Po útlumu způsobeném nástupem ekonomické recese začínají tuzemské firmy opět nabírat schopné manažery. Nehledají ale jen zaměstnance s odpovídající praxí. Důležitou roli hraje i osobnost uchazeče a schopnost přizpůsobit se změnám na trhu.
Foto: Shutterstock.com
Ekonomická krize ovlivnila chování manažerů, kteří se ucházejí o nové zaměstnání. Na pracovních pohovorech se zájemci o řídicí funkce daleko více kontrolují, sklouzávají do klišé a stávají se nezajímavými a nudnými. Podle odborníků si tím škodí. „Místo aby ukázali své výjimečné stránky, snaží se vejít do pomyslného manažerského průměru. Myslí si, že když nevyčnívají, zvyšují své šance na dobré místo, ale opak je pravdou,“ konstatuje „lovec mozků“ z firmy PP Partners Ján Dolejš.
Sledujte cvrkot
V době recese Dolejš podle svých slov zaznamenal zvýšený výskyt naučených frází. Uchazeči o sobě říkají, že jsou „proaktivní, profesionální, připravení tvrdě pracovat dnem i nocí“. Předpokládají, že právě to chtějí personalisté slyšet. Ti prý ale od uchazeče o práci ve středním a vrcholovém managementu očekávají, že zdůrazní, na co je pyšný, a na konkrétních příkladech vysvětlí, co dokázal.
Cení se také, když zájemce překvapí. „Nestačí jen hledat údaje o firmě na internetu. Pokud se dotyčný o místo skutečně zajímá, ať se třeba zajde podívat do firmy na recepci a chvíli pozoruje cvrkot. Během pohovoru pak může ve vhodný okamžik sdělit své dojmy, třeba i v mírně kritickém duchu,“ radí Dolejš. Personalista podle něho při své práci potkává desítky i stovky uchazečů o atraktivní místa. O výsledném dojmu tak může rozhodnout i vtipná odpověď na konverzační otázku. „Utkvěl mi v paměti kandidát na pozici ředitele výroby v průmyslovém podniku. Na otázku, proč ve svých 60 letech usiluje o náročné a stresující zaměstnání, odpověděl, že jeho mamince je 90 let a nedokáže si představit, že by v nejbližších 30 letech, stejně jako ona, místo práce odpočíval,“ vzpomíná Dolejš.
Intuice nestačí
Poptávku po manažerech podle personalistů nástup krize utlumil, v současné době ale roste. Zájem je především o oblast marketingu a prodeje. „V krizi se ukazuje, že mnoho manažerů nebylo připraveno čelit nestandardním podmínkám. Proto jsou žádané schopnosti zvládat a řídit změnu a najít a využít nové tržní příležitosti,“ říká František Hroník, jednatel a ředitel společnosti Motiv P, agentury zaměřené na poradenství v oblasti lidských zdrojů. Manažer, který je schopný nabídnout tyto kvality, je podle něho žádaný. Schopní lidé se ale nehledají snadno. „Hlavním problémem je to, že manažeři vycházejí jen ze své praxe, z toho, že něco nějakým způsobem dělali. Považují se za intuitivní manažery, opakují stále stejné postupy nehledě na změnu podmínek,“ říká Hroník. Další problém vidí v nedostatečném vzdělávání uchazečů.
Více muziky za méně peněz
Úspory, kterými tuzemské firmy na špatnou ekonomickou situaci v posledních letech reagovaly, postihly hlavně střední management. Docházelo k propouštění méně přínosných zaměstnanců a spojovávání pracovních míst. „Zjednodušeně řečeno, za stejné finanční ohodnocení se v současné době vyžaduje vyšší pracovní výkon nakumulovaný ze sloučených pozic,“ říká Dolejš.
Na samotnou výši platů krize podle odborníků zásadní vliv neměla. Střední management tuzemských firem se podle údajů firmy PP Partners Prague pohybuje v platovém rozmezí 50 až 100 tisíc korun, vyšší a top management v rozmezí 100 až 250 tisíc korun. Některé firmy dokonce podle odborníků současnou dobu vnímají jako příležitost přetáhnout k sobě kvalitní manažery, kterým jsou ochotné nabídnout i vyšší platy.
