Přirozený byznys: školky zakládají nejčastěji matky malých dětí

Není žádným tajemstvím, že soukromé školky a jejich alternativy zakládají převážně mámy na mateřské. Často se totiž nemají kam vrátit a pracovní nabídky jim nedovolují skloubit dohromady práci a starost o rodinu, říkají Jitka Hamerníková a Dagmar Bučilová, které provozují soukromou mateřskou školu Formelo.

Denně se potkávaly v českobudějovickém dětském centru Šikulka a malým klukům a holčičkám se věnovaly s nadšením. Bavilo je vymýšlet pro ně nejrůznější akce, a jak samy přiznávaly, nejvíce ty v plaveckém bazénu. Jenže ta komunikace uvnitř firmy… Jitka Hamerníková a Dagmar Bučilová se tak nakonec rozhodly odejít a založit vlastní školku Formelo.

Největší problém obě dámy zpětně shledaly v nejasném rozložení kompetencí. Dětské centrum řídil manželský pár, ovšem každý z nich měl na vedení trochu jiný pohled. A tak se stávalo, že když jeden z nich vydal zaměstnancům pokyn, druhý ho vzápětí zcela otočil. To samozřejmě nefungovalo. Proto odešly.

Ach, ty začátky

„V červnu před pěti lety jsme se rozhodly ještě s Olgou Steinerovou, že už nebudeme dále na nic čekat a založíme vlastní mateřskou školu pro děti od dvou let. Potřebovaly jsme otevřít do srpna, než začne školní rok. Zároveň jsme ale tehdy nechtěly, aby předchozí zaměstnavatel věděl, že končíme. Bylo to napínavé,” přiznávají.

Nevěděly, kam se nastěhují, i když nějaké nemovitosti měly vyhlídnuté. Přesto zariskovaly a ze zaměstnání odešly. Jitka s Dagmar dnes se smíchem říkají: „Kdybychom ale byly bývaly věděly, co nás čeká, tak bychom do toho bývaly nešly. Ale tohle vám zřejmě řekne asi většina podnikatelů.“

Pomohli manželé

Vhodné místo nakonec našly překvapivě rychle a nemuselo se ani příliš upravovat. Jediné, co bylo třeba udělat, bylo zbourat jednu stěnu a vymalovat. Vstupní náklady na vybavení školky činily zhruba 250 tisíc korun, k tomu bylo třeba připočíst nájemné plus další provozní náklady. Jitka i Dagmar přiznávají, že kdyby jim finančně nepomohli jejich manželé, do podnikání by se nepustily. Nenašly by totiž v sobě odvahu vzít si půjčku.

Na otázku, zda se investice již vrátila, odpovídají smíchem. Investice se sice vrátila před dvěma lety (tedy po třech letech provozu školky), ale peníze bylo třeba reinvestovat. Všechno navíc zkomplikoval odchod třetí společnice Olgy. Ta chtěla vyplatit. A v návaznosti na to přišla krize, najednou „nebyly“ děti. Tehdy měla školka opravdu vážné problémy.

V začátcích každá pobírala okolo 14 tisíc korun. Což bylo mnohem méně, než by dostaly třeba ve státních zařízeních. Dokonce se i několikrát stalo, že své peníze ihned vracely do školky, aby ji udržely v chodu. Ale to bylo jen v přechodném období. Čtyřicetiletá Hamerníková a čtyřiačtyřicetiletá Bučilová dnes už vědí, že při určitém počtu dětí si „sáhnou na normální peníze”.

Dramatický odchod

Jak už bylo řečeno, Formelo původně zakládaly tři ženy: kromě Hamerníkové a Bučilové ještě Olga Steinerová. Třetí jmenovaná se ale po čase rozhodla odejít.

A její odchod byl poměrně dramatický, odehrál se totiž v čase, kdy neměly zrovna peněz nazbyt. Nakonec se ji ale podařilo vyplatit.

Proč odešla? Měla jiný pohled na jednání s rodiči dětí a péči o děti. Bohužel ani po několika rozmluvách se nepodařilo dosáhnout shody. Přitom Jitka a Dagmar si o sobě nemyslí, že nejsou schopné při různých rozhodnutích ustoupit, dohodnout se.

Obě mají také podobný žebříček priorit. Na čelné místo staví zdraví, rodinu, obě mají dceru a syna, a pohodový život. Až mnohem dále je kariéra. Školku provozují především z lásky k dětem, baví je stále něco vymýšlet, děti překvapovat. A největším oceněním pro ně pak je, když je i po čase děti, které jejich školku kdysi navštěvovaly, potkají na ulici, rozeběhnou se k nim a obejmou je. Na druhou stranu přiznávají, že pokud by neměly dobré rodinné zázemí, pomoc od manželů, nejsou si jisté, zda by mohly školku provozovat dále.

Konkurenční výhody

Největší výhodu školky Formelo vidí v tom, že mají na děti více času, mohou se jim věnovat individuálně, protože jich nemají tolik. To je ostatně důvod, proč mnozí rodiče nechtějí dávat děti do státních školek. Ne všechny děti snášejí dobře život ve velké skupině; ve státních školkách je jich nezřídka pohromadě i okolo třiceti.

Splněný sen: Jordi´s Chocolate učí Čechy jíst pravou čokoládu

Podle Bučilové je ale jinak systém školek v tuzemsku nastaven správně a není třeba se uchylovat k alternativám. „Myslím, že i české školy jsou dobře nastavené. Problém je v tom, že doba je hrozně uspěchaná a ve třídách je příliš mnoho dětí.“

„Školský systém dnes často připomíná pračku. Vypere, vymáchá, vysuší, vrátí,” dodává s trpkým úsměvem Hamerníková. Mantrou dneška je za co nejkratší dobu naučit co nejvíce, to je rozdíl oproti dřívějším letům. „Co se týče financí, rozhodně by se vyplatilo být zaměstnaná někde ve státní školce nebo škole,” doznává. „Ale svoboda, co máme, je k nezaplacení. Pokud se nedá s některým rodičem domluvit, tak se s nimi můžeme zkrátka rozloučit. Zároveň se tu můžeme starat o děti individuálně. Taky je fajn, že nad sebou nemáme žádného šéfa.”

Článek vyšel v magazínu Profit