Nejvyšší soud (NS) dnes vydal příkaz k propuštění lobbisty Marka Dalíka z vězení. Verdikt soud zatím nezdůvodnil, ale je nanejvýš pravděpodobné, že rozsudek Vrchního soudu, který poslal Dalíka na čtyři roky do vězení za korupci při nákupu obrněných vozů Pandur, NS zrušil. Dnes odpoledne Dalík opustil věznici ve Znojmě.
Soud dnes neveřejně projednal dovolání Dalíka i státního zastupitelství, řekl mluvčí NS Petr Tomíček. Podrobnosti k rozhodnutí zatím nesdělil, nejprve soud zpracuje písemné odůvodnění. Městský soud v Praze uložil Dalíkovi za pomoc k přijímání úplatku pět let. Vrchní soud čin překvalifikoval na pokus o podvod a vyměřil Dalíkovi čtyři roky.
Dalík odjel z budovy věznice ve voze Volvo s tmavými skly, s novináři nemluvil (Foto ČTK)
Podle advokáta Radka Šmerdy, který se podílel na Dalíkově obhajobě, NS patrně zrušil rozsudek nad jeho klientem, jiný důvod k okamžitému propuštění z výkonu trestu reálně v úvahu nepřipadá. Na papíře zatím ale advokát nic nemá, důvody nezná, bude čekat na písemné odůvodnění. Dovolání poukazovalo na porušení zásad férového procesu, například ignorování některých důkazních návrhů nebo překvalifikování činu na podvod, aniž se k tomu mohl Dalík účinně vyjádřit. Znaky podvodu navíc naplněny nebyly, řekl Šmerda.
Přečtěte si exkluzivní rozhovor s Markem Dalíkem:
Marek Dalík: Můžu si za to sám
Policisté vyšetřovali Dalíka, bývalého poradce někdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS), na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr. Svědek v březnu 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu obrněných vozů Pandur. Soud Dalíka nakonec poslal do vězení za to, že podváděl, když předstíral, že může zakázku ovlivnit, a pokusil se tím od zbrojařů vylákat peníze. Naopak se neprokázalo, že by šel pro úplatek na žádost někoho z vlády. Lobbista vinu popíral.
Dovolání v Dalíkově kauze podal jak sám odsouzený, tak Nejvyšší státní zastupitelství. Nesouhlasilo s mimořádným snížením trestu pod zákonnou sazbu pět až deset let. Podle žalobců se Dalík snažil sofistikovaným způsobem vylákat částku, která téměř stonásobně převyšuje prospěch velkého rozsahu, jak jej definuje trestní zákoník.
Nákup obrněných vozidel Pandur v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, ve které Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
| Milníky v Dalíkově kariéře |
|---|
| V květnu 2011 média informovala o tom, že Dalík podle výpovědi někdejšího zaměstnance firmy Steyr v roce 2007 žádal 18 milionů eur (480 milionů korun) za to, že česká vláda bude pokračovat v nákupu transportérů Pandur. Dalík to ale popřel. Policie jej v souvislosti s podezřením na korupci v kauze pandurů obvinila v říjnu 2012. |
| V květnu 2014 byl Dalík obžalován z pokusu o podvod; podle vyšetřovatelů slíbil pomoc při sjednání zakázky, i když na ni neměl ve skutečnosti vliv. Loni v únoru soud lobbistu poslal na pět let do vězení za korupci a vyměřil mu peněžitý trest pět milionů korun. Dalík se odvolal; v květnu 2016 mu pražský vrchní soud o rok zmírnil původní rozsudek; Dalíkovi snížil i pokutu, a to na čtyři miliony korun. |
| Lobbista nastoupil do vězení začátkem září, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman tehdy také podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém zpochybnil výši trestu. Nesouhlasil s jeho snížením vrchním soudem. Dovolal se i Dalík, který vinu popírá. Podle Radiožurnálu lobbista v září rovněž uhradil čtyřmilionovou pokutu; pokud by ji nezaplatil, odseděl by si o dva roky více. |
| Dalík byl v minulosti pravou rukou někdejšího předsedy ODS Mirka Topolánka, který byl v letech 2006 až 2009 premiérem, a podle informací v médiích měl výrazný podíl na jeho politické strategii. Seznámili se v roce 1999, kdy byl Topolánek senátorem za Ostravsko a Dalík se pohyboval v oblasti public relations. V době Topolánkovy vlády byl Dalík často po jeho boku, měl i byt ve stejném domě. |
| Dalíkovo jméno se více začalo objevovat v médiích v srpnu 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance US-DEU Zdeňka Kořistky. Dalík byl jedním z emisarů ODS, které Kořistka obvinil, že mu nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří tehdejší vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila Dalíka a lobbistu Jana Večerka z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen. |
| V době Topolánkovy éry nebyl Dalík v ODS příliš populární. V rozhovoru pro MfD použil příměr se spolupracovníkem Adolfa Hitlera Martinem Bormannem: „Když si čtete memoáry nebo biografie nacistických pohlavárů, tak tam se jako červená nit táhne nenávist všech k Martinu Bormannovi. A proč? Protože byl blízko k Hitlerovi, protože mu Hitler věřil, takový člověk je vždycky neoblíbený.“ |
| Pro média se Dalík stal symbolem údajných vazeb vedení ODS na podnikatele a lobbisty, jejichž záměry často vzbuzovaly pochybnosti. „Dalík byl spojkou do byznysu i k regionálním bossům, s nimiž dohadoval, jak si obchody rozdělí a jak se kdo má chovat ve stranických záležitostech,“ napsal v květnu 2012 týdeník Euro. |
| Tyto vazby ODS dlouhodobě poškozovaly - příkladem je kauza Toskánsko, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů. |
| Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podle médií podílel na vyjednávání podpory koaliční Topolánkově vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. |
| V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa. |
Z kauzy Marka Dalíka čtěte více:
