Moderní technologie zrychlují nejenom náš každodenní život, ale v případě českých firem pomáhají také mezinárodnímu obchodu. „Zásadní je dnes rychlost, jednoduchost a bezpečnost,“ říká v rozhovoru Jakub Váňa, manažer Trade Clubu ČSOB, který pomocí unikátního systému pomáhá českým firmám hledat nové partnery ve světě i pronikat na nové trhy.
ČSOB zastupuje dvacet až pětadvacet procent podnikatelských subjektů v Česku. S firmami také spolupracuje v oblasti zahraničního obchodu, a je proto i součástí mezinárodní aliance Trade Club. Kdo je jejím členem?
Trade Club je bankovní aliance významných hráčů na světovém trhu, která se sdružila pro podporu mezinárodního obchodu a podporu svých klientů. Mezi zakládající členy patří KBC, tedy naše mateřská bankopojišťovací skupina, v tuzemsku je to proto ČSOB. Z dalších velkých bankovních skupin jsou členy například Santander, Nordea, Royal Bank of Canada, japonská Mitsubishi Bank nebo africká Standard Bank.
Jak Trade Club funguje a co konkrétně nabízí?
Jedná se o unikátní online platformu, do které jsme se zapojili v roce 2018. Primárním cílem je napomáhat digitalizaci mezinárodního obchodu, který dnes vyžaduje především vysokou rychlost, přesnost, preciznost, jednoduchost a současně musí přispívat k bezpečnosti prováděných obchodů. Aliance Trade Club proto zabezpečuje služby, které nemusejí být pro firmy rychle dohledatelné a především ověřitelné. Dodává klientům celistvé informace o všech možných aktuálních podmínkách obchodu ve světě, zákonech, regulacích, daních, clech a podobně. Pomáhá zákazníkům z České republiky zjistit informace v podstatě o jakémkoli relevantním partnerovi ve světě. A také funguje opačně, zahraniční společnosti zde získají informace o možných partnerech u nás.
Když pracujete na celosvětové úrovni, jaké zdroje pro zpracování dat využíváte?
V současnosti máme více než 110 tisíc zdrojů, z nichž informace vyhodnocují v reálném čase unikátní algoritmy. Jsou tam například online informace ze všech celních sazebníků, ze Světové obchodní organizace, z jednotlivých oborů a sektorů podnikání, ale i zdroje o veřejných tendrech z Evropské unie a Spojených států amerických. Informace pocházejí jak z veřejných zdrojů, tak z databází, které jsou placené. Například i z placených informací ratingových agentur, protože k těm se klient volně nedostane.
Pokud je zdrojů více než sto tisíc, jak rychle dokáže robot data vyhodnotit?
Sofistikovanou a ověřenou odpověď získá klient do několika vteřin. V tom je největší přednost této online platformy, kterou nikdo jiný u nás nedisponuje. Nepočítám do toho jen banky, ale ani žádná jiná instituce v Česku neprovozuje něco podobného.
Jakou jistotu má česká firma, že na konci zamýšleného obchodu se nenachází partner, který může být v některých směrech problematický?
Důležitou součástí Trade Clubu je takzvaná obchodní seznamka. V ní se nacházejí pouze ověření klienti bank, se kterými můžete bez obav zahájit obchodní aktivity a podepisovat smlouvy. Nespolehlivé a neprověřené klienty aliance nemůže do systému zařadit. Je to ověřováno na několika stupních. Tím se zvyšuje bezpečnost obchodů a transakcí.
Kolik českých společností je v současnosti do Trade Clubu zapojených?
Zatím je jich několik set a každý měsíc přibývají desítky aktivních klientů. Jak pozorujeme, velmi dobře slouží malým a středním firmám, které nemají zázemí a know-how o zahraničním obchodu jako velké korporace a nemají možnost si některé věci rychle najít a především ověřit.
Co klienty při využívání platformy především zajímá? A je v tom nějaké překvapení, které jste nečekali?
Předpokládali jsme, že malé a střední firmy budou platformu využívat jako informační zdroj pro mezinárodní obchod a velké zde budou hledat nové obchodní partnery. Ale jak vidíme, všechny společnosti, bez ohledu na velikost, si pomocí Trade Clubu ověřují především informace při většině zakázek v mezinárodním byznysu, protože podmínky v různých zemích se mohou neustále měnit. Platforma má navíc i takzvaného hlídacího psa. Dám konkrétní příklad: Obchodujete například s ocelí, proto si nastavíte podmínky, které v jednotlivých zemích světa existují, protože potřebujete být informován o možných změnách v tomto sektoru. V reálném čase pak zájemce od nás dostává e-mailem informace, kde, kdy a jaké podmínky se při obchodování s ocelí změnily.
Jsou v systému pouze informace z vyspělých států, nebo je pokrytý celý svět?
Dnes tam najdete data ze 190 zemí. Na již vzpomínané obchodní seznamce jsou pak informace o ověřených partnerech z více než 60 zemí a do několika měsíců tam budou tato data ze zhruba 75 států. Na celkový počet vzpomínaných 190 zemí ve všech parametrech, kde budou jen prověření klienti, se chceme dostat do roku 2022.
V oblasti mezinárodního obchodu se ale objevují i určitá rizika, jako jsou možné obchodní války mezi Čínou a USA, tahanice kolem brexitu, zpomalování německé ekonomiky či vliv různých regionálních ozbrojených konfliktů. Co v Trade Clubu vidíte? Mění se trhy, na kterých české firmy působí?
Přes možné hrozby, z nichž jste některé vyjmenoval, celkově globální ekonomika roste a zajímavý růstový potenciál je například v Africe či Asii. Pořád pro nás vznikají nové trhy a české firmy jsou čím dál odvážnější na ně pronikat. Také sledujeme zvýšený zájem z ciziny o české společnosti. Určitý optimismus pramení i z toho, že ekonomika České republiky poroste i příští rok.
Kromě Trade Clubu vznikl i portál We.trade. Jaký je mezi nimi rozdíl?
We.trade je elektronický portál pro vypořádání přímých obchodů mezi firmami na platformě blockchain. Participuje na něm 14 velkých bankovních skupin světa. Momentálně ho testujeme a spuštění se připravuje na začátek příštího roku. Trade Clubem bylo řečeno bylo A, We.trade bude znamenat B. Je to vytvoření prostředí, v rámci kterého budou moci firmy, jež se například seznámí právě přes Trade Club, spolu bezpečně obchodovat. Jeho hlavní výhodou je digitalizace bankovních nástrojů používaných v mezinárodním obchodě na principu dokumentárních akreditivů a bankovních záruk. A opět to má kromě zvýšení bezpečnosti přidanou hodnotu v tom, že se vše zrychlí a zjednoduší.
Budete We.trade provozovat sami, nebo se na něm budou podílet i jiné finanční skupiny?
Kromě nás budou do něj v České republice zapojeny i další velké banky.
Jsou podobné platformy a portály přímou konkurencí státních a veřejných organizací, jako jsou CzechTrade nebo CzechInvest? Nebo budete s nimi spolupracovat?
Všechny vzpomínané instituce, platformy a bankovní aliance mají za cíl usnadnit pro české subjekty obchodování se světem. V momentě, kdy to budou dobře zvládat komerční subjekty, jako je například ČSOB, tak to pomáhá a uvolňuje prostor i pro veřejné prostředky, které se pak v ekonomické diplomacii státu mohou nasměrovat jinam. V zásadě to má vést k vytvoření podmínek pro lepší spolupráci všech. Nejsme v žádném rozporu, jen se ta práce diverzifikuje.
Rozumím, ale jakou roli pak podle vás mají sehrávat státní instituce a politická reprezentace v mezinárodním obchodě?
Existují země, kde u velkých strategických partnerů a velkých projektů musí být i politická podpora daného státu. Děje se to například v Číně, v Rusku, ale také v některých dalších asijských či afrických zemích. My dokážeme spolehlivě ošetřit jednotlivé obchody a poskytnout firmám potřebné služby, ale někde mezinárodnímu obchodu pomůže i české velvyslanectví v příslušné zemi či organizace jako CzechTrade a CzechInvest. Všichni máme stejný cíl, jen u toho využíváme jiné know-how. Měla by v tom vzniknout daleko větší synergie, což prospěje našich klientům i státu. Máme se doplňovat, ne si konkurovat.
Poměrně neobvyklé je, že Trade Club nabízíte jako službu zdarma. Většinou banky nic nedávají bezplatně, proč to platí v případě této platformy, která je navíc službou pro firmy?
Očekáváme, že když firma naváže přes Trade Club obchodní vztahy, tak to sebou ponese potřebu dalších bankovních služeb, které jim poskytujeme. Je to vzájemně výhodné.
Česká republika je exportně orientovanou zemí, ale naprostá většina obchodu probíhá se zeměmi Evropské unie. Jaké nové trhy se na mapě českých firem objevují?
Obecně se dá říct, že o české společnosti je dnes ve světě skutečně velký zájem. Samozřejmě největší objem obchodů probíhá se zeměmi Evropské unie. Velká poptávka je ale v současnosti po českých firmách například z Asie. Nejenom z Číny, ale také z Jižní Koreje, Malajsie, Indonésie nebo Japonska. A pak z regionu Severní Ameriky. Svět se tím pro české firmy, malé, střední i velké, stále více otevírá. Osobně mám největší radost, když naši klienti získají přes Trade Club nové zahraniční zákazníky
