MANŽELSKÉ UDÁNÍ

Vicepremiér opustil Dzurindův kabinet nedobrovolně

První květnový pátek slovenský prezident Rudolf Schuster odvolal z funkce vicepremiéra pro evropskou integraci Pavla Hamžíka. Udělal to na žádost premiéra Mikuláše Dzurindy, který předchozí den vyzval Hamžíka, aby odstoupil sám. Hamžík odmítl. Podle slov přítomných novinářů se Schuster bývalému vicepremiérovi při předávání odvolacího dekretu ani nepodíval do očí. Z pěti členů vlády, kteří opustili Dzurindův kabinet, je Hamžík prvním, který to neudělal dobrovolně. Musel odejít, protože zapíral. Hamžík přišel o svou funkci asi týden potom, co na Slovensku vypukl skandál se zneužíváním předvstupních fondů Evropské komise (EK). V centru celého případu stojí bývalý šéf Odboru zahraniční pomoci úřadu vlády Roland Tóth, který je podezřelý z korupce. Tento skandál otřásl nejen vládou, ale zároveň zhoršil image Slovenska a v budoucnosti může mít negativní dopad na jeho integrační snahy. Celý případ začal koncem dubna. „Na Slovensku se vyskytl problém související s vyšetřováním konfliktu zájmů a se skutečností, že ředitel, který byl zodpovědný za část těchto záležitostí, byl odvolán, řekl 26. dubna mluvčí Evropské komise Jonathan Faull. Zároveň dodal, že Evropská komise pozastavila jak probíhající, tak i nová výběrová řízení a podepisování smluv na financování projektů z fondů Evropské unie. Slovensko se tak mělo stát první zemí, které unie pozastavila předvstupní pomoc. Ve skutečnosti však pozastavení finanční pomoci nebylo žádnou novinkou. Dopis se žádostí o objasnění informací o údajném zneužívání fondů, které byly již dříve zveřejněny v tisku, poslal na úřad vlády už 6. dubna Eneko Landaburu, šéf Generálního ředitelství Evropské komise pro rozšíření. Ve stejný den dala komise vedoucímu slovenské delegace EK příkaz k pozastavení možnosti čerpání dalších prostředků z programu Phare a ISPA. Dopis od Landabura se dostal Hamžíkovi na stůl, ten se však neobtěžoval seznámit s ním nejen veřejnost, ale ani své kolegy z vlády. Vicepremiér se pokusil vysvětlit celou záležitost Evropské komisi. Poslal do Bruselu dopis s vysvětlením, se kterým však komise nebyla spokojena. Místo toho, aby se snažil své stanovisko obhájit osobně, poslal místo sebe na jednání s představiteli bratislavské delegace šéfa úřadu vlády. Na setkání nemohl přijít, protože odcestoval na velikonoční svátky na dovolenou. Když se o celé záležitosti dověděl Dzurinda, prohlásil, že Hamžík ztratil jeho důvěru. Ne proto, že se vyskytl nějaký problém, ale proto, že ho Hamžík do poslední chvíle chtěl zahrát do autu. A když měl problém řešit, dal přednost dovolené. Bývalý vicepremiér si však stále myslí, že jeho odvolání bylo vykonstruované. Opírá se přitom o tvrzení, že pozastavení pomoci bylo na konci dubna zrušené a image Slovenska v zahraničí se nezhoršila. Za vším hledej ženu. Nespokojenost Evropské komise s Hamžíkovým vysvětlujícím dopisem vycházela z nesrovnalostí, které obsahoval. Na jedné straně se v něm tvrdí, že předvstupové zdroje unie nebyly zneužity a výběrová řízení nebyla ovlivněna. Na druhou stranu ale Hamžík vyhodil osobu podezřelou z korupce a podal na ni trestní oznámení. Tou osobou byl šéf Odboru zahraniční pomoci úřadu vlády Roland Tóth. Začátek Hamžíkova konce ve vládě by se mohl datovat od dvanáctého března tohoto roku. Toho dne Tóthova manželka napsala třístránkový dopis a přiložila sedmdesát stran příloh o tom, jak její manžel zneužívá svého postavení v úřadě. Dopis a jeho přílohy měly dosvědčit, že Roland Tóth spolupracoval s firmami, kterým pomáhal uspět v tendrech Evropské komise. Za svou pomoc dostával údajně finanční odměny, přičemž profitovat měl i ze zakázek na překladatelské práce. Dopis se dostal k Hamžíkovi, Dzurindovi a policii. Hamžík okamžitě zareagoval a k 15. březnu Tóth přestal být zaměstnancem úřadu vlády. Rychlost Hamžíkovy reakce je poměrně překvapivá, když vezmeme v úvahu, že na Tóthovu korupci již v minulosti upozornil dopisem jiný člen vlády. Hamžík na to dopisem odpověděl, že žádné kroky nepodnikne, dokud mu někdo nepředloží důkazy. Na základě těchto podezření však v říjnu minulého roku provedla Sekce kontroly úřadu vlády kontrolu v oblastech, za které odpovídal Hamžík. Její zjištění nebyla takového charakteru, aby je mohly použít orgány činné v trestním řízení, ale jednoznačně dokazovala, že v Tóthově odboru vládne chaos. Tóth neplnil svou povinnost vyhodnocovat efektivnost zahraniční pomoci. Jednal nad rámec svých oprávnění, odlehčil vládě, když ji vynechal z procesu předkládání finančních návrhů, a vyžadoval, aby všechny projekty byly v angličtině. V angličtině byl i manuál, který popisuje postup, jak se může slovenský podnikatel zaregistrovat v Evropské komisi, i veřejné soutěže byly vyhlašovány v tomto jazyce. Tím se šance slovenských firem na získání zdrojů EU minimalizovaly. Deník Pravda koncem března informoval o tom, o čem Hamžík informovat nechtěl. Z úřadu vlády byl vyhozen zaměstnanec pro podezření z neoprávněného obohacování se souvisejícího s funkcí. Skutečnost, že státní úředník bral provize za zprostředkování pomoci při vypracování kvalitních projektů na získání zdrojů EU, za pomoc při vyhodnocování těchto projektů a i od odborníků, kteří odbornou pomoc poskytli, neměla žádný převratný efekt. Hladinu nerozvířil ani odhad, k jakým sumám se Tóth za svého působení ve funkci dostal. Kdyby si této zprávy nevšimla EU, která byla na korupci ve slovenském úřadě vlády upozorněna i z jiného zdroje, na aféru okolo Tóthova odvolání se mohlo v tichosti zapomenout. Evropská komise však poslala začátkem dubna vládě dopis a později jeho obsah tlumočila i prostřednictvím svého mluvčího. Kauza ještě nekončí. Odvolání Hamžíka však není posledním slovem, které bylo v případě zneužívání předvstupových fondů vysloveno. Odchod místopředsedy vlády otevřel otázku dalších změn ve vládě. Opozice tvrdí, že odpovědnost nese celá vláda, a proto by měla i celá odstoupit. Kromě toho z různých stran přicházejí „tipy na odvolání různých ministrů nebo státních úředníků. K tomu se přidaly i hlasy uvnitř koalice na rekonstrukci vlády, což přes blížící se volby není vůbec vyloučené. Zatím nebyla vyslovena žádná konkrétní jména, kdo by mohl koho nahradit, ale následující dva týdny by měly přinést odpověď i na tuto otázku. Do diskuse se zapojil i uražený Hamžík, který tvrdí, že dohody o rekonstrukci vlády již existují a uskutečnily se za jeho zády. Zamotat osudy některých aktérů skandálu, ale i osob, stojících zatím mimo něj, mohou kontroly, které vznikly jako reakce na vývoj na Slovensku. Dzurinda inicioval prověrku na úřadu vlády, kterou provede Nejvyšší kontrolní úřad. Protože se mají prověřovat projekty a finanční toky za čtyři roky zpátky, dokončení kontroly není časově omezené. Nejvyšší kontrolní úřad by měl spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), který již svou misi na Slovensku začal. Když OLAF zjistí nesrovnalosti ve využívání peněz daňových poplatníků zemí Evropské unie, je velmi pravděpodobné, že unie vyvodí proti Slovensku důsledky, které ho mohou posunout na cestě k integraci o několik kroků zpět. Ani pro Tótha nemusí případ skončit pouze výpovědí z práce. Podezřením z korupce exředitele Odboru zahraniční pomoci úřadu vlády se zabývá odbor boje proti korupci policejního prezidia již od minulého roku. Vyloučené však není ani to, že až vychladnou emoce, na celý skandál se zapomene. To nakonec není na Slovensku nic zvláštního.