Myslíte si, že povodeň citelně sníží výkon českého hospodářství v letošním roce?
- Ano 39,6 %
- Ne 49,1 %
- Nevím 11,3 %
Budeme se muset naučit žít s vědomím, že stoleté vody budeme muset přejmenovat na pětileté, takto lakonicky glosoval jeden z účastníků Manažerského barometru ničivé povodně, které zasáhly Českou republiku. O jejich dosahu svědčí mimo jiné i to, že tentokrát odpověděla jen třetina dotazovaných, větší část mailových adres nefungovala, a respondenti tak neměli šanci se ke katastrofickým záplavám vyjádřit.
Nicméně většina těch, kteří odpověděli, se domnívá, že povodeň výkon českého hospodářství negativně neovlivní. Jeden z nich uvedl: „Obecně u mne převládá pozitivní pocit z toho, jak se ČR vypořádává s touto tragédií. Zaujala mě silná mediální odezva v klíčových zahraničních médiích (vidím určitou analogii s listopadem 1989 - silné impulsy tohoto typu lidé ve světě nezapomínají, myslím, že se díky tomu výrazně posílí vnímání ČR jako středoevropského státu).“ Jiný konstatuje: „Povodně budou mít spíše stimulující účinek. Řada rekonstrukcí se nezastaví po dosažení původního stavu, ale povede k vylepšení rekonstruovaných objektů. Podobné to bude i s vybavením domácností, kanceláří a s rekonstrukcemi postižených průmyslových podniků.“ Objevil se také názor, že celková bilance sice bude znamenat snížení tempa růstu, ale je možné že v lepší struktuře. Rovněž tak zazněl názor, že katastrofa má i racionalizační impulsy, jako třeba zrušení nákupu stíhacích letadel Gripen.
Naši přispěvatelé se také vyjadřovali k otázkám, které Česko během „mokrého“ týdne pálily. Jeden z manažerů se věnoval médiím:
„Nejslabším viditelným prvkem byla úroveň či kvalita informačního pokrytí veřejnoprávní televizí, jejíž tým redaktorů nebyl schopen používat moderní prvky vizualizace problému (dynamické mapy, informačně hutné záběry s popisky času a místa děje). Tým ČT pak nahrazoval organizační a profesní nedostatky ústním sdělováním na úrovni rozhlasu se statickým pozadím na úrovni newsroomu. Srovnání úrovně zpravodajství například s novináři deníků či
zahraničních televizí je alarmující (což neznamená vždy pochvalu pro druhé).“
Jako celkové podcenění hodnotí respondent Manažerského barometru celý průběh záplav: „Nejprve situaci podcenily úřady, ať už se jednalo o primátora, krizový štáb či občany. Co se občanů týká, doprava v Praze dokazuje, že 60 procent obyvatel nic nezajímá a své pohodlí nehodlají v žádném případě obětovat. Můj poslední postřeh se týká metra. Jak je možné, že zábrany, které byly stavěny pro případ atomového výbuchu a následně tlakové vlny a měly by být naprosto izolující, nedokázaly udržet tlak vody? Je tedy metro opravdu atomovým krytem, nebo je to jenom Potěmkinova vesnice?“
O tom, že povodeň poukázala na zoufalý stavební stav některých (bohužel mnohých) objektů, píše jeden z dotazovaných. Z jeho pohledu lidé investují do oprav interiéru a krytin, budují nákladné koupelny a kuchyně, ale zapomínají na skutečnost, že pod novou fasádou je zeď z vepřovic.
„Rád se podívám, jak se zachovají pojišťovny. Kolik toho při uzavírání nových a znovu uzavírání platných pojistek po záplavách v roce 1997 vsunuli do petitu pojistných smluv tak, aby to bylo nevýhodné pro pojištěnce a přínosem pro pojišťovnu. Zda budou lavírovat nad významem slova záplava a povodeň, vyplavení, promočení a zaplavení, následné poškození a podobně,“ tyto obavy popsal další manažer.
Výstižný souhrn svých postřehů poslal jeden z dotazovaných. Ve svém příspěvku se věnoval všem sledovaným oblastem a zhodnotil je.
- Vodohospodáři:
Povodeň o takovém rozsahu a intenzitě byla věc téměř neovlivnitelná. Dělali co mohli, ale větru ani dešti poroučet nelze. Některé výroky premiéra o tom, že změníme krajinu ať to stojí, co to stojí, mi trochu připomínaly doby minulé, kdy se už někdo snažil poroučet větru a dešti.
- Vláda, ústřední orgány:
Byli zaskočeni a velmi dlouho tápali. Prioritu, tedy ochranu
životů lidí si uvědomili ale brzy. Nefungovala komunikace mezi resorty a už vůbec ne směrem ke sdělovacím prostředkům. Jakoby neexistovaly žádné plány, databáze, scénáře, které mají na starosti stovky dobře placených úředníků z našich daní.
- Sdělovací prostředky:
Vnesly do situace ještě více zmatku a paniky. Projevila se neprofesionalita valné části naši novinářské obce. Sdělovat své osobní, nepodložené, neodborné domněnky o tom, co a jak udělá voda tam či onde v době, kdy se na redaktory upínají zraky statisíců vystresovaných lidí, bylo krajně neodpovědné.
- Městské části:
Totální zmatek, neprofesionalita, liknavost a bezradnost úředníků. Snahu pomoci nelze upřít, ale bez kvalitních a připravených lidí je to téměř ztráta času. Opět, jako by neexistovaly krizové scénáře. Kde jsou ty obrovské finanční prostředky, které šly na informační systémy, na proškolování samosprávy, co mají v těchto situacích dělat? Proč nebyly vybudovány protipovodňové stěny také na Smíchově, jako v prostoru u Lávky? Jednalo se o pouhých 300 - 400 metrů? Jestli se potvrdí informace, že pražští památkáři kvůli estetickým důvodům zapříčinili to, že nebyl vybudován protipovodňový systém na Kampě, tak ať si sáhnou do svého svědomí. Asi je lepší mít trochu ošklivou stěnu někde, kde jsou památky, než tyto památky nemít vůbec. Jestli se tato informace potvrdí, měli by občané z Kampy naše militantní „ochranáře kultury“ zažalovat.
