V tisku se objevil názor, že devizové intervence, které spustila Česká národní banka, jsou vlastně formou tištění peněz, které používají při boji s ekonomickou krizí některé zahraniční centrální banky. V předchozím textu pro deník E15 jsem vysvětlil, že termín tištění peněz je v této souvislosti používán nepřesně.
Nicméně mezi kvantitativním uvolňováním měnové politiky, které v současnosti používá americká, japonská nebo britská centrální banka, a českými intervencemi proti koruně lze nalézt paralely.
Především se v obou případech jedná o nástroje, které nepatří mezi zcela standardní v centrálních bankách. Používají se v mimořádných situacích. Oba nástroje ve výsledku vedou ke zvýšení objemu emitovaných elektronických peněz a tlaku na nižší úrokové sazby na trhu. Střadatele nepotěší nižší úrokové sazby v bankách a vyšší očekávaná budoucí inflace. Lidé mající úspory jsou v obou případech znevýhodňováni ve prospěch lidí, kteří mají dluhy.
Takzvanou finanční represi střadatelů je možno chápat jako oběť, kterou centrální banky vynucují na držitelích úspor v zájmu vyššího ekonomického růstu pro všechny, budeme-li tedy věřit ekonomickým modelům centrálních bankéřů. Znehodnocení peněz, kterého chtějí centrální banky docílit, má totiž přispět k vyšším investicím a spotřebě. Mluvit v souvislosti s úsilím centrálních bank o snahách znehodnotit měnu působí paradoxně, ale je tomu tak.
Žijeme v době, která staví mnohé ekonomické poučky na hlavu. Intervence proti koruně znehodnotila naši měnu vůči zahraničí a má docílit toho správného znehodnocení i dovnitř. Normou je totiž inflační cíl ve výši dvou procent. Intervencemi vyplula naše národní banka odvážně do nejistých vod. Jaká nová území v nich objeví, ukáže až čas. Nezbývá než jí držet palce, aby neskončila na mělčině.
Autor je analytikem J&T Banky
Čtěte také:
Intervence ČNB zhodnotily majetek v eurových podílových fondech
České dráhy drtí intervence ČNB. Prodělek vzroste o 311 milonů korun
Benzin a nafta již zdražily. Intervence ČNB zvedla ceny o 40 haléřů
