Příjemné svezení, nízké náklady, zkrátka ideální do města
Posledním příspěvkem korejské automobilky do segmentu malých vozů je Hyundai i20. Číselně i typově spadá přesně mezi své sourozence i10 a i30. Nejde o úplně malé auto, zároveň to není úplně dospělý hatchback nižší střední třídy jako třeba VW Golf. Svými rozměry a schopnostmi je i20 ideální auto do městského provozu.
Design exteriéru vozu vypadá uvolněně a funky a určitě svým vzhledem neodradí. Jde vlastně o následovníka velmi úspěšného modelu Getz, oproti kterému je na první pohled znát výrazný posun vpřed takřka ve všech směrech. Na voze je zajímavá poměrně nízká pohotovostní hmotnost kolem 1100 kilogramů, což má pozitivní vliv na nízkou spotřebu. Interiér i20 odpovídá obecným standardům současnosti, už druhá výbava nabízí multifunkční volant a klimatizaci. Použité materiály jsou na cenovou kategorii vozu průměrné, což se týká i dílenského zpracování. Trochu škoda po příjemném překvapení, jaké vyvolal větší bratr i30. Vnitřní prostor je dostačující i pro dospělé na zadních sedadlech, bohužel daní za pohodlí je menší zavazadlový prostor. Dobře zapůsobila tvrdě čalouněná sedadla, reakce řízení a tuhý podvozek, který výborně drží jak na hladkých a kvalitních okreskách, tak na běžných rozbitých silnicích, samozřejmě ve druhém případě s adekvátní ztrátou pohodlí. Pochvalu zaslouží také přehledné budíky a dostupné ovladače. Hyundai i 20 je i přes malé rozměry bezpečný vůz, který v testech získal třeba na rozdíl od fabie nejvyšší ocenění.
Testované auto poháněla naftová čtrnáctistovka o velmi slušném výkonu devadesáti koní. Jediné, co se motoru dá vytknout, je vyšší hlučnost při akceleraci, jinak od dvou tisíc otáček až po čtyři tisíce je ve spojení s manuální pětistupňovou převodovkou pružný, dobře reaguje na plyn, a hlavně – velice úsporný. Pod dva tisíce otáček se platí daň za velký výkon z malého objemu, složená z klepání a gumového zátahu silou cepenícího mezka.
Pokud se ale řidič naučí jízdě na vlně točivého momentu, není pro i20 problém dosáhnout kombinované spotřeby kolem pěti litrů, s hodně lehkou nohou i pod pět litrů nafty na sto kilometrů. Extrémně nehospodárná jízda s plně obsazeným a naloženým vozem po německé dálnici rychlostí kolem 170 kilometrů za hodinu zvedla žízeň auta na celkových 6,5 litru, což vůbec není špatné. Bývá přitom zvykem, že menší objemy motoru jsou úsporné při nižších rychlostech kolem stovky, a naopak ve vysokých rychlostech nad sto čtyřicet kilometrů se z nich stávají extrémní žrouti.
Hyundai i20 je svou koncepcí ideální druhé auto do rodiny nebo vozítko do města. Obratný vůz s nízkou spotřebou a vysokým standardem bezpečnosti se do městského provozu hodí lépe než co jiného, snad kromě menšího bratra pojmenovaného i10. Ten ale celou rodinu a týdenní nákup k tomu z obchodního centra na periferii asi neuveze.
Na druhou stranu je z trojice korejských íček dvacítka asi nejméně povedená, zejména stran designu a zpracování interiéru. Ve srovnání s tím, co však nabízí třeba domácí Škoda Auto v podobě „nové“ fabie, je i20 o generaci vpředu. Nutno říci bohužel, protože ostatní modely domácí automobilky, zejména nový superb, si odsudky nezaslouží.
Hyundai i20 1.4 CRDi
Motor: řadový přeplňovaný vznětový čtyřválec
Objem: 1396 ccm
Výkon: 66 kW
Nejvyšší rychlost: 171 km/h
Zrychlení: 13,6 s
Spotřeba: 4,4 l/100 km
Převodovka: pětistupňová manuální
Cena: 350 000 Kč
klady:
Sedadla
Jízdní vlastnosti
Vnitřní prostor
Nízká spotřeba
zápory
Hluk motoru
