Trebišov, Michalovce, Sečovce… Tři místa ležící pár kilometrů od hranic s Ukrajinou doslova vyrážejí dech. Ani ne tak tím, že pověstný košický Luník IX je proti nim jen slabý odvar, ale lhostejností, ignorací a hluboce zakořeněným, a přesto popíraným rasismem. „Marginalizované skupiny obyvatelstva“, jak se zde nejchudším romským komunitám vznešeně říká, jsou vystrkovány na okraj jakéhokoli života do podmínek velmi vzdálených soudobému společenství.
Zdejší osady městského typu nemají nic společného s chudými, ale stále ještě idylickými vesnickými podhorskými osadami 60. let, kde vytvářel své ikonické fotografie Josef Koudelka. Život Romů se za těch padesát let změnil. I náš svět se změnil. Těm nejchudším však nikdo nedal šanci někam se posunout. Naopak přestěhování do paneláků v bídném technickém stavu jen prohloubilo problém.
Představte si sedm tisíc lidí (s obrovským podílem dětí) závislých na jediné studni, bez kanalizace a žijících ne rozprostřeně v malebných kopcích, ale nad sebou v novodobých králíkárnách a ve stovkách k nim všelijak poslepovaných chatrčí. Vše pak končí epidemiemi nejrůznějších chorob, dětskou úmrtností srovnatelnou s africkými slumy a důchody, kterých se skoro nikdo nedožije.
Pohled na segregaci Romů z rukou fotoeditora týdeníku Euro Jana Mihalička je součástí aktuální výstavy spolku 400 ASA, jehož je společně s fotografy Karlem Cudlínem, Janem Dobrovským, Alžbětou Jungrovou, Antonínem Kratochvílem, Tomki Němcem a Martinem Wágnerem členem. Jako hosta přizvali italského kolegu a člena proslulé agentury Magnum Photos, fotožurnalistu Paola Pellegrinina. •
