Manažerský barometr

Spíše opatrnější postup při řešení iráckého problému by volili respondenti Manažerského barometru, kdyby se ocitli na místě amerického prezidenta Bushe. Řada jich tvrdí, že vojenský útok by spíše než urovnání situace přinesl další násilí. Často také ředitelé zmiňovali fakt, že bojovný postoj hlavy USA nemá podporu v Evropě, bez které nelze tento problém definitivně vyřešit. „Já osobně bych nezaútočil, protože nic pozitivního to stejně nepřinese. Spíše by měli Američané zapřemýšlet, jak využít islámu ke změně podmínek a situace,“ říká jeden z manažerů. Jiný tvrdí: „Útok bez širší mezinárodní podpory nemůže přinést žádaný výsledek změny vlády v Iráku.“
Někteří se naopak vyslovili jednoznačně pro útok: „Saddám Hussajn je nebezpečný šílenec inspirovaný militantním výkladem islámu. Svou nezodpovědnost a nezájem o osud planety již prokázal zapálením ropných vrtů po válce v Zálivu. Bylo tenkrát chybou nedokončit jeho odstranění, proto je nutno to nyní napravit. Dříve než na nás pošle atomovou zbraň.“ Další respondent si myslí: „Nechci, aby to znělo militantně, ale pokud by někdo tvrdě zaútočil na Německo v roce 1937, tak si svět možná mohl ušetřit jeden velký problém. Kdyby někdo zaútočil v roce 1999 na Afghánistán, tak nemuselo dojít k 11. září. Záměrně říkám možná, protože nelze s jistotou tvrdit, že každý problém lze vyřešit preventivním úderem. Lze ale na základě praktických zkušeností prohlásit, že politika mírového řešení nikdy nikam nevedla, protože k problémům stejně došlo a byly větší, než kdyby byly řešeny včas.“
Řada manažerů se k otázce nedokázala vyjádřit. Důvody byly různé: „Americký prezident má jistě k dispozici více informací než já, proto může mnohem kvalifikovaněji posoudit, jaké nebezpečí dnešní irácký režim pro okolní svět představuje.“ Debatu uzavřel „neútočný“ názor jiného ředitele: „Postrádám aroganci Američanů ve vztahu ke spojencům a ostatnímu světu, tudíž bych nechal zbraně v klidu.“