„Je v zájmu každého členského státu a provozovatele jaderných elektráren, aby si zachovali možnost získávat palivo z více zdrojů. Ať už kvůli ceně nebo z jiných důvodů,“ říká místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. V Praze se zúčastnil Evropského jaderného fóra. Chce také představit analýzu české energetiky šitou na míru energetické unii.
Některé státy jsou jaderné energii výrazně nakloněny, jiné k ní mají velké výhrady. Nepředpokládám ale, že se v EU bude nějakým způsobem zpochybňovat základní teze, podle které si každá členská země může zvolit vlastní energetický mix. Evropskou nadstavbou k národním rozhodnutím jsou klimatické a energetické cíle, na kterých jsme se společně dohodli. Ty musíme také společně plnit bez ohledu na to, jakým způsobem si jednotlivé státy vystaví svůj energetický mix.
Dnes se v Praze účastníte zasedání Evropského jaderného fóra. Česká vláda minulý týden schválila Státní energetickou koncepci, která do budoucna počítá s rozvojem jaderné energetiky. Může být přístup k jádru do budoucna zdrojem sporů mezi členskými státy EU, když se postoj k této technologii napříč Evropou liší?
Jak se díváte na státní garance poskytované při výstavbě jaderných bloků? V minulém roce se řešil britský projekt Hinkley Point C, kde bylo povoleno využití mechanismu „contract for difference“. Pokud se ale Komise snaží o narovnání trhu s energiemi, jak do toho zapadají státní garance pro velké energetické projekty?
Pro mnohá odvětví v oblasti energetiky byla vydána vodítka pro poskytování státní pomoci. Týká se to například technologií pro výrobu obnovitelných zdrojů. V případě jaderných elektráren se ale každý případ posuzuje individuálně. Stát může pomoc poskytnout za podmínky, že negativně neovlivní fungování trhu, a že naopak selhání trhu napraví. U projektu Hinkley Point C se Evropská komise se Spojeným královstvím shodla, že k selhání trhu dochází. Kdyby nové bloky nevnikly, na trhu by mohlo chybět až 7 procent elektrické energie.
Takže zelená pro Hinkley Point automaticky neznamená precedent pro další projekty v zemích EU?
O precedentu lze těžko hovořit, protože situace v každé členské zemi je specifická. Každý případ se proto posuzuje individuálně na základě podmínek, které v daném státě panují.
V případě finské elektrárny, ukrajinských bloků nebo aktuálně maďarského projektu se jednoznačně ukazuje, že řešení existuje
Pro EU má velký význam diverzifikace dodávek zemního plynu. Vidí Komise stejnou prioritu v diverzifikaci dodávek jaderného paliva? Řada členských zemí je totiž závislá na dodávkách z Ruska.
Princip diverzifikace energetických zdrojů se v EU začal uplatňovat i v otázce dovozu jaderného paliva, a to na základě strategie pro energetickou bezpečnost schválené v minulém roce. Tento požadavek do své práce zapracovala i Skupina jaderných dodavatelů (Nuclear Suppliers Group), která se spoluvyjadřuje ke každému významnějšímu kontraktu v této oblasti. Tato skupina má důležité pravomoci, které vyplývají ze smlouvy Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).
Jak se požadavek na diverzifikaci dodávek jaderného paliva projevuje?
Jde především o to, aby jaderná elektrárna nezůstala závislá jen na jednom dodavateli, ale zachovala si možnost získat palivo i z dalších zdrojů. Jedná se o poměrně složitou otázku spojenou například se specifikací technických standardů. V případě finské elektrárny, ukrajinských bloků nebo aktuálně maďarského projektu se však jednoznačně ukazuje, že řešení existuje. A je v zájmu každého členského státu a provozovatele jaderných elektráren, aby si možnost volby zachovali. Ať už kvůli ceně nebo z jiných důvodů.
V Česku je to aktuální otázka, protože se bude muset brzy rozhodnout o dodavateli paliva pro jadernou elektrárnu Temelín po roce 2020. V současné době elektrárnu zásobuje ruský TVEL. Americko-japonský Westinghouse poukazuje na to, že ve světě se často uplatňuje model, podle kterého mají jaderné elektrárny smlouvy s více dodavateli paliva. Mělo by podle Vás něco takového v EU platit automaticky?
Úlohu garanta, který zajišťuje, že diverzifikace dodávek povede k vyšší bezpečnosti, zastává právě Skupina jaderných dodavatelů. Určitě je to téma, kterým se bude zabývat. A jak jsme viděli právě v předcházejících případech, mechanismus funguje velmi dobře. V současné chvíli je to v tomto smyslu nejspolehlivější orgán.
Chceme znát českou vizi
Do Česka přijíždíte hlavně v rámci své „tour“ k energetické unii. Komise vypracovala analýzy, které popisují aspekty energetické unie důležité pro jednotlivé státy EU. O čem budete s českými představiteli jednat?
Rádi bychom České republice – stejně jako pak dalším členským zemím – představili prvotní analýzu silných a slabších stránek jejího energetického systému. Chceme tedy představit pohled Evropské komise na příležitosti a možnosti dalšího rozvoje. Analýza obsahuje velké množství statistických údajů a řadu argumentů. Proto chceme všem členským zemím předložit nejprve pracovní verze těchto dokumentů, se kterými se mohou seznámit a vyjádřit se k nim.
První zastávkou v rámci „Energy Union tour“ bylo Nizozemsko. Jak na tento model v Amsterdamu reagovali?
Během návštěvy Nizozemska se nám potvrdilo, že jde o správný postup. Z nizozemské strany okamžitě zazněla připomínka, že čísla, se kterými pracujeme, nejsou ta nejaktuálnější. Jednotlivé členské země nám proto mohou poskytnout čerstvé údaje, a díky tomu například zjistíme, že s některými problémy už se státy vyrovnaly.
Jak potom budete s národními analýzami pracovat dál?
Komise představí členským zemím svůj pohled na aktuální situaci. Státy se k němu mohou vyjádřit a dodat své argumenty. Do podzimu bychom se měli shodnout na konečné podobě těchto analýz a na podzim se chystá Komise vypracovat první zprávu o stavu energetické unie. Chtěli bychom zhodnotit celkový stav a načrtnout vývoj pro další období. Na základě této diskuze také požádáme členské státy, aby v příštím roce vypracovaly národní energetické a klimatické plány. V těch by měly ukázat, jak by konkrétně chtěly spolupracovat na budování energetické unie a naplňování klimatických cílů. Vytvoří se tak určitý systém správy nebo řízení energetické unie.
Kde jsou konkrétní silné a slabé stránky středně velké středoevropské země s velkým podílem průmyslu, jako je Česko?
Českou republiku pozitivně hodnotíme například za dobudování plynové infrastruktury a solidní diverzifikaci tras pro přepravu plynu. Pozitivní vliv na ceny plynu má propojení trhů mezi Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Lidé v Česku na rozdíl od mnohých zemí nemají obavu měnit dodavatele elektřiny a poměrně velký počet obyvatel je ochoten to udělat. Liberalizované ceny energií v Česku vysílají správný signál jak spotřebitelům, tak investorům, a mají pozitivní vliv na energetickou efektivnost. Očekáváme, že díky tomu všemu by měla Česká republika splnit své cíle v oblasti boje proti klimatickým změnám.
Co má Česko podle Komise dělat v budoucnu?
Česká republika má velmi dobrou příležitost stát se určitým kanálem pro plyn ze západních zdrojů pro Slovensko, Polsko nebo Ukrajinu. Významnou roli může sehrát také v Severojižním plynovém propojení, které bude mít velký vliv na diverzifikaci dodávek plynu pro celou oblast. Pro české spotřebitele i průmysl by bylo výhodné lepší propojení elektrických systémů, a to hlavně s Německem. Za velkou příležitost se podobně jako v dalších zemích považuje zvyšování energetické efektivity. Především v oblasti budov a moderních technologií by Česká republika mohla mnoho získat.
Dokončení čtěte na EurActiv.cz
Čtěte také:
Rakousko nevylučuje žalobu na Česko kvůli jaderným plánům
Sobotka: Dva nové bloky přibudou v Dukovanech i v Temelíně
Rakušané žalují dostavbu Temelína. ČEZ nechápe, proč až dva roky po EIA
