Rozvážné ultralevicové šílenství, Nejsou masochisti
Rozvážné ultralevicové šílenství
Vnímáte Vladimíra Špidlu jako svého „třídního“ nepřítele?
- Rozhodně ano 12,5
- Spíše ano 28,4
- Spíše ne 22,5
- Rozhodně ne 24,1
- Nechci komentovat 12,5
Vášnivé reakce vyvolala otázka Manažerského barometru, zda respondenti považují Vladimíra Špidlu za svého třídního nepřítele. Zatímco někteří přiznávají, že z ekonomického pohledu ho tak lze brát, jiní nechtěli téma komentovat a dalším připadala otázka nepatřičná a nevhodná. „Zatím se mi zdá, že používá poměrně korektní metody, ale cíle, kterých chce dosáhnout, jsou buď nereálné, anebo nebezpečné,“ říká jeden z ředitelů. Další přibližuje svůj názor: „Lidi vnímám jako chytré a hloupé, a pan Špidla mi jako hloupý příliš nepřipadá. Pouze program strany, kterou reprezentuje, je v některých bodech podle mne zcela iracionální a postrádá ekonomické atributy.“ Podobně hovoří i jiný manažer: „Vnímám ho zejména jako ekonomického nepřítele, který, ostatně jako všichni socialisté, posiluje ochranářský přístup ke státním podnikům, jehož jediným výrazným rysem je schopnost spolehlivě „prožrat“ vlastní budoucnost.“ Další tvrdí: „Pan Špidla škodí této zemi, nejen jedné „třídě.“
Některým respondentům se dotaz zdál nepřiměřený a jeho terminologii odmítli: „I přes uvozovky mi připadá vaše otázka velmi nepatřičná až hloupá, a nehodlám na ni odpovídat.“ „Tento termín nemá v současné době smysl, pouze se lišíme v názorech,“ uvedl jiný ředitel a jeho kolega se připojil, „Pouze nesouhlasím s některými jeho názory, na nesmiřitelný třídní boj a mobilizace tady máme jiné odborníky.“ Pro Vladimíra Špidlu se také našla slova chvály: „Je to velice rozvážný, cílevědomý pán, možná s příliš silným sociálním cítěním. Sežene-li na to peníze, tak proč ne.“
Ti, kteří premiéra za svého „nepřítele“ považují, svou odpověď často komentovali a vysvětlovali: „Do této role se staví svými činy on, mně pojem „třídního nepřítele“ už dlouho vůbec nepřišel na mysl. Skutečně až teď se Špidlou a jeho agresivním ultralevicovým šílenstvím.“ Jedna z manažerek je přesvědčena: „Jeho politika je o několik „tříd“ jinde, než by mohla být politika vedoucí k prosperitě založené na možnostech pro ty, kteří pracují zodpovědně a seriózně.“ Jiný respondent parafrázuje: „Rozhodně bych ho neoznačoval za třídního nepřítele, spíše jako průměrný produkt naší podprůměrně rozvinuté politické scény.“ Další tvrdí: „Takto položenou otázku nechci komentovat. Jinak pana Špidlu vidím jako neschopného premiéra, kterému se z mně neznámého důvodu dostává v podstatě příznivého přijetí od českého tisku.“
Nejsou masochisti
Sleduje Vaše rodina reprízu normalizačního seriálu Žena za pultem?
- Ano 5,8
- Ne 77,5
- Někdy 14,2
- Nevím 2,5
Příběh Anny Holubové v normalizačním seriálu Žena za pultem respondenty pravidelné ankety týdeníku EURO zatím k televizním obrazovkám nepřitáhl. Někteří manažeři jeho reprízování vítají, jiní jsou jím pobouřeni. „Možná je docela dobře občas připomenout, jak fungovala samoobsluha. Svému dítěti dost těžko vysvětluji, že jahody v zimě nebyly samozřejmostí. Myslím, že neuškodí, když to bude vědět, dějepis se vždycky lépe učí na příkladech,“ pochvaluje si jedna manažerka. Podobně odpověděl také další ředitel: „Je to varování z minulosti. Doba, kdy se prodavačka nemusela ptát, jaký trojúhelníkový sýr si zákazník přeje, protože na krámě byl pouze jeden druh, se doufám už nevrátí.“ Jiný pouze uvedl: „Nekoukám na to, nejsem masochista ani duševní chudák.“
Mnoho z reakcí bylo však neutrálních: „I kdyby se na to má rodina dívala, tak by mi to nevadilo. Sledování filmu Anděl na horách mne také nijak zvlášť nepopuzuje. Ti, kteří by chtěli, aby se ony „blahé“ doby vrátily, se již stejně vyjádřili při parlamentních volbách.“ Jiný podobný názor: „Dívám se a vůbec se za to nestydím. Byla to taková doba, se svými kladnými i zápornými aspekty.“ Další respondent říká: „Mí přátelé se čas od času na nějaký díl podívají a pak při obědě vzrušeně diskutují a glosují hlavní hrdinku. Vlastně si ani nejsem jistý, zda bych chtěl vůbec seriál sám vidět. Poslouchat vyprávění je daleko zábavnější.“
Ředitelé často hodnotili dějovou stránku seriálu. Záleželo ale, s čím jej porovnávali. „Díval jsem se na první díl a zaujalo mne, jak neuvěřitelně plytké a bez spádu to je,“ domnívá se jeden z nich. Jiný naopak tvrdí: „Celkem vítám jeho reprízování. Kvalitou jsou příhody Anny Holubové plně srovnatelné s výtvory Hollywoodu, ale rozhodně jsou zábavnější.“ Další šéf zašel pro srovnání hlouběji do minulosti: „Pravý účel seriálu je pro dnešní dobu nesrozumitelný. A zatímco prvorepublikové filmy také nejsou samé skvosty, nesou alespoň eleganci doby vzniku a herecké výkony, kterým se lze i po létech pousmát. Tady k smíchu není vůbec nic. Je k pláči stejně jako křečovitá snaha komerční televize za každou, jakkoli pokleslou cenu, vydělat. Tento seriál nepatří do dnešní doby stejně jako jeho rodná partaj.“
Pramen: Týdeník EURO - odpovídalo 120 manažerů
