Po céčcích šílely snad všechny děti v Československu. Kdo jich měl nejvíce, byl jednička. Co jsme na tom kousku barevného plastu vlastně viděli?
Na úplném počátku byla minisukně. V 60. letech totiž céčka sloužila jako ozdobné prvky sukní. Jenže tento výmysl se na socialistickém trhu neuchytil.
Asi po deseti letech přichází další nápad, a to začít vyrábět závěsy z céček. Opět se nejednalo o žádný trhák. A tak se začala céčka vyhazovat, jenže opuštěných barevných kroužků v kontejnerech si všimly procházející děti a začíná se rodit neskutečná céčková mánie.
Céčka byla v pozdním socialismu fenoménem. Zdroj: wikipedia.org
Protože jich nebylo ze začátku mnoho a doslova svými barvami roztříštily socialistickou šeď, stávaly se velice atraktivními. A tak se z celkem nepovedeného módního prvku stává sběratelský kousek, hračka, dokonce i platidlo.
Jedno céčko nás vyšlo na nějakých 10 haléřů. Za dvacet céček bylo možné sehnat propisku, za třicet céček angličáka a za takový řetěz céček jste si mohli dokonce pořídit kazeťák. Můžeme dokonce hovořit o jakési dětské ekonomice „šmelení“.
Tak co? Měli jste svůj drahocenný barevný řetěz z céček?
| Přečtěte si, jaké cigarety frčely za socialismu: Vzpomínáme: Ještě, když jsme kouřili „ve zdraví“  |
