Poslední měnověpolitické zasedání ČNB ukázalo, do jak složitého období se nyní centrální banka dostává. Aktuální závazek udržovat kurz koruny vůči euru na minimálně 27 korunách bude muset potvrzovat stále tvrdšími vyjádřeními s cílem zmírnit tlaky trhu na testování této hranice. Pro její udržení musela banka v předchozích měsících reálně intervenovat a s tím logicky přišla i nutnost intenzivněji diskutovat možnosti, jak spekulační tlaky oslabit a zabránit přílišné akumulaci devizových rezerv.
Reálných možností je tak málo, že banka musela chtě nechtě zmínit i tu, která, jak se zdá, nemá ani příliš velkou podporu mezi samotnými centrálními bankéři — snížení sazeb do záporných hodnot. Toto opatření platí v několika evropských zemích. Stačí to ale jako argument pro to, abychom zvažovali jejich zavedení i v podmínkách tuzemské ekonomiky?
Malá otevřená ekonomika se značným přebytkem likvidity v bankovním sektoru, který navíc vykazuje uvolněné podmínky úvěrování. To není prostředí, které by přineslo kýžený efekt záporných sazeb na ekonomickou aktivitu a potažmo inflační očekávání. Samozřejmě to ani není hlavním důvodem, proč začala ČNB o záporných sazbách opět hovořit.
Negativní sazby jsou prostě jen záložním řešením pro případ, kdyby devizové rezervy v souvislosti s obranou zastropovaného kurzu koruny neúměrně rostly a podmínky pro ukončení intervence by ještě nebyly vhodné. Je to však ve světle všech nákladů, které by negativní sazby přinesly, dostatečný důvod k jejich zavedení? Domnívám se, že nikoli.
Autor je hlavním stratégem společnosti Cyrrus
Čtěte také:
ČNB by prý mohla intervence prodloužit až do roku 2017
ČNB zasáhla proti silné koruně. Po necelých dvou letech využila intervence
ČNB drží kurz 27 korun za euro, intervence ponechá do konce příštího roku
