MALORÁŽKA NESTAČÍ, CHCE TO TANK

Musíme získat 35 procent voličů, říká Jiří Lobkowicz

V místnosti diskutuje skupina profesně úspěšných osob nespokojených se současnou politickou scénou. Mezi nimi sedí i Jiří Lobkowicz a Petr Matějů. Probírají, jak přinutit politiky více respektovat vůli občanů a občanských sdružení, a také možnost založit novou stranu. Do místnosti vchází Zdeněk Bakala. Nic neříká, na nic se neptá. Vykouří doutník a zase beze slov odchází. „Přišel si nás prohlédnout, říká o Bakalově návštěvě Petr Matějů. O nové politické straně hovoří Jiří Lobkowicz již několik měsíců. Doposud však vždy důsledně neveřejně. Tuto informaci týdeníku EURO potvrdilo několik lidí. Například principál headhunterské společnosti Korn/Ferry International a bývalý poslanec Federálního shromáždění Jan Bubeník (v uplynulých dnech zadržený společně se současným poslancem Ivanem Pilipem na Kubě kvůli kontaktům s tamními disidenty) týdeníku EURO ještě před cestou do Castrova státu řekl: „O vzniku nové politické strany jsem slyšel. Mluví se o Bakalovi, Švejnarovi a Jiřím Lobkowiczovi. Mě kontaktoval Tony Hasek, spolupracovník Jiřího Lobkowicze. Také Monika Pajerová se v těchto přípravách hodně angažuje. Já do toho však nejdu. Spolumajitel významné agentury pro public relations, který nechce být jmenován, uvedl: „Ptali se mě – konkrétně Monika Pajerová, jestli bych pro ně nechtěl dělat PR. Zvažuji to. Ti, kteří novou stranu připravují, jsou na rozdíl od jedné skupiny současných politiků pracovití a na rozdíl od skupiny druhé jsou slušní. Přípravy na možný vznik nové strany týdeníku EURO potvrdili i dva současní čtyřkoaliční politici Petr Matějů a Daniel Kroupa. Oba nezávisle na sobě dodali, že bylo–li již dítě počato, může být nejen časem porozeno, ale i potraceno. „Jsou tam osobnosti, které mají schopnost partaj zorganizovat a jsou tam i lidé, kteří mají přístup k penězům, hodnotí složení skupiny, uvažující o nové politické straně, senátor Kroupa. Klíčovými osobami, které se na přípravách vzniku strany spolupodílejí, mají být podle různých zdrojů Jiří Lobkowicz, Zdeněk Bakala, Jan Švejnar, Michael Kocáb, Slavomil Hubálek, Monika Pajerová a Petr Matějů. Všichni se shodují na tom, že v současnosti je hlavní duší celého projektu právě Jiří Lobkowicz. „Každý ví, že se něco musí stát. Pět milionů lidí v této zemi ví, že potřebujeme nový politický subjekt a nové politiky. Momentálně ale nic nevznikne. Teď se snažíme studovat prostředí, trendy, vymýšlíme, jak by to mohlo vzniknout, aby to bylo úspěšné. Dali jsme dohromady think–tank, který se schází, diskutuje a něco připravuje. Má–li vzniknout nová strana, musí vzniknout jako úspěšná, jinak to nemá smysl. Už si nikdo nemůže dovolit přijít jen s bublinou, ke které se marně upnou naděje občanů. Spousta lidí mluví o problémech na politické scéně v České republice. Tady se musí ale bojovat proti tankům a nemá smysl si na to brát jen malorážku. Jedna možnost, jak bojovat proti tankům, je sestrojit lepší tank a získat ve volbách 35 procent hlasů. Je otázkou času, kdy oslovit veřejnost, odpověděl podnikatel a bývalý místopředseda US Jiří Lobkowicz týdeníku EURO na otázku, zda připravuje vznik nové politické strany. Podle Lobkowicze je vše zatím „virtuální záležitostí: „Zatím zkoušíme a zjišťujeme, zda jsou ti lidé schopní dát takový projekt dohromady. Šéf společnosti Patria Finance Zdeněk Bakala neměl déle než dva týdny ani pět minut času na telefonní hovor (či osobní schůzku) na téma nová politická strana a jeho role. Po přibližně patnácti neúspěšných telefonických pokusech o kontakt se Zdeňkem Bakalou jsme mu předminulý týden poslali několik otázek e–mailem, ani na ně však neodpověděl. Ekonom Jan Švejnar (profesor na Michiganské univerzitě a ředitel Davidsonova ústavu) byl v době přípravy tohoto článku v Americe. Elektronickou poštou týdeníku EURO odpověděl, že o vzniku nového politického subjektu a nabídce na své předsednictví v něm neslyšel. Poslanec US a sociolog Petr Matějů o nové straně slyšel. „Jsem v Unii svobody a politikou jsem v poslední době dost znechucen, nebudu vstupovat do jiné strany. Naopak po skončení volebního období počítám s tím, že odejdu z politiky a budu opět učit na vysoké škole. Lidem, kteří uvažují o vzniku nové politické strany, dodávám analýzy politického a volebního trhu v České republice. Analýzy, které jsem chtěl připravovat pro Unii svobody, kde o ně ale neměli zájem. O těchto setkáních jsem řekl i předsedovi Unie svobody Karlu Kühnlovi a pozval ho na nejbližší lednové jednání. O vzniku nové politické strany se hovořilo v polovině prosince na setkání v Mělníku. Není ještě jisté, že strana vznikne. Ale je to velmi pravděpodobné. Zatím je ve hře ještě několik jiných variant. Klausovu výtku vůči různým iniciativám (Dřevíč, Lípa, Děkujeme, odejděte) – ‚Chcete–li politiku ovlivňovat, tak se do ní zapojte a založte si stranu – někteří vzali jako nahrávku na smeč a řekli si, tak ho smeteme, vysvětlil Matějů. Psycholog a jeden z mluvčích Impulsu 99 Slavomil Hubálek se o vzniku nové politické strany vůbec nechtěl bavit. Řekl jen: „Impuls 99 se zúčastňuje řady jednání o možné integraci občanských iniciativ. To je všechno, co vám k tomu můžu říct. Začátkem je sjednocování občanských iniciativ. Diskuse o nové straně se odehrávají na půdě Institutu pro evropskou politiku a ekonomiku, který vede právě Jiří Lobkowicz. V jeho výkonné radě je několik dalších známých osobností: Ivan Pilip, Ripbrand Arco, Zdeněk Bakala, Tomáš Ježek, Jan Kasal, Mikuláš Lobkowicz, Petr Matějů, Michal Prokop a Jiří Večerník. Pod touž střechou probíhá i úsilí o integraci některých občanských sdružení a iniciativ (Impuls 99, Děkujeme, odejděte, Dřevíčská výzva). „V současnosti je aktuální zejména otázka sjednocování jednotlivých občanských iniciativ. Voliči byli zklamaní z obsahu posledních volebních kampaní a činnosti politických stran. Občanské iniciativy by mohly stranám prospět právě v tom, že by jim dodaly nějaký obsah. Nerada bych teď mluvila o vzniku nové politické strany. Pokud tady ta potřeba bude, tak nový politický subjekt asi vznikne. V této chvíli mi ale připadá důležitější, aby tady byla silná a fungující občanská společnost různých iniciativ a sdružení. Ukazuje se, naposledy na kauze České televize, že jedině tlak veřejnosti, občanských sdružení a iniciativ může přimět politiky k tomu, aby věci řešili, řekla Monika Pajerová Sjednocování občanských iniciativ má vést k soustředěnějšímu tlaku na politiky, a pokud by bylo úspěšné, tak prý nová politická strana nevznikne. „Varianty jsou otevřené. Buď se nám podaří uspět, jako třeba v kauze České televize, což považuji za náš první úspěch – podařilo se nám vyvolat tak silný politický tlak, že politici pochopili, že musí jednat. Bude–li se toto dařit, není potřeba zakládat novou politickou stranu. Pokud se podaří donutit politiky, aby komunikovali s občany – četli jejich dopisy a odpovídali na ně, přijímali je ve svých kancelářích, tak není třeba novou politickou stranu zakládat. Když se ovšem ukáže, že Česká televize byla pouze výjimka, tak je možné, že generace lidí kolem třicítky a čtyřicítky si řekne, že s těmito politickými reprezentanty již nechce mít nic společného a že se pokusí vytvořit něco nového, dodává Pajerová. „Musím se přiznat, že o vzniku nové politické strany nevím. Vím o tom, že různá občanská hnutí a iniciativy usilují o užší spolupráci a vzájemnou komunikaci a koordinaci, že se společně pokoušejí nastolovat témata, jež považují za opomíjená (například ekologie), že hledají vazby na existující organizační struktury, s nimiž by mohly symbioticky spolupracovat, sdělil ředitel pro strategii a výzkum pražské pobočky Raiffeisen banky a účastník jednání zaštiťovaných Institutem pro evropskou politiku a ekonomiku Martin Kupka. Kdy se rozhodne. Monika Pajerová i Jiří Lobkowicz v rozhovorech s týdeníkem EURO popsali několik nadcházejících událostí příštích měsíců, na základě jejichž výsledku může v květnu padnout o nové straně rozhodnutí. „Nyní jsou důležité tři události. Za prvé, jak se postaví Ústavní soud k volebnímu zákonu. Za druhé, jak dopadne čtyřkoalice, zda po volbě lídra a ustavení vedení a struktury dá naději, že bude stranou otevřenou občanské společnosti. A za třetí, co se stane se sociální demokracií na jejím jarním sjezdu. Zda najde dost odvahy postavit se svému smluvně–opozičnímu partnerovi a bude schopná se z tohoto smrtelného objetí vyprostit a více se otevřít občanským iniciativám a čtyřkoalici, nebo zda se ještě více semkne kolem svého vůdce. Sociálnědemokratické strany v Evropě jsou totiž obecně stranami otevřenými, které mají různé nadace, mládežnické organizace a kolem sebe sdružené iniciativy. Dopadnou–li tyto klíčové události dobře, tak nová strana nemusí vzniknout. Většina lidí, kteří se zúčastňují těchto aktivit, dělá ráda vlastní profesi a nemá chuť jít do politiky, odpověděla Pajerová na otázku, jaký je horizont rozhodnutí o založení nové politické strany. „Válka se musí vyhrát v červnu 2002. Nejde o jeden boj, ale o válku. A nehraje roli, jestli začneme o den dříve, nebo později. Musíme se pořádně připravit a v červnu 2002 naprosto jednoznačně vyhrát. Jak už jsem říkal, proti tankům nemáte šanci s malorážkou. Nadcházející volby jsou poslední šancí. Časový plán je otázkou strategie komunikace. Myslím, že spousta věcí se vyjasní tak do května, uvedl Lobkowicz. Začnou občanským nátlakem. Občanské iniciativy by měly na politiky nejen vyvíjet tlak, aby začali brát občany vážně, aby s nimi více komunikovali a respektovali je, ale také dodávat politickým stranám připravená témata. „Aktivní politici přemýšlí nad určitými věcmi, až když se dostanou do nějaké krize, až když vypuknou potíže. My v občanských iniciativách máme výhodu, že nespravujeme žádnou svěřenou moc, v této chvíli, a že se můžeme soustředit na různá témata. Máme čas věci číst, sejít se a diskutovat, poslechnout si odborníky z různých oborů. Vyprázdněnost české politiky, neexistence velkých témat, to je to, co mě nejvíc šokovalo, když jsem se před dvěma lety vrátila z Francie, vypovídá Pajerová. „Nemám rakovinu v duši jako stará stranická nomenklatura, která tu stále vládne. Je těžké být nyní úspěšným a slušným politikem v České republice, protože celá země je manipulovaná. Musíme si říct, že opoziční smlouva manipuluje naši zemi, demokracii, televizi, hospodářství, všechno. Hrát podle pravidel je těžké, pánové Klaus a Zeman reprezentují velkou lež. Celý svět se České republice nyní směje. Jediná šance je dokončit revoluci z roku 1989. To je záležitostí mladé generace. Parlament se musí stát srdcem práva této země, nyní je srdcem korupce. Challenge není vybudovat politickou stranu, ale hudbu. To musí být jak v džungli – každý musí slyšet ty zvuky a reagovat na ně. Říct si, je na čase, aby se to změnilo. Nemůže to být jen nová politická strana. Musí to být nový způsob komunikace s lidmi. A musí to být naděje. Padesát procent občanů se musí budit s tím, že je třeba něco změnit a začít za to bojovat – to je jediná šance, jinak to nemá smysl. Proto nemá smysl to odstartovat zítra, je třeba se připravit, cílem je 35 procent hlasů v blížících se volbách, říká Jiří Lobkowicz. „Hudbu by měl podpořit i nový způsob komunikace. Institut pro evropskou politiku a ekonomiku počítá s výrazným využitím internetu nejen pro diskusi nad jednotlivými tématy, ale i pro koordinaci a získávání dalších sympatizantů. Co přijde po korupci a byrokracii. Vznikne–li nová strana, je otázkou, jak by měla vypadat, kdo by měl být jejím lídrem, koho bude chtít primárně oslovit, na jaká témata se zaměřit. „Jaká strana tady chybí? Pan Klaus dal do centra politického usilování trh, a tím narostla korupce. Pan Zeman dal do centra stát, a tím narostla byrokracie. Kdyby vznikla nová strana, tak je na čase dát do centra její politiky člověka, občana. Jsou tady stovky problémů, které se musí vyřešit. Na politickém spektru bychom byli středovou stranou. Deset let tady byl nepořádek, teď se musí deset let pracovat, abychom se stali moderním evropským státem, vysvětluje své představy o nové straně Jiří Lobkowicz. Monice Pajerové se více než stranické uspořádání líbí politické hnutí. „Jako třeba hnutí zelených, než se stalo stranou, říká. Dodává, že pokud by to šlo a politici občanským iniciativám naslouchali, pak ona by dala přednost zůstat občanským hnutím i za cenu menší moci k prosazení cílů, než kdyby zvolili formu politické strany. Naproti tomu jiní její kolegové z hnutí Děkujeme, odejděte o vzniku politické strany uvažují již dlouho stejně jako někteří členové Impulsu 99. Stop recyklaci politiků. Bude–li Jiří Lobkowicz skutečně u vzniku nové politické strany, tak před ani polistopadová politická garnitura rozhodně nemůže počítat s tím, že by využil jejích služeb. „V žádném případě, to vůbec nemá smysl. Jsou všichni neúspěšní a neschopní. Nevím, proč je využívat, jsou tady miliony občanů, kteří jsou schopnější než náš dnešní Parlament. Musíme si uvědomit, že v zemi žijí lepší a schopnější lidé než ti, kteří nás dnes vedou. Připravovaná záležitost může být úspěšná jen tehdy, pokud tam nebude žádný profláklý politik, tvrdí Lobkowicz. K osobě lídra dodává: „Vystoupí přirozeně, nemá smysl jej vybírat předem. Jsou již stovky lidí, kteří jsou ochotni na tomto projektu pracovat, a každý z nich se může stát lídrem. Srovnáte–li dnešní představitele politických stran, tak laťka moc vysoko není. Navíc se podívejte na současného britského premiéra. Přitom půl roku před volbami nebyl Tony Blair vůbec nic, byl absolutně neznámým člověkem. Jedním ze zvažovaných lídrů je prý Jan Švejnar. Ten však říká, že o tom nic neví. To by mohla být jen předběžná opatrnost, neboť v říjnu 1997 jeho jméno obratně spojil se svým neúspěšným pokusem založit Politický klub bývalý poslanec Jozef Wagner. Švejnar nemá důvod naběhnout si podruhé. Mnohem vážnější překážkou ale mohou být dvě záležitosti, které jej poutají k Americe. Jednak jde o vážné rodinné důvody a potom také o jeho velmi dobré postavení ve funkci ředitele Davidsonova ústavu a profesora na Michiganské univerzitě. „Švejnar jako ředitel Davidsonova ústavu má rozhodující vliv na americkou hospodářskou politiku vůči střední a východní Evropě. Americká administrativa s ním konzultuje závažná rozhodnutí, on má velmi významné slovo. Divil bych se proto, kdyby se stěhoval do Prahy, uvedl ekonom Vladimír Benáček z Fakulty sociálních věd UK. Kdyby se přesto nové straně podařilo Jana Švejnara získat, měla by nejen lídra, který je schopen se úspěšně odborně střetnout s Václavem Klausem a Milošem Zemanem, ale zároveň i dobrou linku do Spojených států. Vzrůstající voličský potenciál. „Nová strana může najít volný prostor a ten vyplnit. Mnoho lidí je natolik nespokojeno s chováním současných politických stran, že ani nechodí k volbám. Je nepříznivým a nebezpečným signálem, že se stále snižuje volební účast. Řadu lidí již zřejmě současné politické strany nemohou oslovit a přesvědčit. Dalším voličským zdrojem by mohli být příznivci ODS, analyzuje Petr Matějů. Naproti tomu Daniel Kroupa říká: „Vysají voliče čtyřkoalici. Připravovaná strana znamená dnes pro 4K velké varování a do budoucna vážné ohrožení. Před čtyřkoalicí stojí tři hlavní úkoly: 1. Stát se programově vyjasněnější stranou, 2. Být více otevřenou nezávislým kandidátům i mimo senátní volby, 3. Lépe se vnitřně strukturovat – nesmí hrát roli stranická příslušnost k lidovcům, US, ODA či DEU. Kroupa nesouhlasí ani s Jiřím Lobkowiczem v tom, že klíčem k úspěchu je vynechání současných politiků. „Politické know–how není prázdné slovo. Jestli jsou lidé připravující novou stranu rozumní, musí si přizvat na pomoc bývalé politiky, aby nepůsobili dojmem politických amatérů, tvrdí Kroupa. „Politik je nyní tou nejhorší nadávkou. Vidíme, jak stále klesá volební účast. Ukazují to všechny průzkumy, moje i Hartlovy. To může vést jen k nepředvídatelnosti volebních výsledků a posílit pozici extremistických stran, kam pomalu bude třeba začít řadit i ODS. Nová strana, a je již téměř jisté, že vznikne, bude nejprve získávat voliče, kteří by jinak k volbám nešli. Jsou zcela zklamáni politiky, a proto nová strana nesmí přijmout žádné současné či minulé politiky, oponuje Kroupovi Matějů. S penězi nebudou potíže. I když nevidíme za vším peníze, je zřejmé, že novou politickou stranu bude muset někdo financovat. Hovoří se nejen o penězích Zdeňka Bakaly a Jiřího Lobkowicze, ale též o jejich kontaktech a jejich přátelích v zahraničí. Osobní možnosti Zdeňka Bakaly v nedávné době ještě umocnil úspěšný kontrakt s KBC Bank, které prodal svůj podíl v Patrii Finance. V kuloárech se hovoří o stovkách milionů korun. Konkrétní jména nechtěl Jiří Lobkowicz zmiňovat. Na otázku, zda očekává mezi byznysmeny zájem podpořit tuto iniciativu, odpověděl: „Myslím, že každý slušný člověk platící daně již nechce, aby politika pokračovala jako doposud, a že musí přemýšlet jak dál. A tedy i každý podnikatel. Místo o financích raději Jiří Lobkowicz hovořil o celkové neutěšené situaci v České republice. Naznačoval, že vznikne–li nová strana, tak s jejím financováním pak obtíže nebudou. „Říkám to jako byznysmen. Především musíte vybudovat vizi a dát dohromady lidi, kteří jsou schopni ji uskutečnit. Peníze jsou až poslední věc. Já vyrábím víno. Nejprve ho musím vypěstovat, vyrobit, dát do lahví a teprve potom se ho mohu pokusit prodat. A buď si ho někdo koupí, nebo ne. Stejně tak, pokud vytvoříme něco, čemu budou lidé věřit, a budeme mít úspěch, tak seženeme snadno i peníze.