Ve svém předcházejícím textu pro E15 jsem shrnul argumenty, proč by investoři neměli opomíjet investice do komodit ani v letošním roce. Pravděpodobně nejsilnější argument je následující. Politika levných peněz v rozsahu historicky nevídaném hrozí rozpoutáním vyšší inflace, než na jakou jsme byli v posledních letech zvyklí.
Část investic proto doporučuji umisťovat do reálných aktiv. Jakými způsoby může investor podíl na komoditním trhu získat? Kvůli velkým nákladům na přepravu a skladování jsou pro drobnější investory fyzicky přímo dostupné především drahé kovy, které kumulují velkou hodnotu v malém fyzickém objemu. Výhodou je fyzická držba bez prostředníka, naopak problematická může být nízká likvidita a náklady na zobchodování přesahující deset procent.
Na burzách lze obchodovat komoditní deriváty, ale tento trh je kvůli práci s finanční pákou a vysokým vstupním investicím určen především pro profesionální investory. Banky vydávají investiční certifikáty, které lze teoreticky nakupovat již v řádu tisíců korun. Mají obvykle formu dluhopisu.
Pro drobného investora mohou být příležitostí, jak si zaspekulovat na cenu určité komodity, pro dlouhodobé investování se ovšem hodí jen některé z nich. Nejlevnější variantou investice do komodit jsou takzvané ETF fondy – fondy obchodované na burze. Vnitřní náklady za správu těchto fondů se pohybují pod jedním procentem a investor získá expozici do širokých komoditních indexů nebo do vybraného komoditního sektoru.
Běžně lze zakoupit ETF fondy v eurech, dolarech či jiné světové měně. Investor, který nechce podstupovat riziko vývoje zahraniční měny k české koruně, může volit z několika komoditních podílových fondů, které jsou nabízeny v české koruně. Náklady jsou v průměru dvojnásobné proti ETF, podílník však kromě zajištění měny získává i aktivní správu portfolio manažerem fondu.
Čtěte také:
ČNB: Tobinova daň nakazí i český trh
Poradci EU navrhují oddělit rizikové bankovnictví od retailu
Poptávka po zlatě láme rekordy
Autor je ředitelem správy fondů J&T investiční společnosti
