Desertifikace podpořená globálním oteplováním je zásadním problémem, který negativně ovlivňuje životy až 250 milionů lidí po celé planetě. Podle Organizace spojených národů (OSN) je tímto jevem ohrožena až třetina veškeré půdy na zemi, přičemž nejhorší situace panuje v Africe. Mnoho výzkumníků i soukromých společností se tedy snaží přijít na různé metody, jež mají tento nepříznivý trend odvrátit.
Velmi slibného pokroku nyní dosáhl marocký startup Sand to Green. Jak ostatně naznačuje název, firma se snaží proměnit vyprahlé kusy země v místo, na němž se opět budou dát pěstovat různé zemědělské plodiny. Cílem společnosti je danou půdu oživit nejpozději do pěti let.
„Desertifikaci se bohužel nevyhne mnoho zemí po celém světě. Naše řešení ale využívá principů agrolesnictví k vytvoření nového druhu udržitelného zemědělství, které může být odolné vůči změnám klimatu,“ uvedla pro CNN spoluzakladatelka Sand to Green Wissal Ben Moussaová.
Nová metoda může být zrealizována kdekoliv poblíž zdroje brakické vody, kterou startup zbavuje soli pomocí technologie na solární pohon. Nejprve je ale nutné na místě vysadit takzvané meziplodiny, k nimž můžou patřit třeba různé ovocné stromy nebo byliny. Aby se navíc omezilo odpařování, odsolená voda zavlažuje přímo kořeny těchto rostlin.
Rohovník, fíkovník a granátové jablko
Klíčovou součástí přístupu Sand to Green je takzvané ,zelené hnojení‘. Tato unikátní směs obsahuje kompost, biouhel a různé mikroorganismy, které podle Ben Moussaové pomáhají půdě, aby se probudila. Biouhel je speciální formou dřevěného uhlí, jež pomáhá vyprahlé zemi lépe zadržovat vodu.
Dobrou zprávou je, že první pokusy marocké společnosti dopadly slibně. Výsledky ukázaly, že půda je schopná poměrně rychlého zotavení, takže vybrané byliny bylo možné sklízet už po dvou letech od začátku experimentu. Během něj firma zkoumala především to, jaké plodiny jsou pro pěstování v nepříznivých podmínkách nejlepší.
„Moje tři nejoblíbenější stromy jsou rohovník, fíkovník a granátové jablko. Jsou endemické pro regiony, kde je chceme nasadit, mají vysokou přidanou hodnotu, a navíc jsou velmi odolné,“ objasnila Ben Moussaová. K nejvhodnějším meziplodinám pak podle spoluzakladatelky Sand to Green patří rozmarýn, pelargónie, vetiver a citronela. Všechny tyto rostliny jsou totiž na pěstování nenáročné.
Až o polovinu vyšší výnos
Marocký startup chce nyní vybudovat další zkušební areál s rozlohou až 20 hektarů, jehož pořízení má stát přibližně 450 tisíc eur (zhruba 11 milionů korun). Investice by se ale měla vrátit už za pět let. „S naším systémem vytváříme biologickou rozmanitost, která vede k lepší půdě, zdravějším plodinám a větší sklizni. Naše plantáž tedy může generovat až 1,5krát vyšší výnos než monokulturní plantáž ve stejné oblasti,“ vyzdvihla Ben Moussaová.
Až bude nový areál hotový, má být rozdělen na několik menších plantáží, které budou poskytnuty zájemcům jako speciální ,zelená investice‘. Sand to Green se bude následně o zasazené plodiny dlouhodobě starat, přičemž o zisk ze sklizní se firma rozdělí se svými investory. I díky tomuto smělému plánu se už marockému startupu podařilo získat přibližně jeden milion dolarů (asi 23 milionů korun). Částka má sloužit k vybudování zmíněné komerční farmy, firma už ale plánuje i větší projekt o rozloze zhruba 500 hektarů.
I díky těmto skutečnostem vedení Sand to Green doufá, že se jeho unikátní postup brzy uchytí nejen po celé severní Africe, ale ve vzdálenější budoucnosti třeba i ve Spojených státech. „Naši metodu můžeme uplatnit všude po světě, pokud budeme mít přístup k brakické vodě. Té je ale naštěstí hodně téměř ve všech pobřežních oblastech,“ uzavřela Ben Moussaová.
