Čeští manažeři se stále musí obávat o mzdy a nárok na důchod z minulosti. Ačkoliv rizika pro lidi, kteří vykonávají manažerské funkce a zároveň zasedají ve statutárních orgánech firem, měla odstranit novela obchodního zákoníku, přesto například nárok na mzdu vyplacenou do konce loňského roku bez ošetření právních vztahů kýženou jistotu manažerů nepřináší.
Foto: Profimedia.cz
Podle průzkumu advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal si problém souběhu funkcí uvědomuje 58 % společností v ČR, přesto se jím aktivně zabývá jen necelá pětina (19 %) z nich.
Stručné závěry průzkumu Ambruz & Dark/Deloitte Legal, který proběhl závěrem loňského roku:
• Šest z deseti firem (58 %) v ČR si riziko souběhu funkcí uvědomuje, aktivně jej řeší jen pětina z nich
• Čtvrtina firem v ČR (23 %) očekává, že problematiku souběhu funkcí za ně vyřeší stát
• Pětina dotázaných společností (19 %) souběh funkcí odstranila nebo omezila jeho rizika
„Souběh funkcí představuje pro firmy i po novele zákona stále značné komplikace. Podle našeho průzkumu více než dvěma třetinám manažerů (70 procent) není jasné řešení, které navrhlo Ministerstvo spravedlnosti a zhruba pětina (26 procent) považuje řešení za nedostatečné,“ uvedl Jan Spáčil, partner společností Ambruz & Dark/Deloitte Legal.
Sama otázka souběhu funkcí je „na stole“ již od roku 1993, přičemž od této doby proběhla kvůli němu celá řada soudních sporů mezi společnostmi a jejich zpravidla již bývalými manažery. „Problém souběhu funkcí vedl až k situacím, kdy soud kvůli němu nejenže zamítl žalobu manažera, který chtěl po firmě vyšší bonus, ale navíc rozhodl, že jeho pracovní smlouva je neplatná. To v jeho případě znamenalo, že přišel nejen o celý bonus, ale dokonce musel vracet mzdu za několik let zpátky,“ dodává Jan Procházka, advokát Ambruz & Dark/Deloitte Legal.
Mnohé advokátní firmy proto doporučují klientům stejně jako před účinností novely zrušit souběh a ponechat ve společnosti manažery pouze jako jednatele nebo členy představenstva. Smlouva o výkonu funkce může poskytnout jednateli nebo členovi představenstva prakticky stejný komfort jako smlouva pracovní – odstupné, placené volno, pojištění, benefity, bonusy.
Argumentem pro odstranění souběhu je také to, že se již firmám nevyplatí ani z pohledu daní a odvodů. Od 1. ledna 2012 platí totiž novely daňových a odvodových předpisů, které staví jednatele a členy představenstva zcela na roveň zaměstnanců. „Novinkou od nového roku je, že zaměstnanci, jednatelé i členové představenstva jsou za stejných podmínek účastni zdravotního, důchodového i nemocenského pojištění a náklady na jejich odměnu či mzdu jsou pro společnost daňově uznatelné. To je oproti stavu do konce loňského roku podstatný rozdíl,“ doplňuje Robert Bezecný, daňový poradce Deloitte.
Problém souběhu funkcí vzbudil významný zájem veřejnosti v roce 2010. Tehdy Nejvyšší správní soud v daném případě rozhodl, že žadatel neměl nárok na výplatu dávek nemocenského pojištění. Od té doby panovala ve vedení českých firem nejistota z dalšího vývoje a podnikatelská veřejnost naléhala na vládu, aby nedokonalou legislativu změnila.
Ministerstvo spravedlnosti následně na to předložilo několik verzí novely obchodního zákoníku, z nichž nakonec byla zvolena ta, která výslovně dovoluje souběh funkcí zakotvit a delegovat některé pravomoci na zaměstnance, i když je jím jednatel či člen představenstva sám. Kromě toho novela stanovila i některé další podmínky a předpoklady pro souběh funkcí. Podle nových pravidel bude mzdu manažera nakonec schvalovat valná hromada společnosti a jeho odpovědnost za výkon delegovaných činností bude neomezená. O rozdělení pravomocí budou nově rozhodovat jednatelé či představenstvo.
„Ačkoli má právní regulace souběhu podle novely obchodního zákoníku mnoho pracovněprávních aspektů, není nová úprava nijak provázána se zákoníkem práce, což může do budoucna vyvolat mnoho interpretačních nejasností a z toho vyplývajících praktických problémů,“ říká Jan Spáčil, partner Ambruz & Dark/Deloitte Legal. „Očekáváme proto, že se firmy budou chtít podobným problémům vyhnout a řada z těch, které ještě souběh neodstranily, tak učiní v letošním roce. Situaci by však bez dalšího neměly považovat za vyřešenou ani firmy, které se rozhodly souběh zachovat. Novela obchodního zákoníku umožňuje pouze legální nastavení souběhu do budoucna, avšak sama o sobě neřeší předchozí stav v rozporu se zákonem. Nestačí tak pouze ponechat současný stav, resp. problematický stav existující do konce minulého roku a domnívat se, že novela vše vyřešila. Je nutno právní stav souběhu nově nastavit, jinak bude nadále neplatný, “ uzavírá Spáčil.
