Stavební spoření má jen zanedbatelný vliv na nákup vlastního bydlení
Debatu o stavebním spoření, respektive o jeho státní podpoře, vyvolal před několika měsíci premiér Mirek Topolánek. Prohlásil, že stavební spoření se již dávno netýká řešení otázek bydlení a že je připraven otevřít diskusi o zrušení jeho státní podpory. Konkrétní kroky však tehdy nenaznačil. „Stavební spoření je vedle hypoték nezastupitelným způsobem financování bydlení. Zatímco jsme svědky krize hypotečního trhu v USA, země jako Německo, Rakousko nebo Česká republika se mohou spolehnout na stabilní pilíř, který jen málo ovlivňují výkyvy úrokových sazeb,“ zareagoval na premiéra předseda Asociace českých stavebních spořitelen Vojtěch Lukáš. Ministr financí Miroslav Kalousek argumentoval, že by úplné zrušení státní podpory stavebního spoření položilo celý systém. „Velmi rád bych však omezil výdaje s názvem podpora stavebního spoření,“ prohlásil Kalousek. A dále se vyjádřil v tom smyslu, že si dokáže představit zrušení daňových úlev na stavební spoření. „Zrušení státní podpory by bylo prospěšným krokem, který by vedl k narovnání pokřiveného trhu v oblasti investování. Češi zatím stále málo investují do cenných papírů a dalších produktů finančního trhu. Jedním z důvodů této situace je právě dosavadní preferování stavebního spoření jako možnosti investice volných finančních prostředků,“ uvedl Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus.
Základní otázky
Co by tedy omezení nebo úplné zrušení státní podpory stavebního spoření znamenalo? Plní vůbec státní podpora stavebního spoření původní funkci? Nebo má pravdu Mirek Topolánek a stavební spoření by nemělo být nadále zvýhodňováno? V současné době je stavební spoření podporováno příspěvkem až tři tisíce korun ročně, osvobozením úroků z vkladů od daní z příjmů a možností odečíst si z daní i úroky z úvěrů z něj. V minulých dvou letech proto ze státní pokladny odešlo ročně okolo patnácti miliard korun (asi 1,5 procenta státního rozpočtu). Daňové úlevy pak stát přijdou na další 1,5 miliardy korun. Kombinace státních podpor činí ze stavebního spoření jednu z nejvýhodnějších forem ukládání peněz. V mezinárodním srovnání je současná výše státní podpory jednoznačně vysoká – například Slovensko podporuje stavební spoření maximálně dvěma tisíci slovenských korun, což je o skoro 50 procent méně, než poskytuje Česká republika.
Důsledky
To se nelíbí ministru Kalouskovi: „Byl bych nerad, aby byla jakákoli z forem spoření, tedy i na bydlení, oproti jiným zvýhodněna.“ Hospodářské noviny se domnívají, že zrušit přímé dotace by bylo riskantní. Lidé by se nahrnuli do stavebních spořitelen, aby si vyplácení peněz zajistili za starých podmínek. Státní pokladna by proto musela několik let vydávat ještě více finančních prostředků než standardně. To se stalo v roce 2003, kdy kabinet Vladimíra Špidly snížil maximální roční příspěvek státu o 1500 korun. A rok před touto změnou lidé uzavřeli rekordních 2,5 milionu nových smluv a ze státní pokladny byly odčerpány další dvě miliardy korun, připomínají Hospodářské noviny.
Klidná reakce
Realitní trh však na tuto debatu reaguje klidně. V podstatě na ni nereaguje vůbec. Stavební spoření má totiž jako nástroj k pořízení vlastního bydlení zanedbatelný význam. Je to dáno především skutečností, že většina účastníků stavebního spoření uspoří maximálně částky v řádech statisíců korun. Přitom cena nového bytu se pohybuje v řádech milionů korun. Za poslední rok Ekospol prodal stovky bytů a stavební spoření bylo jako nástroj k financování použito jen v šesti případech. Zcela jinak je tomu u menších rekonstrukcí bytů v hodnotě zhruba do 200 tisíc korun. Zde je naopak stavební spoření využíváno poměrně často. Zrušení nebo omezení státních dotací na stavební spoření by tedy vůbec neovlivnilo trh s byty. Mohlo by však mít určitý vliv na množství zakázek nejmenších stavebních firem, které provádějí menší práce a rekonstrukce.
