Nestačí jen propustit lidi, ale je třeba zajistit, jak zvládnout práci s menším počtem zaměstnanců.
Autor: Jakub Hněvkovský
„Krize uškodila těm, kteří z firem odešli, ale i těm, kteří v nich zůstali. Na to se dnes dost zapomíná,“ říká Jitka Tejnorová, manažerka společnosti DMC, management consulting.
Změnila se vaše práce v době krize?
Změnila se struktura našich služeb, dnes radíme firmám, jak krizi zvládnout, jak najít rezervy, děláme projekty zaměřené na redukci zaměstnanců. To je úplně jiná situace než před krizí, kdy byl naopak na trhu nedostatek lidí. Teď většina firem musela propouštět.
Pro manažery je někdy těžké zbavovat se lidí. Jak jim může pomoci poradenská firma?
Připravíme projekt zaměřený na redukci zaměstnanců, hledáme rezervy, kde je možné sloučit určité činnosti, jak zvládnout práci s menším počtem lidí. Některé firmy prostě jen naplní kvóty, propustí určité množství pracovníků, ale pak zjistí, že některé činnosti nemá kdo dělat. Redukce zaměstnanců musí jít ruku v ruce s procesní analýzou. Díky našim projektům se velmi rychle uspoří náklady a ještě se udrží i relativně pozitivní komunikace ve firmě.
Bylo propouštění prvním krokem, kterým firmy snižovaly náklady?
Prvním krokem bylo najít úspory, snížit zásoby, hned po nich bylo snižování personálních nákladů. Firmy, které dobře nakládaly s pracovními zdroji, nemusely tolik propouštět. Měli jsme firmy, které si nastavily pracovní zdroje ještě před krizí tak, že 20 procent pracovníků činili cizinci nebo agenturní pracovníci a ty tolik propad výroby nezasáhl. Snížili část zaměstnanců, kterou měli nasmlouvanou, a kmenoví zaměstnanci zůstali.
Budou zkušenosti z nutných redukcí pro firmy ponaučením do budoucna?
Nevidím, že by ve firmách probíhaly dostatečné změny, aby se na takový propad v budoucnu dostatečně připravily. V mnoha firmách se dělá jen povrchová údržba a pak se nic nezmění. Manažeři firem by měli dnes analyzovat, kde selhali, co jim přineslo největší problémy, a snažit se věci změnit.
Propouštění lidí znamenalo pro firmy vysoké výdaje. Nebudou se bát nabírat nové zaměstnance?
Hospodářské oživení se určitě hned neprojeví v poklesu nezaměstnanosti. Všichni jsou opatrnější. Pro firmy je to příliš zavazující, propustit lidi je velmi složité, proto si budou další zvyšování zaměstnanců dlouho rozmýšlet. Kdyby se pracovní trh uvolnil, kdyby nebyl tak regulovaný, bude sice snadnější někoho propustit, ale pak není takový problém zase lidi nabrat.
Kdy se tedy manažeři firmy, která prošla restrukturalizací, zase odváží nabírat zaměstnance? Myslím, že v prvním roce nebo dvou budou firmy využívat spíš pracovní poměry na dobu určitou. Alespoň u svých klientů to tak vnímáme. Je to první ochrana před další krizí. A u mnoha činností budou firmy využívat externích služeb. Přinesla krize i něco pozitivního? Ano, ozdravění firem. Někde management i lidé něco dělali a ani nevěděli, proč to dělají, mnohé týmy neměly vizi nebo zaměstnanci nebyli identifikováni s vizí společnosti. Co musí teď udělat firmy, které prošly restrukturalizací a redukcí zaměstnanců?**
Nyní je důležité zlepšit komunikaci ve firmě, posílit energii zaměstnanců. Krize uškodila těm, kteří z firem odešli, ale i těm, kteří v nich zůstali. Každá změna vyvolává nejistotu, bují negativismus. Teď je potřeba začít pracovat s těmi, kteří zůstali, posílit komunikaci, vysvětlovat, v jaké je firma situaci, co a proč se od zaměstnanců chce. Peníze vydané na podobné aktivity budou velmi dobře vynaloženy.
