Po sedmi letech v americkém vojenském vězení dnes na svobodu vyšla Chelsea Manningová, která ještě jako vojín Bradley Manning poskytla serveru WikiLeaks tajné armádní a diplomatické dokumenty. Uvedla to mluvčí americké armády, podle níž Manningová opustila věznici na základně Fort Leavenworth v Kansasu. V prvním prohlášení podle agentury AP uvedla, že budoucnost je pro ni teď důležitější než minulost.
Soud ji v roce 2013 tehdy ještě jako Manninga za vyzrazení více než 700.000 utajovaných dokumentů poslal na 35 let do vězení. Trest za špionáž ji ale těsně před odchodem z úřadu bývalý americký prezident Barack Obama zmírnil na pětinu. Ve vězení Manningová nastoupila cestu ke změně pohlaví.
„Cokoli je přede mnou, …je daleko důležitější než minulost,“ uvedla devětadvacetiletá žena v prohlášení rozeslaném médiím několik hodin po propuštění. Dodala, že si nejprve musí srovnat věci v hlavě. Krátce nato umístila na twitter fotografii nohou v teniskách s popiskem „První kroky svobody!“ Podle amerických médií se bude na svobodě zabývat obhajobou práv transgenderových osob, tedy lidí, kteří změnu pohlaví podstoupili. Prozatím také formálně zůstává členkou armády, dokud nebude vyjasněn její status.
Společnost Pulse Films dnes oznámila, že se chystá natáčet o propuštěné vězeňkyni natáčet dokument s pracovním názvem XY Chelsea. Režírovat jej bude Brit Tim Travers Hawkins, který je s jejími obhájci v kontaktu již tři roky. Manningová podle filmařů přislíbila, že jim umožní nebývale otevřený přístup do svého soukromí.
| Manningová si odseděla sedm let |
|---|
| - Ještě jako americký vojín Bradley Manning byla Manningová před změnou pohlaví odsouzena v srpnu 2013 na 35 let vězení za to, že serveru WikiLeaks poskytla v letech 2009 a 2010 více než 700.000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. Zveřejněné interní materiály naznačovaly porušování lidských práv a mezinárodního práva ze strany americké armády, soukromých vojenských společností, stejně jako iráckých a afghánských jednotek. Manningová byla zatčena v roce 2010. - Celkem byla obžalována z dvacítky trestných činů, které zahrnují kromě špionáže také například krádež, počítačový podvod nebo porušení vojenských řádů. V případu největšího úniku tajných informací v dějinách USA ale soud zároveň Manningovou zbavil obvinění z napomáhání nepříteli, za které hrozilo doživotní vězení. Hrozil jí trest až 90 let vězení, prokuratura požadovala trest nejméně 60 let vězení. Letos v lednu odcházející prezident Barack Obama trest zmírnil na pětinu a dnes byla propuštěna. Ve vězení tak strávila téměř sedm let. - Ještě jako Manning se přiznala, že na přelomu let 2009 a 2010 předal serveru WikiLeaks 470.000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů, které získal jako zpravodajský analytik armády u americké jednotky v Iráku. Informace si stáhl z vojenské sítě. Mezi materiály byly údaje o vojenských operacích v Afghánistánu a v Iráku, včetně například videa z roku 2007, na němž je zachyceno, jak američtí vojáci z vrtulníku omylem střílejí na civilní vozidlo, ve kterém zabili 11 lidí včetně reportérů agentury Reuters. - Manningovým cílem bylo podle obhajoby informovat veřejnost v USA o problematických věcech, které se dějí bez jejího vědomí. Za motiv svého činu Manning označil snahu ukázat na „americké válečné zločiny a nečestnou diplomacii“. Vojín údajně nevěřil, že by vyzrazené dokumenty mohly ohrozit americkou bezpečnost či jednotky v Afghánistánu a Iráku. - Provozovatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který se od roku 2012 ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, identitu zdroje neprozradil. Ke svému dopadení koncem května 2010 přispěl Manning sám, když se během chatování na internetu svěřil počítačovému hackerovi Adrianu Lamovi. Ten se jako informátor obrátil na Federální úřad pro vyšetřování (FBI). - Prokurátoři popsali Manninga jako anarchistického hackera a slávychtivého zrádce, který bezhlavě rozhlásil tajné informace, jež přísahal chránit. Některé z nich se pravděpodobně dostaly na stůl teroristy Usámy bin Ládina, než ho v roce 2011 v Pákistánu zabilo americké komando. - Manning se narodil 17. prosince 1987 v Crescentu v Oklahomě. Jako dítě byl údajně nadprůměrně inteligentní a většinu času trávil u otcova počítače. Svoji první internetovou stránku vytvořil v deseti letech. Po rozvodu rodičů odjel s matkou do jejího rodného Walesu. V novém prostředí ale introvert drobného vzrůstu údajně příliš nezapadl. - Po návratu do USA v roce 2005 se živil jako programátor. Na podzim roku 2007 vstoupil do armády a sloužil jako analytik u druhé brigády 10. horské divize na základně USA u iráckého Bagdádu. Již během výcviku se prý u Manninga začaly projevovat psychické problémy, analytiků však byl v armádě nedostatek. Jeho právníci jej u soudu vykreslovali jako osamělého homosexuála, který ve své jednotce neměl žádné přátele. - Několik lékařů, kteří Manninga prohlédli, dospělo k názoru, že trpí úzkostí vyvolanou nevyjasněností pohlaví. Žil s pocitem, že je ženou v mužském těle. V dubnu 2014 vyhověl soud v americkém Kansasu Manningově žádosti, aby si mohl změnit jméno odpovídající jeho touze stát se ženou. Jméno Bradleyho Manninga tak bylo právoplatně změněno na Chelsea Elizabeth Manningová. - V únoru 2015 povolily americké úřady Manningové hormonální léčbu za účelem změny pohlaví. V té době mluvili lékařští experti o možných sebevražedných sklonech v případě, že by léčbu a změnu pohlaví odsouzenci věznice nepovolila. Loni v červenci a listopadu se Manningová podle svých advokátů pokusila ve vězení o sebevraždu a následně byla umístěna do nemocnice. - Manningová již v minulosti sepsala žádost o milost, za její propuštění bojovala rovněž mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. |
Čtěte dále:
