Pár kroků od Staroměstského náměstí vám chladne slušný biftek
Olbřímí máma Lucy prohlíží si mě bezelstně, leč znale z obří textilie naproti baru. Kdybych za ní nepřišel, zírala by asi v komiks, když už ho drží v tučné tlapce. Co taky jiného, čas oběda a skoro prázdno.
Leč tato mladá dáma mi svítí bezmála toutéž latinskoamerickou prskavkou v oku. Až si za chvíli objednám, skoro spiklenecky mrkne, jako že jo, že cibulačku a biftek jo. Propečený? Medium.
Nejprve mi však přinesla jídelník v kancelářském vikslajvantu a vyrazila mi… Ne, dech je málo. Zub jako by mi vyklepla. Tyhle ženy vás vždycky něčím dostanou a naprosto nemohou za to.
Šel jsem původně na tex-mex. Tak se alespoň Mama Lucy profiluje na webových stránkách. A také se říká, že tady podávají dobré obědy za rozumnou cenu. To potřebuju. Dobrý oběd za rozumnou cenu. Padesát kroků od Staroměstského náměstí to není zrovna standard.
Jenže jak listuji lístkem, zjišťuji, že tortilly, quesadilly a burrita si máma vzala asi na vejminek. Tady čtu telecí roláda. Argentinský býček. Beefsteak i rumpsteak, obé s totožnou baterií sosů. Dokonce hamburgery. Ale O. K. Konečně, jsem přece na dobrém obědě za rozumnou cenu.
Nastal čas polévky. A výborné, cibulačky se sýrem. Jarně svěžímu vývaru dominuje velmi citlivě upravená cibule, přímo al dente. Prosté, lehýnce nakyslé chuti jaksi ze zákulisí dodávají švih snítky petrželky a pažitky. Sýr kromě hutnějšího sousta do výrazu nemluví, zato plátek osmahlé veky s česnekem křupne jak poslední ledy na jarní řece.
Během dlouhého čekání na sklizení nádobí mi však lokál signalizuje nějakou latentně všudypřítomnou potíž. Interiér je víc než divokou směsí eklektismu a lidové tvořivosti. Výstavka velikonočních kraslic až kalendářově kontrastuje s vánočními vločkami na závěsech. Věnec uvitý ze špuntů se sotva snese s monstrózní paprikou nad hlavou, snad pozůstatkem éry tex-mex, rudé obklady a zrcadýlka na jedné stěně odrážejí cihly barvy cementu na stěně druhé. A odrážejí též servírky ležérně oděné v džínsech, které jim sluší, jakož i stoly bez založení, jen s reklamami na jakýsi džus, které jim nesluší. Nejhezčí jsou asi lavice podél stěn. Jenže by se hodily pro muchlování adolescentů v parku za náměstím, hladového chlápka středních let, který chce dosáhnout na svůj biftek, jen tlačí do zadnice.
A malér je na stole. Aneb můj biftek v bazalkové šťávě s balzamikem. Vlastně jsem byl zvědav, jak bazalka a balzamiko zacvičí s biftekem, to je věru těžká úloha. Vizuálně je kompozice prostá a účinkuje: vlevo kytička zeleniny, na talíři jezero šťávy, na něm opravdu poctivá porce svíčkové, vše zasypáno zelenými snítkami petrželky, ne, to už chlápek nemá otlačenou zadnici, nýbrž řácký hlad.
Rozlévá se frankovka. Slušná. Za padesát. Hmmm… ale jo.
Biftek sám je z dobrého fláku, sice je víc než medium, ale v chuti přirozený a pro práci se steakovým příborem (pohříchu vidlička je z jiné soupravy než nůž, talíř zase z jiné soupravy než nádobí použité pro polévku) dobře připravený. Kůrčička lehce rupne, maso se vláčně podává vzrušenému noži. Pořád ještě se snažím oddělovat typické od náhodného.
Tolerance bohužel dostává na frak deklarovanou úpravou. Bazalka, pokud ji kuchař vůbec použil, odjela rychlíkem do historie, pár kapek balzamika sice mile ozvláštnilo povrch masa, ale proniknout do šťávy se ušlechtilému moku asi zrovna nechtělo. Docela mu rozumím. V kapalině pod masem jsem rozeznal příchuť jakési instantní přísady, snad kapky worcesteru, ale přísahat bych na to nemohl. Jako přílohu jsem zvolil fazolky se slaninou. Ta opanovala směs natolik důrazně, že kdyby pán kuchyně místo lusků použil květák nebo smeták, nikterak by to výslednou chuť neovlivnilo. Ještě že to byla dobrá slanina.
A pak to přišlo. Je to snad epidemie horší než SARS, ptačí chřipka nebo phishingový útok na klienty České spořitelny. Říkám tomu syndrom nenahřátých talířů. Uvědomte si to prosím jednou provždy (to neplatí jen pro restauraci Mama Lucy): Pan biftek kategoricky vyžaduje nahřátý talíř. Speciálně biftek totiž není to, čemu bulvár říká ideální sex. Prostě proto, že zrovna biftek se požívá déle než sedm minut. To se neokecá. Máma o tom ví jistě svoje.
Jenže ta je na vejminku. Vysvětlení je nakonec banální, a dokonce veřejně dostupné. V obchodním rejstříku. Dne 7. ledna 2008 změnila vlastnická společnost Abacante podílníky. Z pizzerie U Slona v těsném sousedství a z tex-mex restaurantu Mama Lucy se staly normální steak-housy, dokonce i nabídka a ceny pokrmů jsou v obou případech totožné. Vše ostatní je zatím tak trochu improvizace. Máma se odporoučela, všichni se snaží nějak vydělat, čmárají po auslágu růžově a oranžově a zeleně globalizovaná jména svých steaků, časy jsou tuhé a sušič rukou na toaletě ani neškytne.
Máma Lucy si mě dál prohlíží, asi ji moje rozpaky baví víc než komiks, a mně se najednou nechce pryč. Snad za to může přátelská vnitřní dispozice lokálu, kde na sebe všichni vidí. Nebo ta líná odpolední nálada milovaná kavárenskými zevlouny v kterékoli anonymní restauraci kteréhokoli z turistických rájů. Jen se tak opřít, objednat si tequilu a doutník, šmírovat, jak se v koutě řehní prdelaté studentky z Tramtárie, co budou jednou vypadat přesně jako máma… A tak si dám ještě kávu, silnou, v chuti pevnou, s nahřátým mlíčkem. Škoda že mladá dáma s prskavkou v oku netuší, jakou kávu podává. Snad prý nějakou italskou. No proto.
Za 480 korun plus 50 korun za kávu je tu celkem fajn. Průměrný oběd za - vzhledem k lokalitě - tak tak rozumnou cenu. Venku sněží a kolem chvátají lidé s čumáky studenými - nu, jako březnový biftek.
Mama Lucy Adresa: Dlouhá 2, Praha 1 Tel.: +420 222 327 207 mamalucy@seznam.cz http://www.mamalucy.wz.cz Otevírací doba: po-ne 11-24 Počet míst: 30 Druh kuchyně: mezinárodní Platební karty: všechny běžné Jazyková vybavenost personálu: angličtina
Hodnocení restaurace: jídlo 40 bodů z 50 obsluha 11 bodů z 20 nápoje 10 bodů z 10 prostředí 8 bodů z 10 Kvalita/cena 7 bodů z 10 Celkem 76 bodů ze 100
VALUE FOR MONEY
+ až neturisticky pohodové prostředí uprostřed turistického mumraje - zastaralé webové stránky, nefunkční telefonní spojení, podnik nereaguje ani na e-maily
Výběr z jídelního lístku: Farmářský salát 250 g - čerstvá míchaná zelenina s pečeným bramborem, osmahlou slaninou a grilovaným kukuřičným klasem podávaná na ledovém salátu s čerstvou opečenou bagetou 185 Kč
Biftek s jemnou brusinkovou omáčkou 200 g 295 Kč
Biftek v bazalkové šťávě s balzamikovým přelivem 200 g 295 Kč
Rumpsteak s čerstvým tymiánem a smaženými cibulovými kroužky 200 g / 400 g 245 Kč/295 Kč
Telecí medailonky na čerstvém rozmarýnu s bylinkovým sosem, servírovaný s pečeným bramborem 200 g 390 Kč
Grilovaný steak z argentinského býčka se směsí grilovaných hub, slaninou a falozovými lusky 500 g 590 Kč
Grilovaná kuřecí prsa s chřestem a sýrem 200 g 155 Kč
Hamburger - grilovaný hamburger s čerstvým salátem, rajčaty, cibulkou a okurkou 200 g 250 Kč
Výběr z vinného lístku: (vycházíme z informací, jak jsou uvedeny na internetové stránce podniku)
0,5 Sauvignon 96' 209,- Kč
Lambrusco emilia bianco - 229 Kč
0,75 Mateus white - Portugalsko 239,- Kč
0,75 Cabernet sauvignon 97' - Kalifornie 447,- Kč
Chianti d.o.c. vintage 360,- Kč
0,75 Chateauneuf du pape 990,- Kč
0,75 Viva corsica rose 239,- Kč
