Menu Zavřít

Máme rádi Kavkaz

2. 1. 2014
Autor: Redakce

Nemá to Vladimir Vladimirovič Putin jednoduché. Držet impérium a ještě chtít vydařenou olympiádu na Kavkaze, to není jen tak.

Teroristické útoky ve Volgogradu vypadají jako cílený pokus zkazit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi akci, na niž se velice těší. Olympijské hry v Soči se mají stát výkladní skříní jeho vládnutí.

Problém je, že se budou odehrávat na Kavkaze, které je z etnického, politického, ekonomického i náboženského hlediska zdaleka nejcitlivější součástí Ruské federace. A to od doby, co carské Rusko z oblasti vytlačilo osmanské Turky, kteří se tam imperiálně trápili předtím. Staré křivdy nebyly odstraněny a navíc se k nim přidaly křivdy nové. Pro zájemce přikládám mapku jazykových skupin, která naznačuje, že zrovna severní část připadající Ruské federaci je nejbarevnější.

 Jazykové rozdělění Kavkazu

 Kavkazské jazyky

Na Kavkaze jsem byl, ale už je to velmi dávno. Kontakt mi však zprostředkovávají posluchači mého kurzu české hospodářské politiky v Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK, který je stejně jako všechny ostatní předměty v angličtině a mohou se na něj zapsat i cizinci. V tomto zimním semestru pocházelo pozoruhodné množství studentů z bývalého Sovětského svazu, přičemž většinou nešlo o Rusy a Ukrajince, ale jiná etnika.

Jelikož jde v podstatě o kurs ekonomické historie, je zapotřebí studentům poskytovat pro pochopení látky mezinárodní kontext. Vysvětlit ekonomickou transformaci a vývoj zahraničního obchodu v československé federaci a následně v Česku bez alespoň částečného exkurzu do problematiky zahraničního obchodu v bývalém východním bloku ostatně nelze. Takže jsme se dostali k rozpadu Sovětského svazu, a tím i k ekonomickým vazbám, jež vznikly v posledních desetiletích.

Příliš křehké vztahy

Třeba k remitencím, transferům peněz posílaných z Evropské unie nebo Ruska do ostatních zemí Společenství nezávislých států lidmi, kteří migrují za prací a jsou v poměru k HDP cílových zemí typu Kyrgyzstánu nebo Moldavska mnohonásobně vyšší než v případě Česka. (U nás jsou makroekonomicky bezvýznamné, což lze interpretovat pozitivně, není důvod za prací cestovat do ciziny.)

Rusové mezi posluchači se kupříkladu nijak netají tím, že speciálně migranti z Kavkazu včetně jeho severní části, kteří jsou občany Ruské federace, jsou u majoritní populace neoblíbení. V obecném povědomí jsou často spojováni s trestnou činností, potažmo terorismem, přičemž národnost se nerozlišuje. Na to jsou ovšem citliví samotní Kavkazané. Čistě ze zdvořilosti jsem se zeptal jedné studentky, která chtěla vědět něco kvůli zkouškám, zda náhodou není z Arménie (ty obrovské černé oči). Velice dotčeně odvětila, že pochází z Dagestánu.

„A proč vám vadí, že jsem si vás spletl s Arménkou?“

„My je nemáme rádi.“

„A koho máte rádi? Ázerbájdžánce, Gruzíny?“

„Ani ty nemáme rádi, ale Rusy, ty nenávidíme.“

„Jenže Dagestánec není etnické, ale geografické označení. To jste tedy Avarka nebo Kumyčka?“

„Ne, ty taky nemáme rádi. Jsem Lezginka.“

„A koho mají rádi Lezginci?“

„Čečeny, ale jenom trochu.“

Nemá to Vladimir Vladimirovič jednoduché. Držet impérium a ještě chtít vydařenou olympiádu na Kavkaze, to není jen tak.


Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka:

Ubližujeme sami sobě

Chtěli jsme kdysi zpívat s anděly

bitcoin_skoleni

Smetiště blahobytu


  • Našli jste v článku chybu?