Vědci se znovu pokoušejí najít odpověď na záludnou otázku, co se děje v mozku při nakupování. Údajně nic moc složitého. Odborníci tak možná budou muset zahodit komplikované matematické modely a spokojit se s prostou úvahou.
Stačí vycházet z toho, že produkt člověka zpravidla přitahuje a jeho cena odrazuje, popřípadě v něm vyvolává pocit provinilosti.
Ony nelibé pocity lze více či méně úspěšně potlačovat. Někdy prý jen stačí přiblížit se koupi na dosah a pak se jí ušlechtile vzdát. To prý vyvolává pocit nejpříjemnější.
Otázkou zůstává, jak s tím vším zamíchá stále jednodušší způsob placení. Zákazník si musí pamatovat alespoň PIN ke své platební kartě, tudíž vynaložit určitou mentální námahu. Už brzy mu ale bude pro identifikaci stačit otisk palce nebo pěkné selfie z chytrého mobilu. Ukáže se pak, do jaké míry lze potlačit tu část mozku, která reaguje na nepříjemné stimuly spojené s cenou a při nakupování člověka brzdí.
Nové technologie ale nabízejí také ochranu. Česko tak chce například přispět Řecku na nákup přístrojů k ověřování otisků prstů migrantů. Sdílet své biometrické údaje tak v Evropě nebudou ve velkém jen impulzivní nakupující, ale také uprchlíci. I když v zemích jako Řecko nebo Maďarsko k tomu zřejmě nebudou přistupovat s nadšením a ochotou.
Čtěte také:
Sázky na růst cen v eurozóně jsou na minimu
Mall.cz chce zdvojnásobit nabídku, bude prodávat i nábytek nebo módu
