Ukrajinci potřebují novodobý ekvivalent poválečné obnovy Evropy, ale bez ruské spoluúčasti to nepůjde
Po vlně děsivého násilí má ukrajinské povstání překvapivě pozitivní výsledek.
Oproti všem racionálním očekáváním skupina občanů vyzbrojených prakticky jen holemi a štíty z lepenkových krabic a plechových vík od popelnic přemohla policejní jednotky střílející ostrou municí. Došlo k mnoha obětem na životech, ale občané zvítězili. Jednalo se o jeden z oněch historických okamžiků, které v kolektivní paměti společnosti zanechají trvalou stopu.
Jak se taková věc mohla stát? Příhodnou metaforu nabízí princip neurčitosti Wernera Heisenberga v kvantové mechanice. Podle Heisenberga se subatomární jevy mohou chovat jako částice nebo jako vlny; podobně mohou lidské bytosti vystupovat buď jako jednotlivci, nebo jako součást větší vlny. Jinými slovy nepředvídatelnost událostí, jako jsou ty na Ukrajině, souvisejí s prvkem neurčitosti obsaženým v lidské identitě.
Totožnost člověka se skládá z individuálních prvků a z prvků větších útvarů, k nimž náleží, a reakce lidí na realitu závisejí na tom, které složky se v jejich chování prosadí. Když civilisté 20. února v Kyjevě zahájili sebevražedný výpad proti ozbrojeným silám, jejich smysl pro reprezentaci „národa“ výrazně převážil nad strachem z vlastní smrtelnosti. Výsledkem byl posun od hluboce rozštěpené společnosti na pokraji občanské války k bezprecedentnímu pocitu jednoty.
Zda tato jednota vydrží, bude záviset na tom, jak zareaguje Evropa. Ukrajinci ukázali svou věrnost Evropské unii, která je sama zoufale rozdělená, jelikož krize eura postavila proti sobě věřitelské a dlužnické země. Právě proto dokázalo Rusko při vyjednávání s Ukrajinou o asociační dohodě Evropskou unii potupně vyšachovat.
Věrna své pověsti, EU pod německým vedením nabídla Ukrajině příliš málo a na oplátku požadovala příliš mnoho. Teď, když touha ukrajinského lidu po užších vazbách na Evropu zažehla úspěšné lidové povstání, sestavuje EU společně s Mezinárodním měnovým fondem mnohamiliardový záchranný balíček, aby odvrátila finanční kolaps země. To však nebude stačit k zachování národní jednoty, již bude Ukrajina v nadcházejících letech potřebovat.
Na Ukrajině jsem založil nadaci Renesance, a to už v roce 1990 – ještě než země získala nezávislost. Nadace se současného povstání neúčastnila, ale sloužila jako obhájce těch, proti nimž byly mířeny o? ciální represe. Teď je nadace připravena podpořit vybudování odolných demokratických institucí (především nezávislého a profesionálního soudnictví), po nichž Ukrajinci velmi touží. Ukrajina však bude potřebovat pomoc zvenčí, kterou může zajistit jedině EU: expertní znalosti řízení a přístup na trhy.
Během pozoruhodné transformace ekonomik ve střední Evropě v 90. letech přinesly manažerské znalosti a přístup na trhy rozsáhlé investice německých a dalších společností se sídlem v EU. Díky tomu se lokální výrobci integrovali do globálních hodnotových řetězců.
Ukrajina je se svým kvalitním lidským kapitálem a diverzi? kovanou ekonomikou potenciálně atraktivní investiční destinací.
K naplnění tohoto potenciálu je ale zapotřebí zlepšit podnikatelské klima v ekonomice jako celku i v jednotlivých sektorech – zejména řešením endemické korupce a slabé vlády práva, jež odrazují jak zahraniční, tak domácí investory.
Kromě povzbuzení přímých zahraničních investic by EU měla zajistit podporu školení manažerů místních podniků a pomoci jim vypracovat obchodní strategie, přičemž poskytovatelé služeb by měli být odměňováni akciovou účastí nebo podíly na zisku. Účinnou metodou, jak takovou podporu dostat k velkému počtu společností, by bylo spojit ji s úvěrovými linkami od komerčních bank. Pro zvýšení důvěryhodnosti by do ukrajinských společností mohla souběžně se zahraničními a místními investory investovat Evropská banka pro obnovu a rozvoj, jak učinila ve střední Evropě.
Ukrajina by tak svůj domácí trh otevřela zboží vyráběnému či kompletovanému dceřinými společnostmi zčásti či plně vlastněnými evropskými firmami, zatímco EU by usnadnila ukrajinským společnostem přístupnost na svůj trh a pomohla jim integrovat se do globálních trhů.
Doufám a věřím, že se Evropa pod německým vedením dokáže této příležitosti chopit. Tvrdím už několik let, že by Německo mělo přijmout odpovědnost a závazky plynoucí z jeho dominantního postavení v Evropě.
Ukrajina dnes potřebuje novodobý ekvivalent Marshallova plánu, jímž Spojené státy po druhé světové válce pomohly s rekonstrukcí Evropy. Německo by dnes mělo hrát stejnou úlohu, jakou tehdy splnily USA.
Musím však skončit varováním. Marshallův plán nezahrnul sovětský blok, čímž posílil rozdělení Evropy na dva tábory studené války. Opakování studené války by přivodilo obrovskou újmu Rusku i Evropě a nejvíc by to odnesla Ukrajina, která leží mezi nimi. Ukrajina je závislá na ruském plynu a potřebuje přístup na evropské trhy pro své zboží. Musí udržovat dobré vztahy s oběma.
I tady by se mělo chopit vedení Německo. Kancléřka Angela Merkelová musí vyjít vstříc prezidentu Vladimiru Putinovi, aby zajistila, že Rusko nebude při obrodě Ukrajiny protivníkem, nýbrž partnerem.
O autorovi| GEORGE SOROS, předseda Soros Fund Management a autor knihy The Tragedy of the European Union (Tragédie Evropské unie) Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka
