Manažerský barometr

8. 4. 2002

Průzkum týdeníku EURO

Zákazníci neutečou

Považujete zvýšení cen poštovného (mimo jiné 6,40 Kč za dopis), které navrhuje Česká pošta, za adekvátní? Ano 29 %
Ne 47 %
Nevím 24 %

Téměř polovina ředitelů, kteří odpovídali na otázky Manažerského barometru, si myslí, že požadavek České pošty na zvýšení poplatků je nepřiměřený. Hlavním důvodem pro toto tvrzení je, že služby pošty nejsou dostatečně kvalitní. Respondenti byli také zajedno v tom, že trvající monopol pošty rozhodně ke zlepšení nepovede.
„Pošta neustále zdražuje, ale nijak se nezlepšuje. Konkurenci nemá, a tak si dělá, co chce,“ zní charakteristický názor jedné manažerky. K ní se připojují její kolegové s podobnými odpověďmi. „Za služby, které poskytuje, jsou současné ceny až příliš adekvátní,“ tvrdí jeden z nich. Jiný se pouze ptá: „Jaké zlepšení služeb díky zvýšení cen dostanu?“
Příčiny zvyšování cen respondenti vidí dvě. První je v nedostatečné produktivitě a druhá - jež s ní úzce souvisí - v postavení pošty v Česku. „Požadavek není přiměřený z pohledu trhu. Pouze z pohledu monopolní firmy. Proč zvyšovat produktivitu, když zvýšit ceny jde také a zákazníci nemají kam utéct,“ reagoval jeden z ředitelů. Další svůj negativní postoj rozvedl: „Česká pošta je typickým příkladem podniku, který drží v určitém segmentu monopol, a jemuž není možno silami žádného podnikatelskéh

Hádání z magické koule

Myslíte si, že ve druhém čtvrtletí letošního roku posílí kurs koruny až pod hranici 30 korun za euro?
Ano 50 %
Ne 33 %
Nevím 17 %

Euro bude brzy stát méně než třicet korun. Takový názor zastává přesně polovina respondentů pravidelné ankety týdeníku EURO. Zdaleka ne všichni to však považují za dobrou zprávu. „Pokud se nestane nic mimořádného (třeba politická nestabilita po volbách), lze takový vývoj očekávat,“ tvrdí jeden z manažerů.
Vzhledem ke spekulativní povaze otázky se ředitelé zaměřovali na různé aspekty možného vývoje, počínaje postojem České národní banky a konče volbami. „Ve své podstatě je to pro ekonomiku nesmírně pozitivní, neboť je to nejlepší možný tlak na zvyšování efektivity a konkurenceschopnosti subjektů v ekonomice. Zatím se s tím vyrovnávají překvapivě dobře, což svědčí o tom, jak obrovské rezervy v podnicích existovaly,“ vyjádřil patrně nejoptimističtější názor ve prospěch silnější koruny jeden z účastníků ankety.
Naopak argumentace těch, kteří posílení koruny nevěří, často začínala u pohledu České národní banky. „Spíše neposílí, protože záleží nejen na ekonomice české a světové, ale i na centrální bance. A té se asi takový kurs líbit nebude,“ uvažuje jeden z nich. Stejný názor zastává i další ředitel, avšak snaží se dohlédnout do vzdálenější budoucnosti. „Tlak na exportéry začíná být příliš velký, a tlak na intervence se proto bude stupňovat. Pokud byste se ale ptali zhruba na roční horizont, tak ano,“ uvádí. Někteří respondenti soudí, že sílu koruny ovlivní také blížící se volby. „Kurs koruny se bude vyvíjet s ohledem na oživení ekonomiky v USA přes Evropu. Na vývoj koruny bude rovněž nepříznivě působit předvolební dění, ubudou významné privatizační kauzy a investiční vstupy,“ odpověděl jiný manažer.
Mnozí respondenti by situaci považovali za nebezpečnou pro české hospodářství, zvláště pokud by přetrvávala delší dobu. „Toto je otázka spíše pro magickou kouli. Jak se vyvine kurs eura ke koruně, opravdu nevím. Pokud by však došlo k prolomení psychologické hranice 30 CZK/EUR a pokud by se takový kurs udržel několik měsíců, pak by to mělo bezesporu devastující vliv na českou ekonomiku,“ říká manažer z bankovního sektoru. A další souhlasil: „Určitě by to nebylo dobře. Reálný stav naší ekonomiky takové posilování měny nijak nepodporuje. Tím horší bude pád.“