Hedayat Amin Arsala
Obchodní návštěvu afghánské delegace si na počátku léta v České republice zřejmě nejvíc užíval hlavní poradce prezidenta a ministr obchodu Hedayat Amin Arsala, de facto premiér země. V Praze v roce 1962 studoval. „Vás motocykl Jawa je dobrý motocykl,“ říká roztomilou češtinou. Týdeník EURO si s ním povídal o obchodních vztazích, možnostech afghánské ekonomiky, pěstování opia či o postavení tamních žen ve společnosti.
EURO: Navštívil jste plzeňskou Škodu. Proč právě tuto společnost? ARSALA: Historicky máme se Škodovkou úzké vztahy. Chtěl jsem zjistit, jak v současnosti podnik vypadá, a zmapovat možnou spolupráci do budoucna. Potřebujeme například zařízení pro elektrárny na uhlí, vodu či biomasu.
EURO: Domluvili jste v Česku konkrétní obchod? ARSALA: Návštěva naší delegace je první skutečný pokus o obnovení obchodních vztahů mezi Českou republikou a Afghánistánem. Setkali jsme se s premiérem a některými ministry. Musíme někde začít. Nastartovali jsme rozhovory o dodávkách pro obnovu cementáren a dolů. Budeme pokračovat.
EURO: Znamená to, že v současné době žádné zvláštní obchodní vztahy s Českou republikou nemáte? ARSALA: Z České republiky se do Afghánistánu dovážejí některé technologické celky. My naopak do Česka exportujeme především plody, zemědělskou produkci. Nechceme se však omezovat na tradiční položky. Máme zájem vyvážet především nové investiční možnosti, abychom doma mohli sami vyrábět produkty, které se uplatní v České republice i na celosvětových trzích. Stále dovážíme mnohem více zboží a služeb, než vyvážíme. Doufám však, že se nám podaří schodek obchodní bilance co nejdřív snížit.
EURO: Mohl byste být konkrétnější? ARSALA: Naším hlavním artiklem je ovoce a sušené ovoce. Doufám, že k nám investoři z České republiky přijedou a pomohou nám vymyslet, kde je největší potenciál uplatnění afghánského zboží, s výrobou jakých produktů bychom mohli nejvíce uspět.
EURO: Co můžete investorům nabídnout? ARSALA: Volné pole působnosti.
EURO: Máte konkrétní představu, jak by mohla Česká republika Afghánistánu pomoci? ARSALA: Oslovili jsme českou vládu. Rádi bychom, aby podpořila projekty obnovy některých zařízení, která byla během války totálně zničena, jako jsou cementárny nebo důlní zařízení. V případě privátního sektoru jsou možnosti neomezené. Uvítáme investice v podstatě do všech oblastí průmyslu, teď bychom potřebovali hlavně stavební materiál. Probíhá u nás obrovská rekonstrukce. Musíme vystavět infrastrukturu, především železnici. Velký potenciál vidím v oblasti zpracování zemědělských produktů, zemědělství tvoří velmi výraznou část afghánské ekonomiky. Ale nápady na výrobu čehokoli, co můžeme prodat na celosvětovém trhu, jsou žádoucí a vítané.
EURO: Prý až 60 procent produkce afghánské ekonomiky pochází z pěstování opia. Dá se s tím bojovat? ARSALA: Doufáme. Opium a obchod s drogami patří mezi největší nepřátele Afghánistánu, jsou důvodem nestability země. Pěstování opia není historickou součástí afghánského hospodářství, proto jej chceme mít co nejdřív pod kontrolou, aby nekriminalizovalo celou vznikající ekonomiku. Drogy ale nejsou jen naše záležitost. Poptávka je mezinárodní, obchod s narkotiky podporují zahraniční mafie a organizace. Abychom v boji s ním uspěli, potřebujeme pomoc zvenčí. Uspět můžeme jen tehdy, pokud se nám podaří zavést pro zemědělce alternativní plodiny.
EURO: V Česku je Afghánistán vnímán hlavně skrz válečné konflikty. Jaké je u vás povědomí o České republice? ARSALA: Že jste nádherná země. Já osobně Českou republiku znám, protože jsem v Praze na začátku šedesátých let téměř rok studoval. Z té doby vás znají i naši lidé, vyváželi jste k nám řadu výrobků a technologií. Z bývalého Československa máme dodnes v Afghánistánu škodovky, tatrovky, motocykly Jawa. A také zařízení v uhelných dolech a cementárnách. Je jasné, že jsme měli řadu obchodních kontaktů. U nás se traduje, že české a německé technologie jsou dobré. Vždy jsme pro ně měli slabost.
EURO: Zlepšuje se postavení afghánských žen? Amnesty International tvrdí, že jsou stále týrány za mlčenlivého přihlížení úřadů… ARSALA: To vůbec není pravda. Za prvé, je třeba se vžít do historického kontextu, jak vypadalo postavení žen za Talibanu. Měly zakázáno vycházet z domova, studovat, pracovat, nemohly dělat vůbec nic. Dnes se mohou dostat do parlamentu. Počítáme, že budou tvořit čtvrtinu jeho členů. Ústava nabízí ženám mnoho možností. Zrovnoprávnění pohlaví má na starost také ministerstvo zahraničních věcí, které nutí další úřady zaměstnávat více žen a jmenovat je do vyšších pozic. Děláme, co můžeme. V afghánské vládě máme tři ministryně, což je indikace toho, že si jich ceníme. Kolik máte žen v české vládě?
EURO: Tři. ARSALA: Tak vidíte, jsme na tom stejně.
