo si myslíte, že by měl již odejít?
Každý příběh má svůj začátek i konec. Můžeme polemizovat, zda ten okamžik, kdy mělo Hušákovo angažmá v Sazce skončit, byl včera, nebo příští týden. Je pravda, že se konec přiblížil. Obtížně hledám důvody, proč by měl Hušák v čele představenstva firmy dál působit, teď je to otázka zvolení optimálního termínu. Nejsem ale příznivec toho, aby majoritní akcionář přiskočil na vlnu mediální dehonestace jeho osoby a začal ukazovat Hušákovu uříznutou zkrvavenou hlavu. Toho jsem dalek, ale dovedu si představit dohodu, v rámci níž bude jeho činnost v Sazce ukončena.
Euro: Tvrdíte, že se o výstavbě O2 areny rozhodovalo za zcela jiných podmínek, než byly po jejím dokončení. Jaké to jsou?
Nedošlo k naplnění některých předpokladů souvisejících s určitou stabilizací legislativního prostředí. Třeba novela zákona o DPH dopadla i na Sazku. Od doby, kdy jí skončila výjimka, to pro firmu a sportovní prostředí znamená ztrátu asi 800 milionů korun. Pokud bych zalistoval v některých materiálech, našel bych například písemné prohlášení předsedy rozpočtového nebo hospodářského výboru, kde podporují výstavbu O2 areny, a současně i podporu všeobecně prospěšné činnosti sportu z výtěžku Sazky. Dokonce je tam věta, že se budou činit takové kroky, aby tento proces nebyl narušen. Mé vnímání situace bylo, jak se teď ukazuje, naivní, ale člověk v té době předpokládal, že když se něco řekne, tak to bude fungovat i nadále.
Euro: Argument s DPH jako příčinu potíží Sazky a českého sportu používá s oblibou i Hušák. Výstavba arény se měla financovat i z výtěžku videoloterijních terminálů. Projekt je ale stále ztrátový…
Tehdy se argumentovalo tím, že Sazka bude mít na jejich provoz monopol. Pak se ale ukázalo, že povolení získalo dalších třicet až sedmdesát subjektů. To, že je projekt v současnosti ztrátový, je pravda, nicméně argument, který znáte od Hušáka, že se nejdříve zainventuje a pak se v nějakém delším či kratším časovém horizontu investice vrací, to je taky skutečnost. Pravda je, že v představenstvu Sazky, na jehož jednání jsem byl přizván, se tyto věci důkladně probíraly a určité náznaky, že se tento projekt má ukončit, se tam objevovaly, nicméně argument o dlouhodobé investici převážil.
Euro: Za špatné hospodaření Sazky může i ČSTV a další akcionáři firmy, když si několikrát odhlasovali přerozdělení budoucího zisku. A to i v době, kdy bylo zřejmé, že Sazka na tom není ekonomicky zcela dobře.
Zástupci ČSTV prosadili rozdělení výtěžku mezi akcionáře, v té době již na úkor ekonomického zdraví firmy. Pokud by k tomu nedošlo, Sazka by měla k dispozici dalších možná 800 milionů až miliardu korun, se kterou mohla hospodařit v průběhu dalších let. Nicméně v té době zástupci v představenstvu Sazky za majoritního akcionáře (tedy ČSTV – pozn. red.), ke kterým se přidali i ti minoritní, s tím souhlasili, a valná hromada to jednomyslně odsouhlasila.
EURO: Neměla by ale Sazka bez takové výplaty budoucího zisku větší šanci na přežití?
To je otázka, zda by přežila dnešní situaci, ale každopádně by měla lepší ekonomickou bilanci. Další věc je, jak by se chovalo sportovní prostředí zvyklé na podíl z miliardového zisku firmy. Podle mého názoru, pokud by se tehdy věci řekly pravdivě, znamenalo by to významné utažení opasků, ke kterému došlo nyní. ČSTV by však tenhle proces určitě přežilo.
EURO: Nebylo chybou, že ČSTV jako majoritní akcionář Sazky nedostatečně dohlížel na dění ve firmě a jednání Hušáka? Třeba 150 milionů korun na činnost jeho sekretariátu je jistě přehnané.
Toto číslo nepovažuji za korektní, nejednalo se jen o servis jedné osoby, ale o součást zajištění chodu celé firmy.
Euro: Vyčítáte Hušákovi něco osobně?
Jeho svérázný způsob vystupování v médiích nepovažuji vždy za šťastný z hlediska pojmenovávání příčin. Samozřejmě díky argumentům má často nad ostatními řečníky navrch, ale nejsem přesvědčen o tom, že je to vždy diplomatické řešení, které by přineslo změny v nazírání na Sazku jako takovou.
Euro: Nemyslíte si, že management Sazky a jejích dceřiných společností v některých svých krocích při řízení firem chyboval?
Rozhodně byla příležitost některé věci racionalizovat. To, co se začalo dít loni na podzim, kromě jiného zavádění řady restrukturalizačních opatření v zaměstnanecké struktuře a v úspoře vnitřních nákladů, bylo možné zahájit dříve.
Euro: Někteří členové ČSTV nemají peníze ani na svůj základní provoz. I v této souvislosti se hovoří o prodeji majetku svazu, třeba o podílech v horských lyžařských střediscích.
Aktuálním stanoviskem ČSTV je žádný majetek neprodávat. Na druhé straně se ale připravuje modernizace ČSTV včetně novely stanov. Poměrně složitě se hledají kompromisy. Jednou z otázek, které svaz musí vyřešit, je, zda ČSTV má spravovat majetek, jenž – jak se v některých případech ukázalo – neumí spravovat jako privátní vlastník. Pokud ale na základě zájmů nebo postojů členů ČSTV zvítězí myšlenka, že majetek spravovat neumíme, pak určitě může dojít i k prodeji horských společností. My jsme tady měli několik zájemců, zatím posledním byla společnost Tatry Mountain Resort, které odpovídáme, že akcie neprodáme. Nicméně společnost dává najevo své představy i o jiné formě spolupráce.
Euro: To znamená, že byste byli ochotni pronajmout areál a inkasovat dividendy?
Je možné uvažovat o různých modelech, nicméně vše je otázkou jednání. Důležitá bude odpověď, zda majetek chceme dál spravovat, či nikoliv. V případě, že se řekne, že nikoliv, pochopitelně k prodeji dojde, a to na základě profesionálně vedeného a transparentního řízení. Také se bude jednoznačně zohledňovat skutečnost, aby se výnos z prodeje hned nespotřeboval, neprojedl. Musí být stanovena pravidla pro využívání tohoto výnosu, dílem na krytí provozu a dílem na jinou formu kapitalizace výnosu.
Euro: Nepřišla reforma pozdě, neztratil mnohamiliardový majetek na hodnotě kvůli špatné správě ČSTV?
V této souvislosti by bylo na místě onen 45miliardový majetek ČSTV identifikovat. Jeho drtivá část je ve vlastnictví, a tedy i odpovědnosti za rozvoj, mezi členskými subjekty, zejména tělovýchovnými jednotami a sportovními kluby. Ty se v důsledku kritického objemu státního příspěvku na provoz a údržbu majetku v řadě případů dostávají do obrovských problémů. I z centra se snažíme tuto situaci ovlivňovat. Spolupracujeme se Sdružením měst a obcí ČR, abychom na ně v rámci jejich limitů mohli tato zařízení převést a naše organizace se pak mohly věnovat tomu, k čemu jako občanská sdružení vznikla, tedy zajistit organizaci sportovního procesu.
Euro: Ještě jste neodpověděl na otázku, zda reforma nepřichází pozdě…
Přichází tak, jak je stanovována orgány ČSTV. Do funkce předsedy jsem byl zvolen loni v dubnu, hned jsme do toho vlétli, udělaly se analýzy, pozavíraly ztrátové provozy a následně jsme našli nájemce. V postupných krocích začínáme tyto aktivity lépe zhodnocovat. Ilustračním příkladem je sportovní centrum Brandýs nad Labem, které jsme zavřeli v lednu a u něhož jsme vyhlásili výběrové řízení na nájemce. Bohužel z toho vítěz soutěže těsně před podpisem smlouvy vycouval. Podobným způsobem se začínají řešit i ostatní ztrátová sportovní centra. Zde budeme místo ztráty, které generují, díky pronajímání v zisku.
Euro: Jak se bude tedy reformovat ČSTV?
Každopádně musíme přijít s novelou stanov. Určité kompromisní řešení jsme předkládali již letos v dubnu, komora svazů je ale nepřijala. Vznikla iniciativa Český sport 2011, které vévodí pánové Jansta (předseda basketbalové federace), Bauer (šéf jachtařů), Šuman (šéf florbalistů) a předseda horolezců Hrubý. Z této dílny vychází jen jeden požadavek, byť kontinuální, a to na odvolání mé osoby a nyní i celého výkonného výboru ČSTV. Nějaké konkrétní návrhy bohužel k dispozici nejsou, s výjimkou toho, že říkají, že se ČSTV musí přeměnit výhradně na organizaci sportovních svazů. Ať si to budu představovat jakkoliv, je to neprohlasovatelné, neboť komora tělovýchovných jednot vznikla zespoda, takže nemůže být shora rozpuštěna. A sama se nerozpustí, neboť sdružené subjekty dávají jednoznačně najevo, že tuto organizaci chtějí. Řešením by tedy mohl být jen kompromis, který si druhá skupina zatím neumí představit. Je to i tím, že jachtařů či horolezců je málo, a z diskuzí vyplývá, že pan Hrubý o problematice činnosti subjektů sdružených v ČSTV moc neví. Opatrně řečeno.
Euro: Kde chcete sehnat pro členy finanční zdroje?
To je otázka vyjednávání. Financování sportu je vícezdrojové. Největší donátor je stát, který má nadefinovány nějaké programy přes MŠMT, v současnosti jsou čtyři a uvažuje se o vyhlášení pátého. Tyto diskuse se v současnosti teprve rodí. Zásadní je vlastní zdroj prostředků, subjekty sdružené v ČSTV vyberou ročně přes 700 milionů korun na příspěvcích. Z toho ani koruna neskončí tady na centrále ČSTV. A samozřejmě čím dál významnější jsou příspěvky orgánů samosprávy, krajů, měst a obcí.
Euro: V rámci ČSTV je organizováno více než 1,5 milionu lidí. Nezvažujete, že byste tuto masu lidí využili jako nátlakový nástroj na vládu při prosazování svých záměrů?
Myslím, že sportovní prostředí nemůže mít tričko jedné strany, neboť v České republice, a nejen tady, se levo-pravá orientace pohybuje v určitých frekvencích, a vždy by to bylo špatně. Navíc sport považujeme za apolitickou záležitost. Pravdou ale je, že před volbami vždy můžeme upozornit na volební programy, ale nikdy neříkáme volte oranžové, modré či jakékoli jiné barvy. To bych ani nepovažoval za korektní.
Euro: Budete ale aktivnější při vyjednávání s politiky o přidělování finančních prostředků?
Otázkou je, co znamená aktivnější, neboť já jsem v průběhu loňského roku absolvoval spoustu jednání. Po tříměsíční odmlce jsme znovu začali komunikovat s ministrem školství Dobešem. Argumentace je zcela evidentní, ta je papírově i číselně pojmenovaná již dávno, a v těchto jednáních se bude pokračovat.
Euro: V minulosti byl největším aktivem ČSTV podíl v Sazce. Co je v současnosti vaším nejhodnotnějším majetkem?
Stále spravujeme majetek a zejména sdružujeme přes milion a půl fyzických osob. Nedívám se na ně jako na veslaře, stolní tenisty či podobně, ale na devízu. A největší devíza spočívá v tom, že díky struktuře, která tu je a která se musí modernizovat, vytváří podmínky pro činnost takovéto skupiny organizovaných sportovců. Vedle toho je na základní úrovni pořádána spousta otevřených akcí i pro neorganizované sportovce.
Euro: Co je tím nejhodnotnějším z hlediska majetku?
Zcela jednoznačně akciový podíl v horských lyžařských společnostech.
Euro: Změna názvu na Asociace sportů ČR (ASČR) byla také součástí plánované reorganizace?
Zcela jednoznačně. Je to ale citlivá záležitost, protože každodenně se setkávám s tím, že zkratka, která zůstává, evokuje socialistickou organizaci, která tu kdysi vznikla. Zcela se přehlíží, že proběhla transformace, že jsme servisní organizace, že nikoho neřídíme, že vytváříme podmínky pro samostatné právní subjekty, které se v ČSTV dobrovolně sdružují. Ale zkratka, která je stejná, bohužel stále evokuje socialistické vnímání. Změnu názvu jsme považovali nejen za kosmetickou úpravu, ale i silný politický argument. Koneckonců i ČMFS je nově Fotbalová asociace ČR.
Euro: Proč to neprošlo?
Komora tělovýchovných jednot drtivě, 99 procenty, souhlasila s návrhem novely stanov, kterou tam předložil výkonný výbor ČSTV. Problém nastal v komoře svazů, kde není vážené hlasování, takže půlmilionový fotbalový svaz má stejný hlas jako 110členný svaz bobistů a skeletonistů. Návrh neprošel přes hlasování sportovních svazů, byť v té době nejsilnější členové – fotbal, lední hokej a lyžaři, a také svaz cyklistiky – novelu podporovali. Myslím, že to byla principiální záležitost, která spíše souvisela s tím, že nám chtěli ukázat, jakou mají sílu či představy. Rád bych ještě upozornil, že regionální sdružení opravdu neovládáme. Jsou autonomní a to, co si valná hromada odhlasuje, musíme učinit. Pod tlakem ekonomických změn se i struktura a počet bafuňářů začíná racionalizovat. ČSTV má v okrese v průměru 100 tělovýchovných jednot a na ně je někde půl profesionálního pracovníka, někde tři. Já tady můžu udělat kotrmelec a nebude to mít žádný vliv na rozhodnutí valné hromady, že někde zaměstná místo tří lidí jen jednoho. Nebo obráceně. Pod ekonomickým tlakem se ale tento stav racionalizuje.
Euro: Situace se Sazkou tedy přinesla i určitá pozitiva?
Určitě.
předseda Českého svazu tělesné výchovy
Pavel Kořan (61)
- Českému svazu tělesné výchovy (ČSTV) šéfuje od loňského dubna, kdy v předsednickém křesle vystřídal Vladimíra Srba, předtím byl dvanáct let místopředsedou svazu.
- Vystudoval tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě v Plzni, po určitý čas se živil jako tělocvikář.
- V roce 1980 spoluzakládal Český triatlonový svaz a dlouho byl jeho předsedou.
- Téměř tři roky je předsedou dozorčí rady Sazky, od loňského října šéfuje i dozorčí radě vinařství Kolby.
- Vedle triatlonu se věnoval desetiboji, windsurfingu, paraglidingu a létání na rogalu. Jeho koníčkem je myslivost, hra na klavír a lovecký roh.
