Manažerský barometr

28. 6. 2002

Profesor klaun, Předpověď počasí

Měl by zůstat Václav Klaus předsedou ODS i po prosincovém kongresu strany?

Ano 15,4

Ne 68,3

Nevím 16,3

Jednomu by bylo Václava Klause až líto. Nejenže dopadl ve volbách neslavně, ale také manažeři si o jeho setrvávání v čele strany myslí své. Někteří mu dokonce dávají za vzor politického stratéga Miloše Zemana: „Dalším zůstáváním ve funkci jen poškozuje stranu. Tady vyniká Zemanova politická prozíravost. Ten svým ohlášeným (a uskutečněným!) odchodem dal voličům pocit změny a přitom uchoval moc pro ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly.“ Klaus by měl proto podle valné většiny dotázaných odejít.
Mnozí z ředitelů neupírají předsedovi ODS zásluhy z minula. Jeden z nich uvedl: „Václav Klaus na počátku devadesátých let po pádu socialismu poskytl této zemi novou vizi, za což mu patří uznání a všeobecný obdiv.“ Druhým dechem však manažeři vypočítávají omyly, jichž se dopustil a důvody proč by měl opustit scénu. Mezi dva hlavní patří neschopnost vybrat si spolupracovníky a pověstná arogance. „Mimo jiné se dopustil zásadní chyby v tom, že se vždy obklopoval lidmi, kteří byli servilní k jeho osobě a nekritičtí k jeho názorům. Pokud se v minulosti vyskytnul ve špičkách ODS člověk s jiným názorem, byl postupně vytlačen,“ myslí si jeden z respondentů. Jeho kolegyně vidí za selháním ODS také důvod, proč mnozí pravicově orientovaní voliči vůbec nešli k volbám. „Klaus by si měl uvědomit, že velký podíl viny na neúspěchu ODS nese právě on se svojí arogancí. Bohužel, ač jsem pravicově založená, marně hledám pravicovou stranu, která by si dala záležet na tom, aby přesvědčila voliče. Klaus asi spoléhal na to, že je potřeba pravice a že pravicově založení lidé budou muset volit ODS, protože nemají koho jiného. Neuvědomil si, že mnozí z nich neměli koho volit, protože jemu už nevěří,“ odpověděla.
Respondenti se shodli, že občanští demokraté potřebují nový impuls k oslovení voličů. „ODS potřebuje personální změnu ve vedení, i když Klaus je mimořádná osobnost, kterou nepůjde jen tak nahradit. ODS se musí smířit s tím, že nepůjde o náhradu Václava Klause, ale o výměnu za úplně někoho jiného, se všemi důsledky, které z toho vyplynou,“ soudí jeden ředitel. Další s ním souhlasí: „Společnost je už příliš antiklausovsky naladěna, a dokud bude v čele ODS stát Klaus, nemá strana šanci na výraznější volební úspěch ani na spolupráci s ostatními stranami.“
Jiný z účastníků ankety zase upozornil na nebezpečí, které Václavu Klausovi hrozí, neodejde-li včas. Z kdysi významné osobnosti by se snadno mohl stát komickou figurkou. „Proboha ne, pokud ovšem Václav Klaus z vrozené skromnosti nechce, aby jeho zasloužený, dosud neodhalený pomník zakladatele novodobého kapitalismu v Česku byl ještě za jeho života odhalen někým jiným nežli jím samým,“ odpověděl na dotaz týdeníku EURO.

Lze věřit údajům o HDP, když pozdější revize Českého statistického úřadu zásadně mění původní výsledky?

Ano 29,8

Ne 47,1

Nevím 23,1

Údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o HDP považuje téměř polovina Manažerského barometru za nespolehlivé. „Dá se jim věřit asi jako předpovědi počasí nebo volebních výsledků,“ říká jeden z nich.
Početná je ale i skupina zastánců úřadu. Jako důvody pro jeho obhajobu uvádí, že podobné revize, jaké ČSÚ provádí, jsou běžné v mnoha zemích. Oceňují zejména rychlost, s jakou informace přicházejí. „Jsou to nejlepší možné údaje dostupné v daném čase a k základní orientaci jsou dostačující. Revize údajů o HDP nejsou specifickou českou záležitostí, a pokud někdo hodnotí ekonomiku pouze na základě tohoto jediného ukazatele, tak je to jeho problém. Zveřejněné údaje je nutno brát orientačně a počítat s tím, že se mohou nezanedbatelně změnit. Více transparentnosti a komunikativnosti ze strany ČSÚ by ale v žádném případě neškodilo,“ domnívá se jeden z ředitelů. Manažeři také často poukazovali na to, že lidé, kteří s čísly statistického úřadu pracují, s odchylkami počítají.
Negativně se k údajům o hrubém domácím produktu přicházejícím z ČSÚ respondenti stavěli zejména z toho důvodu, že revize jsou příliš rozsáhlé a čísla lze upravovat dle potřeby. Je proto zapotřebí brát je s rezervou. „Je to již poněkolikáté a tato poslední revize byla poměrně obsáhlá, takže to nedělá vůbec dobrý dojem. Proto uváděným číslům již nevěřím a beru je jen jako určitou indikaci,“ odpověděl jeden z nich a další dodává: „Je jasné, že statistické závěry lze vytvářet podle momentálních potřeb. Vždy je možné zmanipulovat, jaká zdrojová data do výpočtu zahrneme.“
Zazněly ovšem i názory, které podezíraly úřad z politické závislosti. „Otázkou je, zdali jde o chyby technické, nebo o „chyby“ na politickou objednávku. Zdá se mi, že se vedení ČSÚ dostalo do vleku vládní politiky,“ prohlásil jeden ředitel. Jiný podotýká: „Náš statistický úřad je zjevně stále jedním z nástrojů firmy Grégr a spol.,“
Jako řešení navrhl jeden z manažerů zlepšovací návrh: „Aspoň něco máme k dispozici. I když více přesnosti by neuškodilo. Plat šéfa úřadu by se mohl odvíjet od množství korekcí…“