Jaký smysl má v Česku drogová represe, klučení konopných políček a razie ve vietnamských pěstírnách?
Když pojedete hromadnou dopravou někdy mezi druhou a čtvrtou odpolední, kdy konči vyučování na českých středních školách, jen málokdy neucítíte tu svěží bylinkovou vůni vycházející z oděvů naší mládeže. Četné průzkumy celkem jasně ukazují, že marihuanu ochutnalo rozhodně více mladistvých do osmnácti let než třeba slivovici. Je zcela legitimní si tedy klást otázku, jaký smysl má v Česku drogová represe, klučení konopných políček a razie ve vietnamských pěstírnách.
Historie konzumace trávy v českých podmínkách jen dokládá správnost dávného názoru liberálních ekonomů na prohibice všeho druhu. Účinek všech zákazů a kriminalizace je jediný. Roste cena a obchod s drogou se stává doménou organizovaného zločinu se všemi doprovodnými jevy, jako je násilná trestná činnost, korupce, prostituce. Dostupnost drogy na trhu se přitom fakticky nemění.
Pomáhá a chrání
V Česku vedla dlouhá léta přivírání policejních očí a vysoká tolerance veřejnosti k tomu, že i ti středoškoláci dnes z významné části kouří na zahrádkách načerno vypěstovanou trávu s nižším obsahem účinné látky - na rozdíl od silně prohibitivních zemí, kde dominují různé v pěstírnách produkované skunky s vysokým obsahem THC, ale i herbicidů, pesticidů a dalších jedů, které nemají v potravinovém řetězci co dělat.
Miliardy v konopí. Česko se může vrátit na cestu k legalizaci
Jasně, droga je vždy droga a má své významné dopady na zdraví konzumentů. I marihuana je schopna vyvolat závislost, a ačkoli na rozdíl od legálního tabáku nezpůsobí rakovinu plic, zvyšuje rizika jiných plicních chorob, jako je rozedma či bronchitida. Pomáhá různým zánětům sliznic či spojivek a může vést k poruchám krvetvorby. Jenže na druhé straně dělá dobře nemocným rakovinou, roztroušenou sklerózou a v mastičce pomůže i s nepříjemnými záněty kloubů a pohybového aparátu, takže ji lidé zcela běžně, byť nelegálně používají. A v situaci, kdy na některé stavy není nic jiného se srovnatelným účinkem, se tomu nelze divit.
Rohlík pod nosem
Jestliže v posledních dvou až třech letech policie vůči pěstitelům a konzumentům marihuany přitvrdila, je to nepochybně nabrání nežádoucího směru a politika by na to měla nějak věcně reagovat. Samozřejmě by reakci mělo předcházet i posouzení nejen zdravotní, ale především společenské nebezpečnosti každé drogy, k níž má být umožněn legální přístup.
A zde je nutné konstatovat, že asi těžko někdo najde případ, kdy by člověka po pár jointech místo nasazení obvyklého rohlíku pod nosem napadlo, že je právě nejlepší okamžik někomu rozbít hubu. Jak se to celkem běžně stává konzumentům rumu či dalších lihovin.
Tahle diskuse je samozřejmě pro část veřejnosti soudící, že jedna desítka po obědě je prvním krokem do bahna alkoholismu a rozvracením rodin i společenského pořádku, velmi obtížná. A v atmosféře, v níž se přijal poslední šílený protikuřácký zákon zahrnující i absurdní postihy v souvislosti s konzumací alkoholu, se může zdát i marná. Ale začít by měla. Možná přijdou osvícenější časy.
Čtěte také: