Skupina Penta loni prodala síť obchodů Žabka, strojírenský TES Vsetín a polskou drátovnu Drumet, letos chystá prodej další jedné až dvou firem. „Palebnou sílu na akvizice máme. Na letošní a příští rok na ně máme řádově mnoho set milionů eur,“ říká partner a spoluzakladatel Penty Investments Marek Dospiva.
* E15: Jak hluboká krize je teď v porovnání s minulými lety? Jak se s tím vypořádávají vaše firmy?
Ekonomika zpomalila, panuje nejistota z budoucnosti evropské měnové unie a toho, jak budou jižní státy restrukturalizovat veřejné finance. To vše přispívá k tomu, že zde všeobecně nepanuje optimismus, a tím myslím i v našich firmách.
Před čtyřmi lety jsme v jednotlivých firmách reagovali drsnými restrukturalizačními a racionalizačními opatřeními. Bylo dobře, že jsme je udělali hned na začátku krize. Teď se snažíme firmy podle měsíčních a kvartálních výsledků řídit tak, aby byly schopné na krizi reagovat a zůstaly konkurenceschopné.
Vede to v řadě případů ke snižování stavů, výroby, naopak řada firem v tomto období roste, zvyšují tržby i zisky. Úspěšnost závisí na konkrétních odvětvích, na tom, jak máme schopný management – je to kombinace dopadů krize, stavu odvětví, kvality managementu. Rozdíl proti předchozím letům je i v tom, že u klíčových bank v regionu nyní cítíme silnější apetit na akviziční financování a na samotné financování společností.
* E15: Jak je to s pákovým akvizičním financováním? Kolik procent hodnoty investice banky půjčí?
Zjednodušeně řečeno, banka v akvizičním financování v kvalitním odvětví financuje zhruba padesát procent kupní ceny. U kvalitních realitních projektů jsou banky agresivnější, věříme, že dosáhneme i sedmdesáti procent financování projektu z bankovního úvěru.
* E15: S kým nejvíce spolupracujete? S českými, nebo zahraničními bankami?
V České republice spolupracujeme s tuzemskými bankami.
* E15: A třeba v Polsku?
Zase s místními bankami.
* E15: Do krize realizovaly řadu transakcí investiční banky ze zahraničí. Jsou na trhu ještě aktivní?
Investiční banky jsou z hlediska financování menších a středních transakcí nekonkurenceschopné. Na trhu působí jen jako investiční poradci a financování zabezpečují spíše až u transakcí, které přesahují 200 milionů eur.
* E15: To mají takové restrikce?
Jejich financování je drahé, například v porovnání s Českou spořitelnou, Komerční bankou, ČSOB…
* E15: Do Penty zřejmě chodí nabídky od majitelů na odkup jejich firem. Přibývá jich? Jaká je jejich kvalita?
Paradoxně v České republice necítíme, že by majitelé více přicházeli s nabídkou svých projektů. V Polsku je ovšem situace jiná. Krize snížila apetit investorů a poklesly prodeje firem prostřednictvím burzy. Majitelé proto přicházejí více k nám, a buď se dohodneme na partnerství, anebo kupujeme celé firmy. Krize vyléčila očekávání a zreálnila prodejní ceny. To je dobré pro všechny.
* E15: Stává se, že majitelé takzvaně lakují prodávanou firmu narůžovo?
Všichni, kdo prodávají, vnímají hodnotu svých firem iracionálně. Je pak na kupujícím, aby měl silný analytický odbor a zhodnotil si firmu správně. Bez precizních valuací do ničeho neinvestujeme ani korunu. Prodávající většinou firmu nadhodnocují o 20 až 30 procent. My nemáme problém různá očekávání růstu budoucí hodnoty firmy vyřešit takzvaným earn outem. Když si majitel myslí, že firma poroste v následujícím období o 10 procent a my čekáme pět, tak v případě, že se jeho odhad ukáže správným, hodnotu mu doplatíme.
* E15: Hodně firem je na prodej, ale není o ně zájem. Takže asi budou nějakou dobu přežívat, než se zavřou. To se nedávno stalo například s pojišťovnou Direct, mluví se i o dalších firmách ve finančním sektoru… Čekáte další vlnu krachů?
Pokud není tržní odůvodnění jejich existence či pokud nejsou schopny sehnat dostatek byznysu, firmy logicky zkrachují. Nikdo je nekoupí, a když najdou nějakou kavku, která si myslí opak, trh semele až toho následného kupujícího. Český trh je saturovaný, ve většině odvětví stabilizovaný. Přežijí jen ti nejsilnější, největší, ti, co přicházejí s něčím novým na trh, mají nejlepší kvalitu a nejnižší cenu.
* E15: Současná krize způsobila, že i na trzích západní Evropy je nyní levně – což může být příležitost i pro české investory. Penta říká, že chce posilovat v Německu. Sledujete i jiné trhy? Například na jihu Evropy či v Británii?
Je podstatné, aby se investor soustředil na region a na odvětví. Ano, mohli bychom investovat třeba v Řecku nebo v Británii. Ale nechceme být moloch o tisíci lidech v centrále. Chceme být středně velkou firmou, která bude přítomna na omezeném množství trhů, a chceme naše investiční portfolio aktivně řídit.
Proto investujeme hlavně v Polsku, v Česku, na Slovensku a expandujeme do Německa. Tam budujeme seniorní tým profesionálů, zkušených Němců, v kombinaci s českým týmem. Ovšem kdybychom se dostali k dobrému obchodu v jiné zemi, podíváme se na něj. A priori ale nejdeme plošně na celoevropský trh.
* E15: Kdy v Německu založíte tamní tým?
V Německu už máme zastoupení a kancelář ve Frankfurtu, kde působí lokální investiční profesionál. Spolupracujeme s řadou poradců. Interně se investičním příležitostem v Německu systematicky věnuje partner Penty Martin Kúšik spolu s dalšími třemi investičními manažery. Do dnešní doby jsme aktivně posuzovali přibližně 20 německých investičních projektů. V některých jsme se hodně přiblížili finální fázi a do jednoho projektu jsme již investovali. Ale jde spíše o pasivní finanční pozici.
* E15: Když se podíváme na rozložení aktiv Penty podle sektorů, je nejsilnější v retailu. Navíc chcete expandovat skrze polský Empik, a to je také retail. Proč zrovna v tomto odvětví?
Retail považujeme za poměrně bezpečný sektor. Líbí se nám. Budeme svou pozici v něm dál posilovat. Ono to působí, že jsme v jednom odvětví, ale patří tam potraviny, zábava a řada pododvětví. Je to i tak diverzifikované.
* E15: Podle některých předpovědí může být následujících pět deset let nízká spotřeba a trh nebude růst. Nebojíte se toho?
Nevylučujeme to. Může nastat scénář, že zpomalení ekonomiky potrvá deset let. Pak musíme ve všech našich valuacích škrtnout faktor, že nám pomáhá trh. A musíme růst na úkor ostatních na trhu. Strategicky zatím nechceme jít na rostoucí trhy do Asie. Partneři Penty se tam nechtějí stěhovat či tam trávit hodně času – a bez toho to nejde. Takže budeme bojovat zde, na trhu, který může být i deset let s minimálním růstem. I když konkrétně Empik na růstových trzích působí, v Rusku, na Ukrajině, v Turecku. I proto jsme do něj investovali.
* E15: Co všechno patří pod Empik Holding?
Empik má čtyři klíčové divize, které dosahují tržby na úrovni 20 miliard a EBITDA činí 1,6 miliardy korun ročně. První divizí je řetězec 270 knižních, dárkových a multimediálních obchodů v Polsku, který má historii 50 let. Druhou divizí je 120 jazykových škol v Polsku, na Ukrajině, v Rusku a Turecku. To je podle nás velmi perspektivní byznys. Třetí divizí je třetí největší řetězec prodeje hraček Spielemax s 50 obchody v Německu a největší síť 150 dětských obchodů SMYK v Polsku. Čtvrtou je módní řetězec v Polsku, na Ukrajině a v Rusku, který zastupuje značky jako GAP, Esprit. Jde o 230 obchodů.
* E15: To je dost nesourodý konglomerát…
Divize jsou relativně nesourodé, ale každá má svůj management s jednoznačnou strukturou. Na každou větev pohlížíme jako na samostatnou a nevylučujeme, že může něco změnit. Brand je ale zvláště v Polsku hodně silný a zapadá nám i do naší expanze do Německa.
* E15: Letos jste koupili Schneider Group, a vstoupili tak do tuzemského masného průmyslu. V Česku ale firmy z tohoto oboru dost bojují o přežití. Proč jste jej koupili?
Je to těžký byznys nejen ve všech třech zemích, kde působíme, ale je to těžký byznys i globálně. Zároveň je to hodně cyklický byznys. Momentálně je na vrcholu cyklu cena suroviny, vepřového masa. Ale v historii se to vždy zase otočilo. Ceny masa půjdou dolů, a umožní tak generovat finálním výrobcům přiměřený zisk. Ceny vstupů vzrostly ročně o desítky procent a trh klesl o pět šest procent ročně. Na takovém trhu nyní působíme, a přesto jsme za rok 2011 v černých číslech.
* E15: Takže jste s investicí do Schneider Group spokojení?
Schneider plní byznysplán, který deklaroval před koupí, takže jsme s touto investicí spokojení. Je v zisku.
* E15: Tuzemské maso se na výrobu uzenin již téměř nepoužívá a prodává se jen ve výseku. Vyrábí Schneider uzeniny z tuzemských surovin?
Myslím, že už skončil sentiment tuzemský/netuzemský. Jsou tady globalizovaní výrobci masa – Dánové, Jižní Amerika, v našem okolí jsou to Němci a Poláci. Nějaký sentiment s místním výrobcem – zní to dobře mediálně, ale výroba suroviny je globalizovaná. Je to komodita a nakupuje se od toho, kdo nabídne nejlepší cenu.
* E15: Budete tuto oblast rozšiřovat?
Z hlediska naplnění strategického cíle nám Schneider k přítomnosti na českém trhu stačí. Chtěli jsme být na třech trzích – v Česku, na Slovensku a v Maďarsku – a Schneider tuto snahu uzavřel. Na Slovensku jsme jednička, v Maďarsku dvojka, v Česku je Schneider dvojka. To nám vyhovuje.
* E15: Nenabízel vám Andrej Babiš Kostelecké uzeniny? Stále se jim nedaří, loni byly ve ztrátě 327 milionů korun.
Historicky jsme s Andrejem Babišem jednali. Vůbec nevylučuji, že si můžeme sednout za stůl a bavit se o řešení těžké situace pro všechny na trhu v rámci tak vysokých cen surovinových vstupů. Ale to nyní nechci komentovat.
* E15: Kolik máte nyní na akvizice a kolik z toho na ně dáte letos?
Obecně lze vycházet z toho, jak plánujeme a realizujeme prodeje firem, protože tím se uvolní prostředky na nákupy. Loni jsme prodali Žabku, TES a Drumet, což byly všechno excelentní ziskové projekty ve stovkách milionů eur. Palebnou sílu na akvizice máme. Letos plánujeme jeden až dva významné prodeje firem z našeho portfolia. Na letošní a příští rok tak máme na akvizice řádově mnoho set milionů eur.
* E15: Chystáte další exit přes burzu?
Nevylučujeme to. Způsob, jakým jsme to udělali s Fortunou, byl férový vůči investorům, protože mají poctivý výnos sedm procent. Budujeme si své renomé tak, abychom vždy byli vítaným partnerem jak pro burzu, tak pro investory. Budou vědět, že když s něčím přicházíme, je to kvalitní aktivum, které investorům dá očekávaný výnos. Ne něco, co marketingově naleštíme, nalákáme investory a pak se ukáže, že výsledky jsou daleko za očekáváním a investorům zůstane po investici hořká pachuť.
* E15: Který ze zdravotnických projektů Penty je nejúspěšnější?
Jednoznačně nejúspěšnější je Dr. Max a pojišťovna Dôvera a řetězec laboratoří Alpha Medical.
* E15: Ozývají se vám nějací zájemci o Dr. Maxe?
Zájemců je hodně, my to ale nechceme prodávat. Kontaktují nás finanční investoři, mnohamiliardové fondy nebo strategičtí operátoři retailových řetězců, jako jsou v Británii Boots.
Čtěte také:
Penta prodá do dvou let podíl v Iglotexu, přes burzu
Zisk Penty překročil tři miliardy
Penta má novou realitní kořist: areál Waltrovky
* E15: Co plány Penty na posílení slovenské Privatbanky v Česku? Nevypadá to, že by se tam něco dělo.
Privatbanku je třeba vnímat tak, že úzce spolupracuje se skupinou Penta. Nemáme s ní žádné strategické záměry typu expandovat na další trhy nebo slučovat s retailovou Prima bankou na Slovensku, bývalou Dexií. Umožňujeme klientům Privatbanky, aby se prostřednictvím korporátních dluhopisů účastnili investic Penty. Privatbanka je dlouhodobá investice, žádný její prodej neplánujeme.
* E15: Neplánujete rozšířit portfolio na loterijním a sázkovém trhu? Například Tipsport kupuje Chanci.
Moc příležitostí na tomto trhu už není. Od Tipsportu jsme koupili jejich polské aktivity s pobočkami. Na Slovensku zkrachovala sázková kancelář Formula, takže jsme také převzali několik poboček. O Chanci jsme také přemýšleli, ale nějaký velký smysl nám to nedávalo.
* E15: Jsou tady ještě nějaké menší kanceláře na případnou koupi?
Nejsou. Myslím, že Fortuna, Tipsport a nová Sazka mají zásadní postavení na trhu. Trendem je přesun kurzového sázení na internet. Tam je potenciál expanze a růstu. U číselných loterií věříme, že je prostor i pro dalšího hráče. Myslíme si, že když to budeme dělat dobře a dlouhodobě, tržní podíl loterií Fortuny se zvýší na 20 procent.
* E15: To je docela dost. Nyní máte nějakých osm až deset procent.
Dvacet procent je ambiciózní cíl. Ale kdybychom neměli ambiciózní cíle, tak tady nejsme.
Marek Dospiva (42)
Je řídícím partnerem a spoluzakladatelem investiční společnosti Penta. Vystudoval Institut mezinárodních vztahů v Moskvě a Pekingskou univerzitu. Po studiích se věnoval dovozu čínského zboží, později obchodu s cennými papíry na burzách v Bratislavě a v Praze. V roce 2001 řídil vstup Penty na český trh. Má na starosti zavádění investiční strategie Penty v Česku a byznys development všech projektů řízených z Prahy. V posledních letech byl odpovědný především za akvizici a restrukturalizaci Aera Vodochody a za akvizici a expanzi největší polské maloobchodní sítě Žabka, kterou loni Penta prodala. Kromě rodné češtiny ovládá angličtinu, němčinu, ruštinu a čínštinu.
