Alespoň pár slušných lidí / Desetníky nejsou k ničemu
Alespoň pár slušných lidí
Má tato vláda vaši důvěru?
- ANO 37,4 %
- NE 33,6 %
- ZDRŽUJI SE HLASOVÁNÍ 29 %
Nejen Parlament, ale také respondenti Manžerského barometru vyslovili důvěru nové vládě, i když podobně jako ve sněmovně kabinet „proklouzl“ jen těsnou většinou.
Ale ani manažeři, kteří souhlasí s vládnutím Špidlova týmu, nevyslovovali pouze chválu: „Ve srovnání s vládami předchozími spíše ANO – vidím některá podstatná personální vylepšení. Ovšem pokud budu vládu posuzovat jako takovou, její prohlášení, důvěryhodnost některých členů…, nacházím výhrady a nevěřím v její kompetentnost,“ neodpustil si jeden z manažerů. I další odpovídá v podobném duchu: „Ano, ale s velkou výhradou. Ano proto, že ve vládě je alespoň pár slušných lidí a zastoupení menších stran bude snad jakousi brzdou socialistickému šílenství. Výhrady mám proto, že koaliční partneři jsou slabí na to, aby dokázali zvrátit představy ČSSD o zadluženosti, dětských přídavcích, školném a tak dále.“ Většina respondentů oceňuje zejména proevropský charakter nynějšího kabinetu.
Oponenti kritizují hlavně ekonomický program nové vlády: “Ani náhodou nemá mou podporu. Stačí se mrknout na první „rozpočtové“ kroky a myšlenky.“ Jinému manažerovi se nelíbí, že tento kabinet zneužíval potransformačního polštáře, který přes veškeré kritiky vznikl relativně úspěšnou transformací, o kterou se tato ani předchozí socialistická vláda nezasloužila. Připomínky se vyskytly také k novému ministru financí: „Vzhledem k obsazení dle mého názoru klíčového postu ministra financí člověkem bez jakýchkoli praktických zkušeností a znalostí reálného fungování ekonomického prostředí, nemůže mít u mě tato vláda žádný kredit.“
Manažeři, kteří se zdrželi hlasování, svou odpověď „nevím“ zdůvodňovali různě. Mnozí nechtěli zaujímat jakákoli konečná stanoviska, neboť soudí, že Špidlova vláda zatím nic nevykonala. Podmínkou vyjádření důvěry pro některé respondenty je schopnost kabinetu naplňovat vládní program. Jiní čekají, jak se vládní tým postaví ke kauze Kavan a Štiřín. Někteří ředitelé uváděli, že se hlasování zdrželi, ale připojili poznámku, že ze současného sestavení kabinetu nejsou nijak nadšeni. “Bohužel ale v dané povolební situaci nelze čekat nic výrazně lepšího,“ komentuje jeden z manažerů. “Mnozí lidé mi připadají naprosto nekompetentní, a to jak malou odborností, tak minimálními zkušenostmi s řízením čehokoliv většího, než je vlastní rodina,“ konstatoval další.
Nejsou k ničemu
Jste pro rychlé zrušení desetníků a dvacetníků?
- ROZHODNĚ ANO 37,4 %
- SPÍŠE ANO 34,6 %
- SPÍŠE NE 17,8 %
- ROZHODNĚ NE 10,2 %
- NEVÍM 0 %
V otázce prospěšnosti deseti a dvacetihaléřů má většina účastníků Manažerského barometru jasno: zrušit, zněla odpověď téměř 80 procent z nich. Poukazují na inflaci, která drobné mince stále více vytlačuje z praktického použití. Manažeři soudí, že z praktických důvodů by zrušení dorbných uvítali jak obchodníci, tak zákazníci. Jeden z respondentů uvádí: „Rozhodně ano. Pokud je výrobní cena platidla vyšší než jeho nominální hodnota, je závěr evidentní. Zvýšení cen, které by zrušení vyvolalo, lze kompenzovat například snížením daně z příjmu u nejnižších příjmových skupin obyvatel.“ Jiný ředitel poznamenal: „Určitě zrušit. Už deset let je prošvihnutých.“ Jako důvod, proč by měly malé mince zmizet, uvedli někteří respondenti také postupné přibližování české koruny euru. Ne zcela jednoznačnou odpověď zaslal manažer, který píše: “Rušení malých mincí je obvykle znakem inflace a znehodnocování peněz. A cestou nenápadného zdražování. Je však faktem, že se moc při placení nepoužívají. Myslím, že s rušením není třeba spěchat. Spíše by se ČNB měla zaměřit na podporu placení kartami.“
Ředitelé, kteří jsou proti zrušení desetníků a dvacetníků, se hlavně obávají určité devalvace měny. „Zavdá to příčinu k dalšímu růstu cen, protože se většinou zaokrouhlují nahoru,“ domnívá se jeden z manažerů. Další obdobný názor ještě rozvádí: „Zcela určitě zrušení povede ke zdražení a bude využito spekulativně. Opět na to doplatí občan. Stalo se již zvykem, že nedostatky a chyby mocných v České republice zaplatí lidé.“ Jeden z respondentů ankety navrhuje: „Stačí umožnit obchodníkům, aby v případě nedostatku desetníků a dvacetníků v pokladně mohli cenu za nákup zaokrouhlit a nechat desetníky a dvacetníky takzvaně vyhnít.“
Někteří manažeři se zrušení brání, protože jak uvádějí, v jejich oboru hrají rozhodující roli právě i desetníky a dvacetníky. Jeden z respondentů soudí, že podobný krok by přinesl i nemalé problémy komerčním bankám: “Zejména při výplatách v hotovosti na základě různých exekučních a dědických titulů, kdy je požadována přesnost výplaty z rozhodnutí soudu či notářského zápisu. Banka za ni ručí a nemůže tedy svévolně zaokrouhlit částku jakýmkoli směrem.“ Manažer doplňuje, že případnému zrušení drobných mincí musí předcházet také úprava některých zákonů, aby společnosti, které budou zaokrouhlovat ceny, nemohly být obviňovány z nedovoleného obohacování nebo nekalé soutěže.
PRAMEN: Týdeník EURO - odpovídalo 107 manažerů
