Lhát se nemá, jenže zrovna virologie je v tomto ohledu velmi tenký led. Potíž je v tom, zda budou opravdu mazány jen prokazatelné lži a nikoli názoroví či expertní oponenti. A kdo bude určovat, co je lež? Co když se ukáže, že to nebyla lež?
Historie nám ukazuje mnoho příkladů, kdy cenzura nadělala víc škody než užitku, ale jak říká kulturní historik Michael Wögerbauer, zástupce ředitele Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, cenzura nepochybně napáchala mnoho škod, fungovat bez ní ale lidstvo zatím neumělo.
Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, co si představujeme pod pojmem cenzura. Zda je to pouze tvrdá forma regulace v podobě zákazu vyneseného z pozice moci, nebo i sociální seberegulace a trestání na základě toho, do jaké míry je ve společnosti na něčem všeobecná shoda.
„V naší společnosti například panuje obecná shoda v tom, že dětská pornografie je nepřípustná. A společnost proto zabraňuje jejímu šíření a má nástroje, jak tomu zabránit. To je téma, o němž panuje naprostá shoda. Virologie naproti tomu je záležitostí nanejvýš expertní. To neznamená, že tam existuje pouze pravda a nepravdivé výpovědi, což můžeme nyní denně pozorovat v diskusích expertů,” upozorňuje Wögerbauer.
Nedávno umístil na svou facebookovou zeď známý gynekolog a porodník a profesor Univerzity Karlovy Pavel Calda text, kde prezentoval názor, že virus SARS-CoV-2 zavlekli do Itálie čínští občané, kteří tam pracují a vraceli se ze své rodné země. Popsal tam i to, proč si to myslí. Na základě tohoto postu, vyšlo několik článků citující Caldu, některé i s Caldovou fotkou. Nechtěná popularita způsobila, že Calda svůj post smazal. Vzápětí však vyšel další článek, který označuje teorii zavlečení viru do Itálie Číňany za hoax a interpretuje smazání Caldova postu ze své facebookové v podstatě za přiznání, že se jednalo o lež. O tom, že Calda jen nechtěl být vláčen médii, a proto text smazal, ani zmínka.
Jak by třeba v tomto případě Facebook postupoval, se můžeme jen domnívat. Buďme rádi, že Facebook máme. Vůbec si nedovedu představit, že bychom o tom, co čteme, museli přemýšlet nebo nedej bože informace ověřovat.
