Ne, nebojte se, nechci probírat chvalně nebo nechvalně známé vlastnosti národa, ke kterému patřím. Pojďme se spíše podívat na problémy, které má každý národ, jehož jazykem mluví nepatrná část lidské populace. Je to přeceňování schopnosti používat světové jazyky.
Těch, kteří u nás deklarují - a to i ve svých životopisech, že umí anglicky nebo jiný jazyk, je tolik, že navenek vypadáme velmi vzdělaní. Bohužel počet Čechů, kteří využívají cizích jazyků více než jen k holému přežití, příliš neroste. Množství lidí, kteří kupují lokalizovaný software, vyžadují služby česky mluvících průvodců, přeložené jídelníčky a dabované filmy, vypovídá o něčem jiném. Víte, že poměr lokalizovaných kopií běžně používaného softwaru k původní, většinou anglické verzi, je obvykle 9:1? A to prosím mluvím o legálním softwaru, nikoli o pirátské komunitě, kde počet těch, kdo angličtinu neovládají, je zcela určitě vyšší. Je tomu tak, přestože české verze mají více chyb a lokalizace bývá zpravidla neúplná. Zápas o kódování české abecedy, eventuálně českou klávesnici, už máme za sebou, ale občasné podivné znaky v textu nebo hlášení „demoverze vypršela“ se stále objevují. Kladem je možná to, že dostatečný počet používaných kopií jako třeba v případě Microsoftu sjednotil a vytvořil počítačovou terminologii a masový trh zefektivnil procesy lokalizace natolik, že programy jsou dodávány rychleji a kvalitněji.
Cestou k řešení určitě není respektování přání Billa Gatese, ať se všude používá angličtina. Tenhle technokratický přístup by zavrhli asi nejen intelektuálové a strážci národních kultur. Nezbývá tedy než se naučit sami a lépe. K tomu dnes i ve světě informačních technologií existují kvalitní programy, které nám umožňují učit se, kdy chceme a svým tempem. Můžeme se také pokusit využít nabídky automatizovaných překladačů, slovníků, vyhledávačů a podobných hraček dnes už velikosti mobilů. Prodává se jich málo, protože jejich vlastnosti neurčuje spotřebitel, ale výrobce. Ten zápasí s primitivností lingvistických algoritmů, nedokonalostí technologie rozpoznávání hlasu. Za nemalou cenu dostaneme věc, kterou po krátké zkušenosti nezavrhne jen zapřísáhlý fanda technologie nebo zoufalec v kritické situaci.
Budoucnost, která by respektovala, že překlady potřebujeme on demand a on the go, je podle mého názoru velmi vzdálená. Co se dá dělat, buďme vzdělanějšími Čechy. Alespoň že můžeme cestovat a existuje řada příjemných způsobů, jak osvojené jazyky využívat, a to zejména mimo počítače. Zbývá jen zvolit perspektivní jazyk – anglicky nebo spíše čínsky a španělsky?
