Tento restituční případ vyvolává již dva roky značné vášně. Jde totiž o lukrativní majetek, jehož hodnota se může pohybovat někde mezi třemi až šesti miliardami korun. Březiněveský starosta Jiří Haramula odhodlaně tvrdí, že vracení pozemků nepřipadá v úvahu, protože podle něj byly vyvlastněny už 24. února, což je den před únorovým převratem, a tak se na ně prý církevní restituce vztahovat nemohou.
Do diskusí se zapojil dokonce i premiér Sobotka, který se loni na jaře nechal slyšet, že by Státní pozemkový úřad (SPÚ) pozemky neměl vydávat a rozhodnutí by měl nechat na soudu. Úřad však po dlouhém a zevrubném zkoumání historických dokumentů dospěl k závěru, že nárok maltézských rytířů je nesporný.
Nedostanou všechno
Úřad řádu nicméně nevydá všech zhruba 160 hektarů, které si nárokuje. Rytíři zatím nedostanou padesát hektarů, kde je v katastru uvedeno duplicitní vlastnictví, přičemž jako vlastníci jsou vedeny jak stát, tak hlavní město Praha. Nepořádek vznikl po roce 1990, kdy nejprve obce získaly státní pozemky ve svém katastru.
Poté zákon o zemědělské půdě převedl veškerou zemědělskou půdu mimo soukromé a družstevní vlastnictví na Pozemkový fond, z něhož byly vypořádávány individuální restituce. Nyní bude muset o vlastnictví rozhodnout soud a teprve poté bude možné vést další jednání o případném vydání pozemků řádu.
Celý text si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro
Čtěte také:
Thun-Hohenstein nezíská pozemky na Pardubicku
Církevní restituce finišují, pozemkový úřad vyřídí do konce roku 95 procent žádostí
