„Když je zákazník partner, tak to klape. Tedy partner ve smyslu vzájemného respektování a konstruktivní spolupráce“, říká Marta Svobodová, vedoucí servisního oddělení ecommerce.cz, jež je ryze českou IT firmou zaměřenou na vývoj rozsáhlých zákaznických řešení a aplikací.
Autor: ecommerce.cz
Jak jste se dostala ke své profesi?
Nebyla to náhoda, studovala jsem matematickou analýzu, což logicky vedlo k tomu, že jsem po škole nastoupila jako programátorka se specializací na databáze. Tato práce mě bavila a myslím, že jsem v ní byla i úspěšná. Poté, co se mi narodila dcera, jsem se rozhodla zvolit časově méně náročnou práci. Pracovala jsem jako prokuristka malé firmy, kde jsem měla na starosti vedení agendy včetně mezd či fakturace. Jakmile dcera trochu povyrostla, začala jsem působit jako konzultantka ekonomických systémů, kde se zúročily a prolnuly mé zkušenosti s programováním a ekonomií. Od této pozice byl již jenom krůček k vedení projektů či celých oddělení, nyní servisního oddělení. Rozdíl mezi vedením projektu a servisu je v míře a typu stresu. Zatímco jako projektový manažer jsem často zažívala dlouhodobý stres, kdy jsem se snažila dostát daným termínům, jako šéf servisu zažívám stres taky, ale naštěstí krátkodobě, všechny požadavky a úkoly bývají vyřešeny v rámci hodin, maximálně dní. Navíc primární starost je na mém týmu, ke mně dorazí až eskalace problému.
Po celou dobu své profesní kariéry se pohybujete v oblasti IT. Jak se Vám pracuje v převážně mužském kolektivu? Dobře, popravdě nemohu to příliš dobře srovnat, protože jsem nikdy v ženském kolektivu nepracovala. Měla jsem navíc štěstí na dobré kolegy i nadřízené. Pravdou je, že žena, která pracuje v IT, musí odvádět 120%í výkon, aby si vysloužila respekt od spolupracovníků. A najdou se i výjimky, které sledují více než výkon to, kdo jej odvádí. Ale s tím se prostě musí pracovat. Nyní jsem v tomto ohledu více než spokojena, řekla bych dokonce, že někteří kolegové pracují pro ženu raději nebo snad radostněji. Byla jste u zrodu servisního oddělení a mohla si vše zařídit podle svých představ? Ano, byla jsem u zrodu a jsem za to majiteli firmy hluboce vděčná. Mohla jsem si vybudovat oddělení, jehož úkolem je rozvíjet naše autorské aplikace a pomáhat klientům s nimi pracovat. Kromě tří lidí, kteří zde již pracovali před mým nástupem, jsem sestavovala pracovní tým sama a podle svých představ. To se vyplatilo, kolegové jsou skvělí, vycházejí si vstříc, vzájemně se zastupují. Po zkušenosti mohu říci s mírnou nadsázkou, že nikdo nemůže být dokonalý a bez chyb - tým ale ano. Kdo patří mezi zákazníky ecommerce.cz? Zákazníků máme spoustu, ale ráda bych zdůraznila sázkovou a loterní společnost Sazka. Na Slovensku je naším velmi dobrým a mně osobně milým klientem Tipos. Těmto firmám jsme dodali kompletní loterijní systém pro internetové sázení eBet System. Tipos používá nejen modul pro sázení na klasické losované hry, ale i kursové sázení, sázení prostřednictvím mobilního telefonu a elektronické kasino. Součástí dodávky byla i aplikace pro správu hráčských účtů, převody peněžních prostředků a komunikaci s bankami. Vynikajícím zákazníkem je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo zahraničních věcí, které od nás mají portál. Zajímavým projektem je letecký rezervační a informační systém pro slovenskou společnost VIP Wings. Jak to vlastně je s on-line sázením v ČR? V České republice je tradice sázení poměrně silná. Lidé jsou zvyklí chodit do kamenných sběren sázet na fotbal, hokej a tenis – tyto tři sporty koneckonců dominují na žebříčku nejvyšších objemů sázek beze změny již několik let. S příchodem internetu se však mnohé změnilo. Zatímco ve většině kamenných sběren musí lidé platit manipulační poplatky, při on-line kursovém sázení jim tento náklad odpadá. Navíc mohou sázet v pohodlí domova, v klidu si sázku rozmyslet. Trend je jednoznačný, kursové sázení se pomalu ale jistě přemisťuje na internet. V tuzemsku splnilo podmínky pro provozování sázek na Internetu osm českých firem, jako první Sazka, Synot, Fortuna, Chance, a Tipsport. Mezi další patří El Rancho, Bracebridge a Rio Games. Tyto firmy přináší proti těm zahraničním výhodu, umožňují regulaci, platí daně státu, peníze vracejí do sportu a především umí ověřovat a především účinně omezovat věk hráčů. Tuzemští provozovatelé sázkových a loterijních her dokonce vypracovali etický kodex, kde české hráče nabádají k zodpovědnému hraní. Můžete mi říct něco víc o datových schránkách. To je také poměrně živé téma. Datové schránky mají fungovat už od 1. listopadu, přechod na tento způsob komunikace je však nepřipravený. Úřady a instituce sice mají schránku většinou zřízenou, ale už ne aktivovanou. Schránky však začnou fungovat od listopadu i bez aktivace. Dokumenty budou na úřady či soudy chodit bez ohledu na to, zda jsou na to vnitřně připraveny nebo ne. Dalším problémem je podle mého názoru především nedotažené další zpracování dokumentů, které do schránek došly. Na soud či na úřad jich přijdou denně desítky až stovky, ty se musí dostat ke konkrétnímu úředníku nebo například soudci a ten má na jejich vyřízení určitý termín. Orgány veřejné moci zkrátka nemohou provozovat datovou schránku bez funkčního elektronického systému pro správu a evidenci dokumentů, právě to však většině institucí chybí. Důvodem jsou mimo jiné peníze - zavedení spisové služby stojí řádově desítky až stovky tisíc korun podle velikosti úřadu. Na stejnou cenu odhadujeme i nákup modulu datové schránky, který umožní stažení datové zprávy a zařazení do elektronické spisové služby. K tomu je nutné i příslušné vybavení jako je třeba skener. Střední hodnota takové investice bude někde okolo 200 tisíc korun na úřad. Co je pro Vás v práci největší výzvou? Držet krok s technickým pokrokem. V mém oboru se všechno rychle mění, musím se pořád vzdělávat. Zajímalo by mě, čemu nebudu jednou rozumět, tak jako teď vnímám u generace svých rodičů. Teď jsou to pro mnoho seniorů počítače a internet, co bude nepřekonatelné pro mě? Jak zvládáte skloubit své působení v TOP managementu s rodinou?
Dcera je už dospělá, takže mám mnohem více prostoru věnovat se oboru, který mě stále baví a zajímá. Když byla dcera malá, práci jsem přizpůsobovala potřebám rodiny, nyní to už není tak potřeba. Pravdou je, že zatímco mě maminka pomáhala, Já už tento typ podpory dceři těžko poskytnu, jsem hodně vytížená a ještě dlouho budu.
