Prezident Barack Obama ...
[perex místo podtitulku]
Prezident Barack Obama dosud ve vztahu k bankám vystupoval relativně mírně. Jedenadvacátého ledna však představil plán, který znamená razantní změnu kurzu. Akcie bank začaly padat a odborníci se nestačili divit.
Americký daňový poplatník už nikdy nebude rukojmím bank, které jsou příliš velké na to, aby padly. Tuto údernou větu přichystali poradci pro Obamu, když oznamoval nejnovější plány na usměrnění wallstreetských bankéřů. Prezident sám návrhy překřtil na „Volckerovy“ – podle Paula Volckera, prezidentova poradce a bývalého šéfa americké centrální banky Fed. Dvaaosmdesátiletý ekonom své návrhy ventiloval už před pár měsíci, až teď je ale Obama vynesl na světlo. Okamžitou reakcí na prohlášení Bílého domu byl střemhlavý pád kurzu akcií velkých amerických bank, mezi nimi JPMorgan Chase nebo Bank of America. Zatím není zřejmé, jak dalekosáhlé dopady budou návrhy mít a zda vůbec projdou Kongresem. Jisté je jen to, že prezidentovo tažení proti americkým bankám pokračuje. Jestli je vedeno motivem přebudovat americký finanční systém do spolehlivější podoby či zda je za Obamovým jednáním i snaha vylepšit si čím dál matnější obraz na veřejnosti, lze jen spekulovat.
Návrat do 30. let? „I když je dnes finanční systém daleko silnější, než byl před rokem, stále funguje podle stejných pravidel, které jej téměř přivedly ke kolapsu,“ prohlásil Obama. K opatřením, jež už jsou nyní na cestě Kongresem, proto navrhuje přilepit další. Lze je rozdělit do dvou hlavních skupin – na ta, která omezují rozsah povolené činnosti bank a finančních institucí, a na ta, jež mají za cíl omezit jejich velikost. Obamova administrativa by chtěla docílit toho, aby banky nebo finanční instituce, jejichž součástí je banka, nemohly napříště vlastnit, podporovat nebo investovat do hedgeových či private equity fondů. Jinak řečeno, cílem je zabránit tomu, aby měly banky těžiště v činnostech, z nichž neprofitují zákazníci. Zároveň jim chce také zakázat takzvané obchodování na vlastní účet neboli proprietary trading (viz Klienti alias soupeři). Pokud jde o slibované omezení velikosti bankovních gigantů, zatím není jasné, na jak velké kusy by měla legislativa velké bankovní domy „rozsekat.“ Ohlášené návrhy jsou doposud značně vágní a Bílý dům je chce v příštích týdnech rozpracovat. Nelze tedy říci, jak by se dotkly třeba evropských bank působících za Atlantikem. Opatření by podle některých názorů vrátila americký finanční systém o sedmdesát sedm let nazpět. Tedy do doby, kdy vznikl takzvaný Glass-Steagallův zákon, který oddělil investiční a komerční bankovnictví a jenž teprve před jedenácti lety nechala zrušit administrativa prezidenta Billa Clintona. Reformy finančního sektoru se Obama dotkl i minulý týden během zprávy o stavu Unie, tradičního projevu před oběma komorami Kongresu. „Nejde mi o potrestání bank, chci ochránit naši ekonomiku. Silný, zdravý finanční trh umožňuje firmám dosáhnout na úvěry a vytvořit nová pracovní místa,“ řekl.
K boji připraven Aby bylo jasné, že to myslí opravdu vážně, nechal se prezident také slyšet, že „pokud ti chlápci chtějí boj, je na něj připraven“. Míněno boj lobbistický. To, že půjde o bitvu, zdůraznil i před americkými zákonodárci. „Lobbisté se již snaží reformu zmařit. Nemůžeme je nechat tento boj vyhrát. A pokud zákon, který skončí na mém stole, nebude znamenat skutečnou reformu, pošlu jej zpátky,“ dodal. Americké banky se s navrhovanými opatřeními nehodlají snadno smířit a vnímají je jako další pokus o nadměrné státní zásahy. Své zájmy hájily minulý týden i během Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. „Lepší odpovědí by bylo regulační rámec modernizovat, a ne celý průmysl a ekonomiku vracet do třicátých let,“ oznámila skupina wallstreetských bankéřů Financial Services Roundtable. Analytici JPMorgan Chase záhy spočítali, že zákaz obchodování na vlastní účet by velikány Goldman Sachs, Morgan Stanley, Credit Suisse Group, UBS a Deutsche Bank připravil příští rok zhruba o třináct miliard dolarů. Diskutabilní je navíc otázka, zda by jakýkoli navrhovaný zákon skutečně dokázal oddělit úzké vazby mezi Bílým domem, Fedem, ministerstvem financí a wallstreetskými hráči. Obamova administrativa vychází z toho, že banky by neměly k obchodování používat peníze, které do nich stát nalil během finanční krize. Silně jí také vadí – stejně jako americké veřejnosti – že velké banky nepřestaly se štědrou bonusovou kulturou pro své manažery, i když jim k ní dopomohli právě daňoví poplatníci. Nedávno proto Obama také ohlásil úmysl uvalit na banky zvláštní daň, od níž si slibuje zhruba 117 miliard dolarů. Jde o přibližné ztráty ze sedmisetmiliardového záchranného plánu TARP, který loni zachránil řadu amerických bank před krachem. Myšlence vyjádřili podporu někteří demokratičtí zákonodárci, proti jsou ale republikáni, kteří tvrdí, že peníze v konečném součtu opět zaplatí řadoví Američané a malé firmy. To si myslí i řada ekonomů. Navzdory tvrdým slovům amerického prezidenta je už teď jisté, že i s protlačením nově navrhovaných opatření v Kongresu bude mít Obama spoustu práce. Už třeba kvůli nedávné ztrátě „supervětšiny“ v Senátu. Ve volbách, jejichž vítěz nahradil zemřelého demokratického senátora Edwarda Kennedyho, překvapivě vyhrál republikánský politik Scott Brown. Záhy se také objevily hlasy, podle nichž Obamův dramatický výstup proti bankám souvisel právě s potřebou prezentovat se jako rozhodný státník. Americký prezident do druhého roku funkčního období nevstoupil příliš úspěšně a sílí názory, že navzdory hvězdným očekáváním toho zatím moc nepředvedl.
BOX 1
Klienti alias soupeři
Obchodování na vlastní účet (proprietary trading): Situace, kdy banka nebo jiná finanční instituce obchoduje s akciemi, dluhopisy, opcemi, komoditami, deriváty nebo jinými finančními instrumenty, přičemž používá své vlastní peníze, a nikoli peníze svých klientů. Zisk z transakcí patří finanční instituci. Banky při těchto operacích se svými klienty v podstatě „soupeří“. (zdroj: Wikipedia)
BOX 2
Silná slova
„Mé odhodlání reformovat systém narůstá s tím, jak pozoruji návrat ke starým praktikám u některých firem, které proti reformě bojují. A také s tím, jak vidím rekordní zisky u přesně těch společností, jež tvrdí, že malým firmám nemohou půjčit více, nemohou držet úrokové sazby u kreditních karet nízko a nemohou daňovým poplatníkům vrátit peníze z bail-outu. Je to přesně ten typ nezodpovědnosti, kvůli němuž je zřejmá nutnost reforem.“
BOX 3
Regulace podle Obamy
Speciální daň pro velké banky
Omezení velikosti bank
Zákaz obchodování na vlastní účet
Zákaz vlastnit, podporovat nebo investovat do hedgeových fondů
Zákaz vlastnit, podporovat nebo investovat do private equity fondů
