Americká sonda Phoenix přistála na Marsu
„Ani ve snu to neběželo tak skvěle jako ve skutečnosti,“ řekl Barry Goldstein, manažer vesmírných projektů z NASA, když minulé pondělí v 1:37 SEČ přistála na Marsu americká sonda Phoenix. Složitý přistávací manévr byl zakončením desetiměsíční meziplanetární cesty, jejímž účelem je výzkum polárních plání čtvrté planety sluneční soustavy, hledání primitivních forem života (možná již zaniklých) či spíše organických látek a vzorků ledu. Vědci neočekávají, že by Phoenix našel vodu v tekutém skupenství, neboť místo, kde přistál, je příliš chladné.
Úspěch sondy - přestože se druhý den vyskytly potíže s komunikací či robotickou paží - je pro NASA vítanou zprávou, neboť rudá planeta už zhatila více než polovinu pokusů o přistání. Na rozdíl od vozítek Spirit a Opportunity, která již čtyři roky brázdí povrch, se 350kilogramový Phoenix nemá přemísťovat. Mise je plánována asi na devadesát marsovských dní, záleží na dodávkách energie ze solárních panelů. Na palubě sondy za osm miliard korun byl kromě přístrojů i DVD disk jako vzkaz pro mimozemské civilizace či budoucí lidská pokolení. A co obsahuje? Klasická díla sci-fi literatury i jména 250 tisíc lidí, kteří projekt na webu podpořili.
BOX:
Sondy na Marsu
1971: Mars 3 (SSSR)
1976: Viking 1 a 2 (USA)
1996: Pathfinder (USA)
2004: Exploration Rover (USA)
2008: Phoenix (USA)
Pramen: NASA
