Tam jsem byl, řekne zcestovalý světák, zeptáte–li se ho na Frankfurt nad Mohanem. A ihned začne barvitě popisovat nákupy v letištních freeshopech, nudné čekání na zpožděný přípoj či v nejlepším případě dráhu mezi terminály s vozy jezdícími bez řidiče. Že se tážete na město, ne na letiště? Odpoví stejně rozpačitě jako silniční milionář, který za chvilku přefrčí – když zrovna není zácpa – přes frankfurtský dálniční kříž, mine obří letištní areál a uhání dál a dál snad nekonečným Německem. Možná si vzpomene, že koutkem oka zahlédl na obzoru jeho mrakodrapy.
Podstatně lépe si stojí představitelé firem, kteří se snaží přilákat návštěvníky frankfurtských veletrhů. Po hektickém dni stráveném v nekonečném proudu obchodních schůzek na automobilovém salonu, knižním veletrhu či dalších světových výstavách jim občas večer vybude chvilka na procházku historickým cen–trem na Římském vršku. Obvykle se projdou po nábřeží Mohanu, obejdou dóm a Pavlův kostel a posadí se na jedno pivo na náměstí se symbolem Frankfurtu, radnicí zvanou Römer (Říman). Sotva se však asi dozvědí, že veletržní tradice sahá do poloviny dvanáctého století, a je tedy starší než v poněkud lépe známém Lipsku. Jen skuteční milovníci kultury a umění se vypraví do Goethova muzea v básníkově rodném domě nebo do jedné z více než stovky muzejních a galerijních expozic. Na procházku frankfurtským Manhattanem nebo sledování ruchu na parketu tamní burzy z návštěvnické galerie prostě nezbývá čas. A že by si někdo vzpomněl, že tu jako obchodník s mincemi a směnárník začínal Meyer Amschel Rothschild, po jehož smrti v roce 1812 vládlo evropskému finančnictví globální finanční impérium s pobočkami v Londýně, Paříži a Neapoli?
Osm desítek mrakodrapů v sousedství historického centra, za války srovnaného se zemí podobně jako Kolín nad Rýnem, Heilbronn a řada dalších velkých i menších německých měst, symbolizuje pokračování frankfurtské bankovní tradice. Původně měli zdejší radní a obyvatelé ještě větší ambice. Avšak v zápase o to, kde bude hlavní město západního Německa, nakonec podlehl Frankfurt bezvýznamnému Bonnu, do té doby známému pouze jako Beethovenovo rodiště. Místo toho se vůlí západních spojenců stal vojenskou a především finanční metropolí Německa. Velitelství okupačních armád obsadilo symbol německé hospodářské síly, správní budovu chemického koncernu
IG Farben. Tvůrci plánů na ekonomickou obnovu v Trizonii, spojeném okupačním pásmu USA, Velké Británie a Francie, si na vnější efekt nepotrpěli. Výsledkem jejich snah se stala stabilní měna a takzvaný hospodářský zázrak, který západní Německo katapultoval do role motoru západoevropské integrace.
Její ústřední banka sídlí ve frankfurtském Manhattanu nedaleko historického centra. A byť už jím člověk jednou prošel, vyhlídka z terasy v 56. patře loni ote–vřené Mohanské věže (Maintower) ho znovu přesvědčí, že ono všeobecně známé město vlastně ještě moc nezná.
Letecké spojení
Mezi Prahou a Frankfurtem existuje od pondělí do pátku sedm přímých leteckých spojů, v sobotu pět a v neděli šest přímých letů, které nabízejí společnosti ČSA a Lufthansa. Ceny letenek se pohybují v rozmezí od 9490 do 21 990 Kč (bez letištních tax).
Spojení do centra
Optimální spojení z letiště zajišťuje vlak „S–Bahn .
Po trase číslo 8 se do centra dostanete za 10 až 15 minut.
Přímo na letišti se nacházejí dvě vlakové stanice – Regionalbanhof zajišťující regionální vlakovou dopravu a AIRail Terminal, odkud každou hodinu vyjíždí téměř 30 vlaků IC a ICE do řady evropských destinací.
Ubytování
Průměrná cena za ubytování v hotelech kategorie 3* v centru města činí od 150 do 220 DEM a v hotelech kategorie 4* od 250 do 370 DEM za pokoj a noc včetně snídaně.
